Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ještě před závěrečným hlasováním chtěl shrnout naše výhrady k tomuto předloženému rozpočtu a vysvětlit, proč budeme hlasovat, tak jak budeme hlasovat.

Státní rozpočet je nebo má být vrcholné představení vlády a ministra financí. Je to zhmotnění vize. Je to materializace koncepce rozvoje země. Je to důkaz schopnosti nebo neschopnosti vlády přenést své sliby do reality. A předložený státní rozpočet, tak jak ho tu pro rok 2017 máme před sebou, je výrazem bezradnosti vlády. Bezradnosti vlády tváří v tvář ekonomickému růstu a vlastní odpovědnosti, jak s takovýmto růstem naložit. Tento špatný rozpočet, z našeho hlediska špatný rozpočet, samozřejmě nemůže potopit stát v době ekonomického růstu. To je dobře. Ale může tento růst projíst a vlastně tak jaksi zamluvit. A uvědomme si všichni, že málokdy v historii měla vláda tak příznivé ekonomické okolnosti. Ale vláda tomu růstu nenapomáhá, spíše ho svými kroky brzdí.

Ekonomice se daří, takže stačí natáhnout ruku a sesbírat ovoce. Ale když už se ovoce sesbírá, tak je pak potřeba rozhodnout, kam a jak investujeme zdroje, které máme. Zdroje, které vláda získala od živnostníků, podnikatelů, aktivních zaměstnanců, lidí, kteří pracují, lidí, kteří platí daně. A to první - natáhnout ruku a sesbírat peníze - to je jen první krok. To dokáže každý a to dokázal i pan ministr financí Babiš. Sbírat ovoce, které vypěstovali jiní. Dobře. A co dál? Pan ministr a celá vláda nám tady předkládají rozpočet promarněné příležitosti. Toto je rozpočet, který je úplně lhostejný k možnostem, které dnes Česká republika má. Málokdy za posledních 25 let měla vláda takové příznivé podmínky, aby investovala do služeb státu. Skoro nikdy nebyla tak dobrá příležitost, abychom bez tlaku a rozumně investovali. A jaká je realita? No, realita je taková, že vláda zřejmě vůbec netuší, co jsou její priority. Nebo aspoň z tohoto rozpočtu se to nedá poznat.

Jedno říká pan premiér, ale tomu, co říká pan premiér struktura rozpočtu moc neodpovídá. Něco jiného říká ministr financí, ale nevím, jak se nějaké priority odrážejí v tomto rozpočtu. Jinak pan ministr financí je nepochybně mistr politického marketingu, ale když se podívám na rozpočet a jeho přístup k rozpočtu, tak rozpočet je takový průměrný a bez myšlenky, že se ho ani mistr politického marketingu nesnaží nějak zvlášť prodávat. O věcech, které nemá v pravomoci pan ministr Babiš, rozvěšuje billboardy, ale o rozpočtu, který je jeho hlavním úkolem, který je jeho úkolem roku, tak nedokáže říct, v čem se zlepší služby státu. V čem se vytvoří lepší podmínky pro podnikání. Kolik byrokracie kde odbouráme. Kolik lepších zdravotnických zařízení budeme mít. Čeho bude za rok více. Co bude kvalitnější v našem školství. A od pana premiéra se bohužel také takového slibu vysvětlení priorit nedočkáme.

Proto za Občanskou demokratickou stranu varuji před tímto rozpočtem promarněných příležitostí. Před rozpočtem nezodpovědné lhostejnosti. A řeknu to úplně přímo. Varuji před lhostejností této vlády vůči tomu, jaké lepší služby tento stát nabídne svým občanům v době takové ekonomické konjunktury, jaká tu dávno nebyla. A sami si odpovězte na otázku. Co vám zůstane v paměti, co udělala tato vláda za tři, čtyři roky? Zkusme si to představit, až třeba ekonomický růst odezní. Co vám zůstane v hlavě? Jaký impuls byla schopna vláda vymyslet a dát zemi v době mimořádného ekonomického růstu, v době nejnižší nezaměstnanosti? Co přinesla tato vláda?