Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vidím, že všechny ty informace, které jsme dneska slyšeli, se tady už poměrně opakují a stejně tak se v tom, co vám dneska chci říct, budu opakovat pravděpodobně i já, protože ty informace jsou všude stejné. Chtěl bych se také vyjádřit k tomuto tématu, k této mimořádné schůzi, kterým je docela závažné pochybení premiéra této vlády ve věci přiznávání nebo můžeme také říct zatajování jeho vlastních finančních transakcí a k některým podstatným souvislostem, které se právě týkají tohoto stavu.

Mám na mysli zejména to, že premiér Petr Fiala měl dlouhá léta významný podíl v instituci, která byla opakovaně pokutována Finančním analytickým útvarem a Českou národní bankou za závažné delikty a porušování zákonů této země, v instituci, která byla a možná ještě je, to nemohu z povahy věci vědět úplně jistě, v hledáčku našich bezpečnostních sborů. Z tohoto pohledu nejde jen o jedno pochybení jednoho premiéra, ale i o závažné riziko konfliktu zájmů tohoto premiéra, který je mimo jiné příjemcem informací od zpravodajských služeb. A samozřejmě jde i o věc, která vyvolává oprávněné pochybnosti o premiérově zodpovědnosti ve finančních záležitostech, a to i v důležité symbolické rovině, a to ve směru k veřejnosti. Kdo takto lehkomyslně přistupuje ke správě vlastních financí, které na dlouhá léta svěří velice pochybnému finančnímu ústavu a stejně dlouhá léta to před veřejností tají, tak asi nebude tím nejzodpovědnějším správcem veřejných financí a veřejných rozpočtů ve vysoké exekutivní funkci.

Nabízí se použít bonmot, že veřejné finance vypadají podobně jako hospodaření jisté záložny a jistého premiéra, ale záležitost je příliš vážná na nadsázku a metafory. Ne, v případě zatajovaných peněz pana premiéra skutečně nejde o novou verzi kdysi populární soutěže Chcete být milionářem?

Závažnost celé situace a jejích souvislostí nejlépe vystihne konkrétní popis instituce a prostředí, kde se několik let peníze pana premiéra pohybovaly, prostředí, kterému dal pan premiér vkladem vysoké finanční částky, kterou veřejně nepřiznal, legitimitu. Citace a parafráze, které použiji, vychází čistě a pouze z otevřených veřejných zdrojů. Ještě jednou to opakuji, já jsem si to prostě našel pomocí vyhledávačů na internetu. Nic není žádná domněnka, u každé informace, kterou tady použiji, tak řeknu její zdroj a kdokoliv z vás se na to může znovu podívat. A jenom se divím, že tak, jak jsme si to vyhledali my, protože ty informace jsou stejné, ať to byl Andrej Babiš, Andrea Schillerová, Tomio Okamura, já, takže ty novináře to - Alena Schillerová, pardon, tak ty novináře to prostě nezajímá. Proč to nepíšou ti novináři? Kdyby se to stalo mně nebo Andreji Babišovi, tak popíšou dvacatery noviny, budeme na titulních stránkách a v hlavních vysílacích časech každý den. Ale tady ta historie a to, co se tady dělo, vůbec nikoho nezajímá, takže jsem rád, že k tomu máme možnost vystoupit aspoň my.

Čerpal jsem konkrétně z médií takzvaného hlavního proudu, nikoliv z médií, která současná vládní sestava označuje za alternativní či dezinformační. Jde nepochybně o média, která v obecné politické rovině většinově straní současné vládě, nikoliv současné opozici a už vůbec ne SPD.

Jde zejména o Seznam zprávy - Aktuálně.cz a server Neovlivní. Dovolte mi první citaci, Seznam zprávy. "Právník Petr Krulich se vracel domů k ženě a dvěma dětem, když byl před jejich čtyřpodlažním činžákem zavražděn. Ve Výhledové ulici, v Praze 5 k němu přistoupil vrah a čtyřmi ranami z Browningu, ráže 6,35 ho popravil. I když se lékaři ještě pokoušeli přivést napadeného k životu, mladý muž zemřel. Co se stalo 19. května 2012 za krásného letního dne byla zprvu pro kriminalisty vražda bez motivu. Až vyšetřování ukázalo, že Petr Kruliš měl neuvěřitelnou smůlu. Byl ve špatnou chvíli na špatném místě. A hlavně se podobal německému obchodníkovi s uměním Martinu-Georgu Weberovi, bydlícímu na stejné adrese. Střelec se totiž zmýlil, zabil nesprávného muže. Vím to, policie mi to řekla. Zavražděn jsem měl být já, říká dnes Martin Georg Weber. Tvrdí, že za objednávkou jeho smrti stojí spory o obrazy a obchodník s uměním Kamil Bahbouh. Jinak také klíčový manažer Podnikatelské družstevní záložny, jehož obchody Seznam zprávy několik měsíců rozplétají.

Já jenom doufám, že Seznam zprávy v tom budou pokračovat. Motiv měl Kamil Bahbouh - a já jsem přesvědčen, že právě on si vraždu objednal, říká Weber. Jak policie nakonec zjistila a potvrdil i soud, vrah z Výhledové ulice měl skutečně ke Kamilu Bahbouhovi vztah. Petr Štalcer, který dostal za vraždu 16 let, byl jeho bodyguardem. Konec první citace.

Novináři bruselského investigativního webu Follow the Money - Sleduj peníze, odhalili pozadí finančních darů plynoucích z České republiky do bruselského think-tanku New Dicrection, který má blízko ke konzervativní frakci Evropského parlamentu, kam patří i Česká občanská demokratická strana premiéra Petra Fialy. Proč lze hovořit o toku peněz, protože think-tank New Direction mířily desítky tisíc eur do naší republiky, a to do think-tanku Pravý břeh, s nímž je opět těsně spojena ODS i Petr Fiala. Vydávají se tu jeho publikace a celý oficiální název spolku nese jeho jméno - Pravý břeh - institut Petra Fialy. Podle bruselských novinářů, jejichž informace převzaly Seznam zprávy, přišlo od firem, které měly účty a podíly v Podnikatelské družstevní záložně, do New Direction mezi lety 2017 a 2022 na finančních darech celkem 208 000 euro. Seznam zprávy pak zjistily, že institut Petra Fialy naopak získal od roku 2018 ze jmenovaného bruselského Think-tanku řádově podobnou částku 280 000 euro. Jde třeba o podobnost čistě náhodnou, kdo ví. Mají tyto finanční toky souvislost? Může jít o vrácené finanční dary, které do Bruselu přišly z účtu pražské záložny, s níž Petr Fiala na pět let spojit své osobní finance? To jsou otázky, které legitimně kladou novináři, občané i my. A byl bych rád, kdybychom se tady od pana premiéra dočkali pravdivé odpovědi.

Novinář serveru Follow the Money, Jez Spencer, který se penězi z České republiky do New Direction zabýval, objevil, že za těmito dary plynoucími, se opět velmi často vyskytuje jméno klíčového manažera Podnikatelské družstevní záložny Kamila Bahbouha. Jak zjistil, peníze přicházely sice z různých firem, ale jedno měly společné. Všechny měly vazby na tohoto českého podnikatele. Ve statutárních orgánech všech těchto firem figuroval buď Kamil Bahbouh, anebo někdo z jeho příbuzných. Asi další náhoda. Jednou z těchto společností je firma Somecs Institut, na jejímž účtu v březnu 2023 skončilo téměř 50 milionů korun určených původně na nákup munice pro Ukrajinu. Střelivo ale nikdy na bojiště nedorazilo a případem se zabývá jak ukrajinská, tak i česká policie. Co ke kauze premiérova podílu a Podnikatelské družstevní záložny říká zástupce Transparency International, tedy organizace, jejíž názoru a stanovisek se současné vládní strany odvolávají. Tato společnost - cituji: "Tato společnost na nás dělá dojem, že jde spíš o klub známých a že byl vytvořen na základě osobních vazeb. Existovaly a existují daleko výnosnější a lukrativnější způsoby jak zhodnotit osobní peníze, než zrovna nabízí toto finanční řešení. Nevidíme za tím nějakou bazální finanční logiku nebo fakt, že by to bylo na první pohled tak výhodné, že by tam všichni manažeři a politici měli investovat kvůli výnosu.

Já si myslím, že to je velmi, velmi diplomatická argumentace, která pokračuje ještě dál. Působí to jako zvláštní náhoda, že se tam zrovna sešli špičkoví manažeři z různých stavebních a developerských firem. Vzbuzuje to celou řadu otázek, jestli tato platforma nesloužila k nějakým jiným účelům, než je tedy jenom zhodnocení úspor nebo vytváření nějakého finančních benefitu pro podílníky. Jestli tam nedocházelo k nějakým dohodám ohledně byznysu, ve kterém podnikají." Konec další citace. A znovu opakuji, podle mě je to velmi diplomatické vyjádření.

Ano, menší finanční instituce, kam zmíněná záložna patří, pokud nejsou vyloženě nějakým způsobem problémové na první pohled a pokud dodržují základní standardy, mohou být méně kontrolovány a zůstat mimo pozornost kontrolních institucí. Kontroly tam nemusí chodit tak často jako jinam. Klientům totiž de facto nabízejí méně kontrol, méně prověření, méně otázek na jejich situace a na jejich finance a tak dále a tak dále. Z pátrání serveru Lidovky.cz zase vyplynulo, že mezi celkem 123 podílníky záložny byli v roce 2017 nejen prominentní politici, ale také i čtyři vysoce postavení manažeři největších stavebních a developerských firem v zemi.

Další citace, Seznam zprávy. "Podnikatel Pavel Wurst byl léta podílníkem Podnikatelské družstevní záložny. Pak se ale se svými kolegy rozešel ve zlém a rozhodl se podat na ně trestní oznámení pro podezření z praní špinavých peněz. Že je mezi družstevníky i Petr Fiala věděl z valných hromad. Nechtěl jej ale před volbami poškodit, a tak v roce 2020 navštívil volební štáb šéfa ODS. A teď sám říká - cituji: "Před volbami jsem volební tým Petra Fialy upozornil, že Podnikatelská družstevní záložna je problematická firma. A že není dobře, aby tam měl peníze. Bylo mi řečeno, že to vyřeší, popisuje Pavel Wurst.

Další citace. "V záložně se praly peníze, nebyl problém přinést v hotovosti miliony korun a Bahbouh je vložil na účet, popisuje fungování záložny Pavel Wurst. Podal jsem trestní oznámení, ale policii to nezajímalo. Dokonce mě v té věci ani nevyslechli, říká Pavel Wurst. Podobná trestní oznámení podal už mezi léty 2020 a 2021. Přesto jej policie ani jednou nevyslechla, některá z nich rovnou odložila. Toto jsou přesně ty nebezpečné souvislosti, o kterých jsem hovořil, a to jsou skutečnosti, které vyvolávají enormní pochybnosti třeba právě o nezávislosti určitých orgánů a konfliktu zájmů a podobně. Mě mrzí, že tady není pan ministr vnitra Rakušan, protože by tyto věci určitě měl slyšet. Pavel Wurst ovšem není jediným svědkem, který o této záložně mluví jako o pračce peněz. Stejné podezření má i další dřívější člen záložny, bývalý policista a pracovník civilní rozvědky Tomáš Kubeš.

Cituji: "Chlubili se mi, že perou peníze pro politiky, říká Kubeš. A dodává k tomu seznam médií. I on je ochotný své svědectví přenést úřadům. Jiří Bis je zakladatelem marketingové agentury Bison & Rouse. Spoluvlastnili s Milošem Růžičkou, který Petru Fialovi doporučil peníze do Podnikatelské družstevní záložny vložit. Jeho neteř, Tereza Bisová, v záložně určitě pouze shodou okolností a náhod působila od roku 2009 do roku 2017 coby předsedkyně představenstva.

Společníkem Jiřího Bise v prvopočátcích existence jeho PR agentury byl náš starý známý Kamil Bahbouh, manažer Podnikatelské družstevní záložny. Až po něm v roce 2001 pak do oné mediální agentury vstoupil Miloš Růžička jakožto společník Jiřího Bise a nahradil právě Kamila Bahbouha. No, tak to všechno vypadá, že je to vlastně jen asi nějaká náhoda.

Paní Bisová se mimochodem v srpnu 2022 stala držitelkou největšího podílu ve společnosti Aerospace & Defence Solutions, která se věnuje obchodu s vojenským materiálem. Tento podíl odkoupila od bývalého příslušníka civilní rozvědky Martina Uhera. Pan Uher je obžalovaný z defraudace v Úřadu pro zahraniční styky a informace, což je oficiální název civilní rozvědky. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Společnost Aerospace & Defence Solutions je přitom velice blízká naší rozvědce. Nyní obžalovaný bývalý zpravodajec Uher v ní měl dokonce podíl už v době, kdy v Úřadu pro zahraniční styky a informace sloužil, což je samo o sobě naprosto alarmující.

Nesmírně podivné jsou i další okolnosti případů ztracených stamilionů korun z rozpočtu naší rozvědky, která chtěla ke svým aktivitám podle mediálních zdrojů využít projekt kybernetické arény soukromé společnosti CyberGym. Už o tom tady byla dnes řeč. Civilní rozvědka měla do projektu investovat nemalé prostředky, stovky milionů korun. Mělo jít o unikátní projekt na výuku a testování systému obrany proti kybernetickým útokům. Podle Radiožurnálu do firmy před zhruba osmi lety civilní rozvědka napumpovala 250 až 500 milionů korun, o které později přišla a snažila se je získat zpět soudní cestou.

V čele společnosti CyberGym byl tehdy právě, hádejte kdo? Kamil Bahbouh. Za civilní rozvědku byl tehdy zodpovědný ministr vnitra Milan Chovanec ze sociální demokracie, kterému tehdy dělal opět čirou náhodou poradce právě Miloš Růžička, spoluzakladatel PR agentury Bison & Rose a neformální finanční poradce premiéra Fialy. Vypadá to jako science fiction nebo jako jeden z dílů nové série oblíbeného detektivního seriálu Kriminálka anděl, ale jde o velice tristní realitu, o něco skoro až neuvěřitelného. Proto jsme povinni se ptát, o co v celé této záležitosti skutečně běží. Také bychom se měli ptát, jaká je v ní role premiéra Fialy. Zda měl hrát roli jakéhosi krytí pro pochybný finanční ústav nebo dokonce nějakou roli v určité zpravodajské hře, anebo zda byl jen bohapustě zneužit šíbry a lobbisty ve svém nejbližším okolí. I to je klidně možné, ale musíme to vědět a musí to vědět občané.

Pan premiér opakovaně zavádějícím způsobem sděluje, že o penězích v Podnikatelské družstevní záložně neinformoval z toho důvodu, že si neuvědomil, že jde o podíl, nikoliv o běžný vklad. Dosud nikdo neřekl, že jde o klasickou falešnou argumentaci, která má odvést pozornost od meritu věci a vyvolat před veřejností dojem, že jde o drobné opomenutí ve finanční terminologii a problematice dezorientovaného popleteného profesora, který se shodou náhod stal předsedou vlády. Kterému někdo poradil zase úplnou náhodou, aby v rámci diverzifikace svých úspor vložil milion korun zrovna do malé záložny, která je podezřelá z praní špinavých peněz, když zde existuje asi 16 dalších seriózních velkých bank.

Z hlediska náležitostí majetkového přiznání a z pohledu zákona je úplně lhostejné, zda má veřejný funkcionář v nějakém finančním ústavu podíl nebo vklad. Přiznat se musí jedno i druhé a to je přece to, oč tu běží. O to, zda tento funkcionář přizná své majetkové a finanční poměry a transakce, anebo zda je tají a pokud je tají, tak proč. Premiér navíc údajně zapomněl milion korun zaparkovaný v pochybné záložně uvést do majetkového přiznání nikoliv jednou, ale pět let za sebou.

Jakýmsi bonusem na celém příběhu se zapomenutým milionem je pak premiérovo tvrzení, že celá tato neuvěřitelně výhodná diverzifikace mu za oněch pět let nevynesla ani korunu. To už raději ponechám bez komentáře.

Velmi zajímavě činnost Podnikatelské družstevní záložny analyzuje ekonomický expert Petr Kymlička z poradenské společnosti Moore Czech Republic. Cituji. Kromě běžných účtů se v podstatě jedná jen o poskytování úvěrů a bankovních záruk v počtu jednotek ročně. Například v roce 2022 šlo pouze o čtyři úvěry a jednu bankovní záruku. V roce 2021 po nelichotivém výsledku kontroly ze strany České národní banky dokonce nebyl poskytnut jediný úvěr.

Kymlička upozorňuje i na mizivé výdělky, kde čistý zisk se pravidelně pohybuje v nízkých stovkách tisíc korun a ve zmíněném roce 2021 byla záložna ve ztrátě. Při bližším zkoumání výročních zpráv toto podnikání podle něj nedává moc logiku. Upřímně řečeno, z uvedených zdrojů není zřejmé, pro koho má vlastně fungování této záložny význam, klade si pan Kymlička nad dostupnými čísly otázku, přičemž poukazuje na mnohonásobně vyšší bilanční sumy a výnosy konkurenčních záložen. To je konec citace.

Pak tady mám další citaci. Důchodce Lubomír Hromádka poslal v roce 2015 z účtu v této záložně ODS dar ve výši 850 000 korun. Ve stejném roce si do kampeličky uložil Petr Fiala 950 000 korun. Pan Hromádka říká. Jsem dlouhodobým podporovatelem ODS a člověkem, jemuž záleží na budoucnosti České republiky, řekl tehdy týdeníku Euro pan Hromádka a nechtěl blíže dar vysvětlovat. Tento pan Hromádka byl ale zároveň jednatelem galerie Gema sídlící na stejné adrese jako záložna a tuto firmu ovládal. No, další náhoda. Takhle bychom mohli pokračovat.

Zásadním problémem té dnešní mimořádné schůze přece ale je to, že se premiér Fiala kromě dlouholetého utajení tohoto podílu v záložně choval naprosto neodpovědně a neprozíravě, nejen jako správce vlastních financí, ale i jako vysoký ústavní činitel, místopředseda Sněmovny, kterým byl v době, kdy tímto podílníkem byl. V době, kdy už se často minimálně v médiích objevovaly zprávy o tom, že fungování této instituce není zrovna dvakrát košer, řečeno velmi mírně. Třeba i v souvislosti s gigantickým a dosud plně nevysvětleným finančním průšvihem české civilní rozvědky, kdy část veřejných peněz skončila ve společnosti CyberGym , která byla právě podílníkem v Podnikatelské družstevním záložně.

Stejně tak byly v té době v médiích široce komentovány kauzy manažera záložny, dle některých zpráv i jejího hlavního podílníka a hybatele, o kterém jsme tady dneska už mnohokrát mluvili. Nebo zprávy o tom, že další skupinu, která měla v záložně velké zastoupení, tvořili někdejší vysocí představitelé ODS, tedy paradoxně lidé, které Petr Fiala a jeho skupina po roce 2013 ve vedení ODS nahradili.

Toto vše mohl a měl předseda ODS, poté místopředseda Sněmovny a nyní premiér, Petr Fiala vědět. Je jeho osobním selháním i selháním jeho poradců, jestli to nevěděl a jestli ohledně vkladu do skrz naskrz podezřelé instituce konal skutečně pouze v dobré víře, nic zlého netuše. I tato eventualita je ovšem v případě vysokého politika, předsedy velké parlamentní a vládní strany a předsedy vlády, naprosto tragická. Stejně tak jako to, že své finanční operace nepřiznal. Všechny ostatní eventuality, tedy i ty, které by nebyly pouhým dílem náhod, jsou ještě mnohem horší.

Znovu chci zopakovat, že veškeré informace, které jsem tady dnes řekl, jsou dohledatelné na internetu. Čerpal jsem z českých mainstreamových serverů, jako je Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Neovlivní.cz a podobně, tak abyste i vy všichni si ty informace mohli dát dohromady. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD a ANO.)