Rozumím tomu, co řekl pan kolega Gabal. Nicméně jeho otázku, zda u toho chceme být, pokládám za špatnou. My se musíme ptát, u čeho chceme být. To je podstatná otázka. Ne že tam někdo něco někde připraví a jestli my v tom budeme nebo nebudeme. My nejprve musíme vědět. Ve chvíli, kdy je otevřena budoucnost Evropské unie, jakou my ji chceme mít. O tom se bavme. To tady řešme. A potom, až to budeme vědět, můžeme zjistit, nakolik jsme schopni tuto naši představu sladit s jinými a nakolik jsme schopni ji dosáhnout. Ale já na otázku, zda u toho chceme být, odpovídám, že nevím. Nevím u čeho. Nevím, kam se to bude vyvíjet.

Jestli mně budete klást takové otázky, a vy jste řekl, pan předseda Fiala u toho nechce být, nebo nemusí být, ale to není pravda. Já chci být u spolupráce evropských zemí. Chci se podílet na reformě Evropské unie. Chci sdílet spolupráci tam, kde to je výhodné pro Českou republiku, kde to odpovídá našim národním zájmům. A když se budeme bavit konkrétně a zeptáte se mě, chcete být v eurozóně v současné podobě, tak vám řeknu, že ne, protože to není výhodné pro Českou republiku. A tak bychom se mohli bavit o jednotlivých věcech. Chcete spolupracovat v bezpečnostních otázkách? Ano, chci. To pokládám za rozumné.

Ale znovu opakuji, ne zda u toho chcete být, ale bavme se o tom, u čeho chceme být a jak to má vypadat. Já jsem nikdy nerozuměl, když nám pan premiér tady tři roky opakuje, my chceme být v tom tvrdém jádru, my chceme být v tom integračním jádru. A co to dneska je? Co to znamená? Vždyť to jsou prázdná slova, prázdné fráze. Budeme-li používat prázdná slova, prázdné fráze, ideologii integracionalismu, tak se dostaneme do situace, že Evropská unie nám nejen nebude pomáhat, ale bude ohrožovat Evropu. A to já nechci.