Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, my jsme navrhovali už od neděle, aby se prvním bodem dnešního jednání Poslanecké sněmovny stala právě tato informace a toto závažné téma.

Jsem rád, a chtěl bych za to poděkovat, že si to osvojily všechny politické strany a že jsme v tomto našli shodu a že to je návrh z grémia, že se dnes skutečně zabýváme touto zásadní věcí. Je to zásadní věc. Je to věc naprosto neobvyklá. A je to věc, která si zaslouží naši maximální pozornost.

Na území České republiky došlo k teroristickému útoku, který provedli příslušníci bezpečnostních složek jiného státu, tedy Ruské federace. Tento útok měl za následek dva lidské životy a škody za miliardy korun. Něco takového se nestalo v moderní historii České republiky. Něco takového se nestalo desítky let a těžko bychom hledali podobný případ v Evropě.

Je to chvíle, kdy bychom, nebo kdy já bych byl rád, abychom všichni postupovali společně, abychom bez ohledu na vnitropolitické postoje hájili společně bezpečnost, suverenitu a mezinárodní postavení České republiky. Ano, dámy a pánové, o to všechno tady jde, o to všechno se v těchto dnech a hodinách také hraje. Jenom si nejsem jist, když vidím ty první reakce vlády, vidím to, co se tady od soboty odehrává, zda je tento důsledný společný postoj skutečně možný.

Byli jsme tady v těch prvních hodinách a dnech, co tu informaci všichni máme, co byla zveřejněna, svědky takové zvláštní frašky, kdy pan premiér a místopředseda vlády nejprve svolali uprostřed víkendu tiskovou konferenci, aby se potom v dalších hodinách nedokázali shodnout ani na tom, co veřejnosti řeknou, od kdy měli tu informaci, kdy se tu informaci dozvěděli poprvé, jestli to bylo v pátek, nebo to bylo minulý měsíc, jak teď vychází najevo. Já jsem rád, že pan předseda vlády tady jedno datum řekl, pokud jsem to dobře poslouchal, řekl, že tu informaci má od 6. dubna, k tomu se ještě vrátím.

Naše země se tady vyrovnává s šokujícími informacemi, které víme od soboty. A já bych tady chtěl říct k tomu tři poznámky.

Zaprvé je potřeba, a opravdu prosím o to vládu, vyzývám vládu, aby přestalo jakékoli zlehčování, bagatelizace, nebo hledání různých náhradních pojmů toho, co se tady odehrávalo. Považoval jsem za naprosto nevhodný a nepřijatelný výrok premiéra Babiše, že se jednalo o útok na zboží, nebo cokoli podobného. A jsem rád, že jsem to slyšel, a jsem rád, že pan premiér tady ta slova vzal zpátky a omluvil se za ně.

Je potřeba jasně říct, a myslím, že to máme říkat všichni, že se jednalo o akt státního terorismu. To je označení naprosto případné a je potřeba takto tu věc pojmenovávat. To není, dámy a pánové, právní pojem. To je pojem politický a je to pojem případný. Cizí země provedla ozbrojený, násilný čin na území jiného státu. Teroristický akt podle všech definicí terorismu, které máme k dispozici nejenom v odborné literatuře, ale třeba i na stránkách Ministerstva vnitra. Každý si to tam může najít.

A proč státní terorismus? Ne proto, že to bylo provedeno vůči státu nebo nějaké společnosti. Každý teroristický akt míří primárně na stát a na jeho oslabení. Ale státní terorismus proto, že to provedl stát a to je něco unikátního, to je něco nepřijatelného, to je něco v současné Evropě donedávna vlastně i těžko představitelného. A je potřeba, abychom to takto pojmenovávali, abychom si to uvědomili, abychom si uvědomili to, že když je nějaký stát připraven dělat tímto způsobem násilné akce na území jiného státu, ať už ty cíle jsou jakékoliv, tak že je to extrémní nebezpečí. Je to extrémní nebezpečí pro Českou republiku, je to extrémní nebezpečí pro celou Evropu a je potřeba, aby Česká republika podle toho se vší vážností jednala. A to se zatím podle mě v plné míře rozhodně neděje.

Tím se dostávám ke druhé poznámce. Je potřeba, aby byly vyjasněny okolnosti, které jsou zatím zamlžené, ale to je chyba představitelů vlády, informace o tom, jak se tedy členové vlády a kdy tu informaci dozvěděli. My tady slyšíme různá data, dozvěděli jsme se to v pátek, věděli jsme to od 7. dubna, teď pan premiér řekl jasně, že on se to dozvěděl 6. dubna. Ale zatím tedy každý říkal něco jiného. A ono to není jedno, to vlastně není banální informace, protože ona souvisí s tím, co se tu mezitím odehrávalo. Vzpomeňme si na to, jak bylo Rusko nebo ruské firmy přizvány k předběžnému tendru na Dukovany. Ano, to se stalo na konci března, ale vicepremiér Havlíček to tady vehementně hájil ještě v době, když už minimálně premiér Babiš, jak nám teď řekl, měl informaci o tom, co se odehrávalo a jaká je role Ruska ve výbuších ve Vrběticích. Vzpomeňme si na náhlé odvolání ministra Petříčka, který při všech výhradách, které k němu mám, se otevřeně a veřejně stavěl proti ruskému vlivu v České republice, ať už připuštění Ruska k dostavbě Dukovan, nebo používání necertifikovaných ruských vakcín. Jenom připomínám, že ministr Petříček byl odvolán 12. dubna, tedy šest dní poté, co už klíčoví představitelé vlády měli informaci o té závažné skutečnosti, že Rusko tady provedlo násilný čin - státní terorismus - a že muselo být členům vlády jasné, že to bude mít mezinárodně politické důsledky a že zahraniční politika toto bude muset řešit. A přesto byl odvolán ministr zahraničí a ten resort je vlastně obsazen jenom provizorně. Je to odpovědná politika? Věděli jste to? Nevím. A vzpomeňte také na ten směšný výklad plánované cesty ministra vnitra a provizorního ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka do Moskvy. To je taky potřeba vysvětlit. Ta vysvětlení v uvozovkách, která zaznívají ve veřejném prostoru, jsou naprosto nedůvěryhodná. A to si za této vážné bezpečnostní situace prostě nemůžeme dovolit. Ministr Hamáček je vrcholný politik, vicepremiér vlády, ministr vnitra, ministr zahraničních věcí, tak nepředpokládám, že by tady hrál nějaké zpravodajské hry jako agent z nějakého románu z období studené války. To jsou otázky, které se tady objevují. Jsou to vážné otázky. Bylo by dobré, aby je vláda vyjasnila a přestala střílet do veřejného prostoru různá data a různé interpretace toho, jak to bylo. V souvislosti s těmi událostmi, které se tu v posledních třech týdnech odehrávaly a které jsem tu popsal, to opravdu vrhá zvláštní světlo na vládní politiku.

Za třetí. Je potřeba důslednou informační a diplomatickou ofenzivou vyvolat solidární akci spojenců. Odpovědná vláda by udělala všechno pro to, aby kroky našich spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance přišly co nejrychleji a byly důsledné. A k tomu je potřeba začít diplomatickou ofenzivu, mnohem důsledněji a intenzivněji žádat naše spojence, aby se za nás postavili. Pan ministr Hamáček říkal, že požádal představitele zemí Evropské unie o kroky diplomatické, tedy vypovězení diplomatů, solidární akci, kroky, které by vlastně odpovídaly tomu, jak reagovala Evropská unie na žádost Velké Británie v případě útoku na pana Skripala. Náš současný ministr zahraničí Jan Hamáček to prý udělal, oni mu nerozuměli, nebo to nepochopili. Samozřejmě by to mohlo vyvolávat úsměv na rtech, ale je to příliš vážná věc. Takhle nemůže naše diplomacie postupovat, taková nemůže být naše zahraniční politika. Ty kroky musí být jasné, srozumitelné, česká vláda musí udělat všechno pro to, aby se ta mezinárodní solidarita projevovala nejenom v nějakých výrocích, ale projevovala se konkrétními činy. Máme právo to žádat. Je to běžné, ale musíme to dělat odpovídajícím způsobem všemi kanály, které máme jako země k dispozici, diplomatickými, i jinými a požádat o solidární akci včetně takových kroků, jako je třeba žádost o svolání mimořádného summitu Evropské rady, což také není neobvyklé. Je potřeba jenom jednat, jednat kompetentně, jednat srozumitelně a jednat tak, aby naši spojenci měli šanci a měli možnost tu solidární akci provést. Jak jsem říkal, vyvstává tu řada otázek, na které by naši občané měli dostat odpověď. Jednu z nich, kterou jsem měl tady připravenu, pan premiér zodpověděl a za to jsem rád, a to je otázka, kdy se ve skutečnosti tuto informaci dozvěděl. Další otázka je, proč ta informace nebyla dříve zveřejněna, protože mezitím probíhaly ty akce, které jsem tu popsal. Nebo to mělo nějaký jiný důvod? Nebo v tom byly ještě nějaké další zájmy? Tohle si opravdu vyžaduje vysvětlení. Je to extrémně vážná věc, která se dotýká bezpečnostních zájmů České republiky a bezpečnosti našich občanů.

Chtěl bych také říct, že varování před tím, že tu Rusko působí způsobem, který není obvyklý a není přijatelný, jsme tu měli už delší dobu. Ruské aktivity na našem území nejsou novinkou pro nikoho, kdo sleduje veřejné informace, které nám poskytují naše zpravodajské služby. A to nemluvím o těch informacích, které má bezpochyby k dispozici vláda. O to jsou nepochopitelnější některé věci, jako je právě to zmíněné přizvání ruských firem do předběžného tendru na Dukovany, celá ta dezinformační hra kolem neschválené ruské vakcíny Sputnik a všechny podobné věci, kterých jsme tu byli v poslední době svědky. Že jsme byli varováni a že víme dlouhodobě, že Rusko jedná na našem území způsobem, který je nepřijatelný, o tom svědčí i výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, i ty části, které máme k dispozici veřejně. Já tady budu citovat jenom dvě: 2015, cituji: "Značná část ruských zpravodajských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise, která zůstávala početně stále velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením včetně velmocí jako USA nebo Čínská lidová republika." Konec citátu. Citát ze zprávy BIS z roku 2017: "Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká promořenost osobami s afiliací na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním neveřejným informacím. Ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů." Konec citátu. To jsou informace veřejné a varování, které nám poskytovaly naše zpravodajské služby v minulých letech. Ty informace se stupňovaly, ta intenzita toho varování se stupňovala a bylo jasné, že zde Rusko provádí činnost, která není v souladu s dobrými a přátelskými vztahy mezi dvěma zeměmi.