Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ještě před závěrečným hlasováním chtěl shrnout naše výhrady k tomuto předloženému rozpočtu a vysvětlit, proč budeme hlasovat, tak jak budeme hlasovat.

Státní rozpočet je nebo má být vrcholné představení vlády a ministra financí. Je to zhmotnění vize. Je to materializace koncepce rozvoje země. Je to důkaz schopnosti nebo neschopnosti vlády přenést své sliby do reality. A předložený státní rozpočet, tak jak ho tu pro rok 2017 máme před sebou, je výrazem bezradnosti vlády. Bezradnosti vlády tváří v tvář ekonomickému růstu a vlastní odpovědnosti, jak s takovýmto růstem naložit. Tento špatný rozpočet, z našeho hlediska špatný rozpočet, samozřejmě nemůže potopit stát v době ekonomického růstu. To je dobře. Ale může tento růst projíst a vlastně tak jaksi zamluvit. A uvědomme si všichni, že málokdy v historii měla vláda tak příznivé ekonomické okolnosti. Ale vláda tomu růstu nenapomáhá, spíše ho svými kroky brzdí.

Ekonomice se daří, takže stačí natáhnout ruku a sesbírat ovoce. Ale když už se ovoce sesbírá, tak je pak potřeba rozhodnout, kam a jak investujeme zdroje, které máme. Zdroje, které vláda získala od živnostníků, podnikatelů, aktivních zaměstnanců, lidí, kteří pracují, lidí, kteří platí daně. A to první - natáhnout ruku a sesbírat peníze - to je jen první krok. To dokáže každý a to dokázal i pan ministr financí Babiš. Sbírat ovoce, které vypěstovali jiní. Dobře. A co dál? Pan ministr a celá vláda nám tady předkládají rozpočet promarněné příležitosti. Toto je rozpočet, který je úplně lhostejný k možnostem, které dnes Česká republika má. Málokdy za posledních 25 let měla vláda takové příznivé podmínky, aby investovala do služeb státu. Skoro nikdy nebyla tak dobrá příležitost, abychom bez tlaku a rozumně investovali. A jaká je realita? No, realita je taková, že vláda zřejmě vůbec netuší, co jsou její priority. Nebo aspoň z tohoto rozpočtu se to nedá poznat.

Jedno říká pan premiér, ale tomu, co říká pan premiér struktura rozpočtu moc neodpovídá. Něco jiného říká ministr financí, ale nevím, jak se nějaké priority odrážejí v tomto rozpočtu. Jinak pan ministr financí je nepochybně mistr politického marketingu, ale když se podívám na rozpočet a jeho přístup k rozpočtu, tak rozpočet je takový průměrný a bez myšlenky, že se ho ani mistr politického marketingu nesnaží nějak zvlášť prodávat. O věcech, které nemá v pravomoci pan ministr Babiš, rozvěšuje billboardy, ale o rozpočtu, který je jeho hlavním úkolem, který je jeho úkolem roku, tak nedokáže říct, v čem se zlepší služby státu. V čem se vytvoří lepší podmínky pro podnikání. Kolik byrokracie kde odbouráme. Kolik lepších zdravotnických zařízení budeme mít. Čeho bude za rok více. Co bude kvalitnější v našem školství. A od pana premiéra se bohužel také takového slibu vysvětlení priorit nedočkáme.

Proto za Občanskou demokratickou stranu varuji před tímto rozpočtem promarněných příležitostí. Před rozpočtem nezodpovědné lhostejnosti. A řeknu to úplně přímo. Varuji před lhostejností této vlády vůči tomu, jaké lepší služby tento stát nabídne svým občanům v době takové ekonomické konjunktury, jaká tu dávno nebyla. A sami si odpovězte na otázku. Co vám zůstane v paměti, co udělala tato vláda za tři, čtyři roky? Zkusme si to představit, až třeba ekonomický růst odezní. Co vám zůstane v hlavě? Jaký impuls byla schopna vláda vymyslet a dát zemi v době mimořádného ekonomického růstu, v době nejnižší nezaměstnanosti? Co přinesla tato vláda?

Nejsem člověk, a už mě někteří znáte, který by nedokázal vládě uznat, že se jí něco podařilo. Ale myslím si, že nic z toho si nebudeme pamatovat jako průlomové, jako takové, které odpovídá dnešnímu období mimořádného růstu a mimořádně příznivých okolností. Proto tvrdím, že tato vláda nemá odvahu alespoň se pokusit nějakou vizi nabídnout. A to, co nám tady předkládá, je rozpočet promarněné příležitosti.

A co konkrétně nám říká návrh rozpočtu o této vládě? Za prvé vláda je rozpočtově nekompetentní. A její nekompetence spočívá v tom, že při sestavování rozpočtu hodně chybuje. Letos tady naplánovala schodek při sestavování rozpočtu, přes naše varování, ve výši 70 mld. korun. Ale výsledek bude, zejména díky neschopnosti vlády investovat, výrazně nižší. Deficit bude nižší, možná nebude žádný. Na příští rok plánuje 60 mld. korun. No, uvidíme, jaký bude výsledek. Návrh rozpočtu, a to pokládám také za pozoruhodné, neodpovídá proklamacím ministra financí o tom, kolik se díky restriktivním opatřením typu kontrolního hlášení nebo elektronické evidence tržeb, vybere navíc.

Zatímco v letošním roce, kdy se ani jedno z opatření do plnění rozpočtu neprojevilo, jak to přiznává samo Ministerstvo financí, narostly daňové příjmy o zhruba 41 miliard korun, pro rok 2017 se při obdobném růstu ekonomiky očekává zvýšení daňových příjmů o pouhých 26,7 miliardy korun. Takže nejenom když se podíváte dovnitř do toho rozpočtu, nejenom že se díky elektronické evidenci tržeb a kontrolnímu hlášení nevybere více, ale růst výnosů bude ještě pomalejší než v letošním roce. A když se podívám na tato data ve státním rozpočtu a z tohoto pohledu posuzuji reklamu na elektronickou evidenci tržeb, která běží v televizi, tak musím konstatovat, že se jedná o reklamu klamavou, protože čísla, která si dalo samo Ministerstvo financí do rozpočtu, mluví úplně o něčem jiném.

Když jsem říkal, že vláda není rozpočtově kompetentní, tak ta druhá věc, kterou nám ukazuje tento návrh rozpočtu, je že vláda nemá vizi. Možná abych byl spravedlivý, tak jedna vize do toho rozpočtu nepochybně vtělena je, a to je snaha o vytvoření velkého státu, který čím dál více přerozděluje, který zaměstnává stále více lidí a který stále více kontroluje občany. A tuto tezi lze zase pohledem do rozpočtu doložit na číslech. Složená daňová kvóta neboli poměr peněz, které stát od občanů a firem vybere, k hrubému domácímu produktu opět poroste. V příštím roce dosáhne 34,3 % proti 33,1 % v roce 2012. Počet státních zaměstnanců vzroste o 7 600 lidí. Od nástupu této vlády to bude už 31 000 nových státních zaměstnanců. A dámy a pánové, to nejsou jenom učitelé, vojáci, policisté, jak je často argumentováno, ale v mnoha případech jsou to úředníci. Podívejte se jenom na meziroční nárůsty - plus 600 Ministerstvo financí, plus 750 Ministerstvo práce a sociálních věcí, plus 163 Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Přitom stát říká, že dělá všechno pro to, aby jednodušeji kontroloval občany, zejména podnikatele, vymýšlí si nové nástroje, EET, kontrolní hlášení, majetková přiznání atd. atd., a přitom na tuto jednodušší kontrolu, v uvozovkách jednodušší kontrolu, potřebuje stále víc a víc státních zaměstnanců. Ale ti zaměstnanci něco stojí. Jenom příští rok nás budou stát navíc 26 miliard korun.

Kdybych se měl něco od hnutí ANO naučit, tak bych třeba mohl teď u té částky 26 miliard korun použít oblíbenou metodu hnutí ANO a hned bych řekl: Za 26 miliard korun bychom mohli postavit ročně více než 50 kilometrů dálnic, mohli bychom zvýšit důchody o 700 korun měsíčně, mohli bychom třeba postavit 2 600 nových školek. A my nic z toho neuděláme, my tyto peníze dáme dalším a dalším státním zaměstnancům, mezi nimiž roste počet úředníků.

Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš si asi řekli, že pro budoucnost České republiky bude místo dálnic, školek, podpory seniorů lepší, když stát zaměstná více lidí. Je to samozřejmě jejich legitimní pohled na budoucnost, to já nezpochybňuji, ale je to pohled na budoucnost, na prosperitu České republiky, který Občanská demokratická strana nesdílí a sdílet nechce. A místo toho, aby vláda administrativu zjednodušila, úředníkům uvolnila ruce, dala jim víc prostoru, aby měli více času na občany, tak jejich počty nesmyslně zvyšuje. Stát rychle bobtná, stát se rozšiřuje, ale občané žádné zlepšení služeb státu nepochybně nepociťují.

Mluvil jsem o tom, že rozpočet ukazuje vládu, která je rozpočtově nekompetentní, vládu, která nemá vizi, a za třetí nám také ten rozpočet ukazuje, že vláda si neváží občanů. Díky práci podnikatelů, živnostníků, aktivních zaměstnanců a jejich rodin se České republice daří. Roste ekonomika, klesá nezaměstnanost. Stát díky tomu inkasuje na daních a na sociálním pojištění stále více peněz. Jestliže občané peníze státu dávají, tak také očekávají, a oprávněně očekávají, že od něj dostanou více a lepších služeb, že ty služby budou aspoň kvalitnější. A oprávněně očekávají, a nejsem první řečník, který o tom dnes tady mluvil, že stát bude více investovat do dopravní infrastruktury, že se budou zavádět nové technologie umožňující jednodušší komunikaci občanů s úřady, že stát bude investovat do vzdělání, do výzkumu, do inovací atd. atd.

Občané očekávají, že ekonomický růst využijeme k tomu, abychom snížili daňové zatížení práce, které máme jedno z nejvyšších mezi zeměmi OECD. Ta cena práce, jak víte, zahrnuje i odvody na sociální pojištění, které my dlouhodobě navrhujeme snížit. Následkem by byly vyšší mzdy a ještě lepší růst ekonomiky. Můžeme také zrušit zbytečné a administrativně složité daně, zjednodušit lidem život, snížit administrativu, aby se jim žilo lépe. Toto očekávají občané. Toto očekávají občané v době ekonomické konjunktury v době, kdy se naší zemi daří. Ale nesetkávají se s pochopením u stávající vlády, protože vláda si těch aktivních a pracovitých lidí, díky nimž má to ovoce a může rozdělovat finanční prostředky, tak těchto lidí si neváží.

Připomeňme si znovu to jedno z nejbolavějších míst tohoto rozpočtu, a to jsou investice. Investice se příliš neliší od toho, o kolik se dalo na investice v minulých letech, kolik tato vláda dala na investice. A kdo by očekával, že stát využije hospodářský růst a vyšší příjmy k tomu, aby lépe investoval třeba do dopravní infrastruktury, tak ten se plete a nic takového v rozpočtu nenajde. 113 miliard investic 2012, 103 nebo necelé 104 miliardy je plán na rok 2017, takže méně. A argumenty na nepřipravenost staveb, tak ty jdou už čistě na bedra této vlády, protože už na začátku roku 2013 tehdejší ministr dopravy Zbyněk Stanjura o několik miliard navýšil investice do přípravy staveb. A jestli tato vláda nedokázala za tři roky někam pokročit, tak je to její chyba. A to byl jenom příklad investic. Investice do dopravy. Když se podívám na investice do výzkumu, vývoje a inovací, tak v porovnání k HDP dosáhnout v příštím roce 0,83 %, přitom v roce 2013 to už bylo skoro 1 %, 0,97 % ať mě někdo nechytá za slovo.

A to připomínám, že tato vláda má místopředsedu vlády pro výzkum, že roste počet úředníků, kteří se na Úřadu vlády zabývají výzkumem, ale podpora výzkumu v rozpočtu, to, co se dostane k našim vědcům a badatelům, tak tato podpora výzkumu není dostatečná.

Současné období je pro investice také výhodné extrémně nízkými úrokovými sazbami. A ten takzvaný vytěsňovací efekt, kdy vládní investice zdražují investice soukromé, ten v podstatě neexistuje. Ty záporné úrokové sazby přímo k investicím vybízejí. Vláda to ale nedělá. Vláda spí ve věci investic, nekoná. Hospodářský růst se promarňuje a zlepšení funkce státu se nedočkáme.

Když kritizuji, mám říci, co bychom dělali my, a já to také říkám. Občanská demokratická strana má jasnou představu, jak by měl rozpočet na příští rok vypadat. Máme jasnou vizi, jak bychom využili současný ekonomický růst pro další rozvoj České republiky. A tuto vizi můžeme mít mimo jiné proto, že jako tradiční politická strana máme politický program. Program, který vytvářejí ne najatí odborníci na politický marketing, ale který vychází ze zkušeností a z praxe. Komunikujeme se nejrůznějšími skupinami občanů od podnikatelů, zaměstnanců, učitelů, ředitelů škol, s lidmi, kteří pracují v sociální sféře. Bavíme se s mladými lidmi, bavíme se seniory a mluvíme s nimi o budoucnosti České republiky, a proto také víme, jak by tato země měla vypadat a jak by měla fungovat. Náš program vychází z praxe a z toho, jak chceme změnit naši zemi k lepšímu. Náš program by se projevil v rozpočtu, pokud bychom ho sestavovali, ale v rozpočtu, který sestavila Sobotkova vláda, žádný takový program nelze nalézt.

No, ono se není co divit. Programem hnutí ANO je Andrej Babiš, tam žádný program hledat nemusíme, sociální demokracii jako tradiční stranu bych z absence programu nepodezíral, ale ten její program vůbec nemíří k prosperitě, nemíří ke zlepšení života obyvatel této země. Je to program, který je založen jenom na zájmu o současnost. Sociální demokracii, a to je vidět v tomto rozpočtu, zajímá jenom, komu více peněz sebrat, aby se jiným mohli dát. Samozřejmě část musí zůstat doma pro desítky tisíc nových státních zaměstnanců. Takže z toho rozpočtu se dá usoudit, že vizí České strany sociálně demokratické je velký, tučný a nemotorný stát, který neslouží lidem, ale z něhož každému upadne občas nějaká ta almužna, aniž by musel něco aktivně dělat. A vizí sociální demokracie určitě není stát pro aktivní občany.

My, Občanská demokratická strana, chceme také stát silný, ale silný stát v činech, nikoli silný stát v počtu úředníků, stát, který je respektovaný v zahraničí, ale který není rozhádaný ve vládě, stát, který je moderní a kde občané nejsou obtěžováni zbytečnou byrokracií, stát, který investuje, investuje do dopravní infrastruktury, investuje do bezpečnosti, investuje do vzdělání, investuje do výzkumu a inovací, stát, který také vytváří jednoduché podmínky pro podnikání.

Proto jsme, dámy a pánové, stejně jako loni předložili i letos řadu pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu, které, i když ten rozpočet nesestavujeme, tak ho mohou vylepšit a které promítají do rozpočtu náš program a naši vizi. Stejně jako loni jsme i letos ukázali na konkrétních 30 mld. korun, které považujeme za nehospodárně vynaložené, které by se podle nás daly ušetřit. Nejlepším řešením podle nás by bylo nechat těchto 30 mld. korun lidem, nechat tyto peníze lidem, ale to bohužel už v této fázi projednávání státního rozpočtu nejde. Když to nejde, tak je nasměrujme jinam. My jsme přesvědčeni, že v některých oblastech je peněz, tak jak je ten rozpočet navržen, málo. Jsou to např. investice do obrany nebo investice do školství, konkrétně do regionálního školství. Moje kolegyně a kolegové vám tady obsáhle zdůvodňovali, proč. Tam my navrhujeme přidat a to by bylo podle nás správné. Já věřím, že řada z vás se na věci dívá podobně jako my, a proto ty naše konkrétní návrhy podpoříte.

Na závěr mi ale dovolte konstatovat, že je smutné, že se tu scházíme nad schvalováním deficitního rozpočtu v době ekonomického růstu, že se tady scházíme nad rozpočtem promarněné příležitosti, že tady před námi leží rozpočet bez vize, že tady před námi leží rozpočet, který nemyslí na budoucnost České republiky. Je to rozpočet, který z těchto důvodů nemůže mít podporu poslanců Občanské demokratické strany. (Potlesk v lavicích ODS.)