Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové.

Jak se něco jmenuje panevropský, tak to v nás už dopředu vzbuzuje jakýsi zvláštní pocit a je potřeba se na každou takovou věc podívat daleko konkrétněji. Z první analýzy, kterou jsme si u tohoto zákona udělali jako hnutí SPD - (Silný hluk v sále.)

Děkuji vám, pane předsedající. Z první analýzy, kterou jsme si udělali, je podle nás evidentní, že Česká republika žádný takový panevropský osobní penzijní produkt zatím nepotřebuje a že jde jenom o implementaci zase nějakého nadnárodního práva, nějaké směrnice, která prostě nám dává nějakou možnost. Jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje úplně jiné věci, že potřebuje českou penzijní reformu, která se bude vztahovat na všechny seniory, všechny důchodce a že to je pro nás samozřejmě nejdůležitější věc.

Ale pojďme se podívat, jaký je cíl návrhu tohoto zákona v českém právním řádu. Je to nařízení, to je tady hned ze začátku napsáno. Je to nařízení a má za úkol harmonizovat soubor základních vlastností a to například z hlediska minimálního obsahu smluv investiční politiky, změny poskytovatele či přeshraničního poskytování a přenositelnosti. Přičemž obsahuje několik diskrecí, například v oblasti akumulační fáze, výplatní fáze poplatku, poskytování informací. Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Cílem právní úpravy je adaptace právního řádu na uvedené nařízení.

Je to tedy přesně tak, jak jsem řekl. Je to implementace nařízení, kdy my jsme povinni ho implementovat a pokud ho nebudeme implementovat, přestože nám nic nepřináší - jenom jakousi možnost, dokonce ho nehodláme ani zavádět - tak nás to bude stát peníze na pokutách.

Cílem samotného nařízení je pak položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh dobrovolných penzijních úspor spravovaných v celoevropském měřítku. Nařízení má také pomoci řešit demografickou krizi, doplnit stávající penzijní produkty a podpořit nákladovou efektivitu osobních penzijních produktů tím, že poskytne vhodné možnosti pro dlouhodobé investice osobních penzí.

Cílem nařízení je dále navýšení kapitálu a jeho nasměrování k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky. Nabídka rozšířené funkce produktu tak, aby měli účastníci prospěch z jednoduchého, bezpečného a nákladově efektivního osobního penzijního produktu a zároveň si mohli vybrat z různých typů poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu a podpora přeshraničního poskytování a přenositelnosti.

No já jsem přesvědčen, že tak, jak se tady v tom návrhu zákona říká, že je to jasné, transparentní, že je to v náš prospěch, že je to úžasné a hlavně bezpečné, tak že to jsou všechno vlastnosti, které jsou minimálně diskutovatelné a jsem přesvědčen, že je to napsáno tak, jak když vás nějaká komerční pojišťovna láká, abyste se pojistili právě u ní s tím, že oni jsou ti nejlepší, nejbezpečnější a že když si tam budete spořit, že se vašim úsporám nic nestane. Jde také o to, jakou jsou schopni nám deklarovat bezpečnost tím, že ty peníze, které si tam uspoříte tím panevropským způsobem, budou po nějaké době, po nějaké krizi, ať už finanční, společenské nebo jiné, jestli prostě z té panevropské společnosti budou i nadále dostupné. Otázka bezpečnosti je podle mě minimálně diskutovatelná.

Jaké jsou dopady návrhu tohoto zákona? Nařízení stanoví, že podmínky související s akumulační fází vnitrostátních podúčtů určí členské státy s výjimkou případů, kdy jsou stanoveny v tomto nařízení. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu. Nařízení tedy dává členským státům prostor k vymezení určitých podmínek pro akumulační fázi produktu, a to i v souvislosti s možnými daňovými incentivy. Případné dopady na státní rozpočet lze tedy očekávat v souvislosti s nastavením podmínek v oblasti daňové podpory, a to z důvodu motivace občanů k odkládání prostředků na stáří. Samotnou poptávku po produktu však nelze v tuto chvíli předjímat. Z toho důvodu tak nelze stanovit žádné kvantifikovatelné odhady těchto dopadů, jinými slovy ani dopady na státní rozpočet nejsou v této zprávě kvantifikované. My nevíme, kolik nás to bude stát. A hlavně taky vůbec nevíme, kolik lidí se nechá na tento panevropský osobní penzijní produkt přesvědčit.

Jaké budou dopady na podnikatelské prostředí? Uvedená právní úprava může mít na podnikatelské prostředí pozitivní dopady ve smyslu nových budoucích obchodních příležitostí pro potenciální poskytovatele. Subjekty, které nebudou mít o poskytování zájem, například z důvodu administrativní náročnosti spojené se změnou poskytovatele nebo s tvorbou a správou vnitrostátních podúčtů, nebudou těmto potenciálním negativním dopadům vystaveny. Menší finanční instituce oprávněné poskytovat tento panevropský osobní penzijní produkt nebudou návrhem zákona znevýhodněny, což je další bod, myslím se, že jeden z mála pozitivních bodů, kdy návrh zákona nemá vůbec žádný dopad na územní samosprávné celky, dokonce ani nemá žádné sociální dopady.

Dopady na spotřebitele. Vzhledem k tomu, že není možné zasahovat do organizace národních penzijních systémů, cílem zavedení panevropského penzijního produktu není nahrazení ani harmonizace stávajících vnitrostátních důchodových systémů jednotlivých členských států. Je zde tedy explicitně napsáno, že je to prostě produkt, který s českým penzijním systémem nemá nic společného, nepomáhá mu, ale ani mu nijak neubližuje, abychom byli korektní, a je to produkt, který zde stojí sám o sobě, to znamená, že ty peníze, které by si čeští daňoví poplatníci nebo senioři spořili, tak by samozřejmě šly někam jinam, než jsou české banky nebo české penzijní fondy, ale akumulovaly by se v nějakém jiném fondu mimo Českou republiku.