Děkuji za slovo. Já tedy k tomu vínu musím říct, že my jako hnutí SPD také podporujeme nulovou daň na tichá vína, protože to čeští vinaři nemají vůbec jednoduché v té konkurenci. No a pokud ty daně zvedneme, tak je výrazně znevýhodníme. A pokud je znevýhodníme, tak budou hrát tady v té středoevropské kotlině druhé vinařské housle, a to si myslím, že je špatně a že jim to přinese spoustu problémů v pěstování vína a dělání vína, že bychom to neměli dělat, protože jsem přesvědčen, že ten výnos z té daně nebude tak velký na to, aby to mohlo ovlivnit ty problémy, které má státní rozpočet. Jenom někoho pošleme zase do kolen a myslím si, že to je špatně, někoho v České republice, a těm zahraničním pomůžeme, protože ti okamžitě nastoupí na jejich místo a budou sem vozit svá vína. Hlavně mám na mysli Rakousko, rakouské vinaře, kteří ta vína mají opravdu dobrá, a myslím si, že by to byla velká škoda.

Ale teď už mě, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k vládnímu balíčku návrhů zákonů, které mají dle jejich souborného názvu směřovat ke konsolidaci našich veřejných financí. Avšak podle mého názoru směřují ke všemu možnému jinému, jen ne ke konsolidaci veřejných financí. Můj projev bude analýzou a vysvětlením toho, proč vládní návrh považujeme za zásadně špatný, principiálně špatný a proč k němu podáváme desítky pozměňovacích návrhů. Je jich přes třicet, těch pozměňovacích návrhů, které mají za cíl minimalizovat škodlivé dopady tohoto balíčku na české občany a firmy a také hlavně na budoucnost české společnosti. V podstatě jediným legitimním a efektivním postupem vlády jak v současné chvíli a v současné ekonomické situaci konsolidovat veřejné finance a zkrotit tak hrozivě rostoucí deficit státního rozpočtu a státního dluhu, by bylo urychleně novelizovat zákon o státním rozpočtu na letošní rok, a to zejména na straně výdajů a jejich výrazným snížením. Já jsem to konzultoval i v televizi s panem ministrem Stanjurou a říkal jsem: vždyť přece výdaje jsou to, co se nám utrhlo z řetězu, nikoliv příjmy. Příjmy jsou bohužel i díky inflaci dostatečně velké. A myslím, že jsme si porozuměli. Ano, je to tak. Utrhly se nám výdaje z řetězu a podle mého názoru jedinou možností je restrukturalizovat státní rozpočet na straně výdajů a obdobně postupovat, i co se týče návrhu rozpočtu na rok 2024. Ale to vláda vůbec nedělá, protože i deficit na příští rok oproti původním slibům se markantně zvyšuje. Tak teď nám říkají kolegové z pětikoalice, že bude deficit 252 miliard. Uvidíme, dokonce se mluví i v koalici o tom, že by mohlo být 270 miliard a já myslím, že ta konsolidace, pokud se tomu dá říct konsolidace, postupuje poměrně malým tempem.

No a samozřejmě důležitým systémovým opatřením by bylo od základu změnit způsob, rozsah a výpočet některých výdajů státu. Mám na mysli hlavně nemandatorní, nepovinné, zbytné či provozní výdaje, ale hlavně nejrůznější nenárokové dotace, tedy neinvestiční dotace směřující k privátním subjektům, často dokonce zahraničním či politicky orientovaným, jakkoliv maskovaným magickými termíny neziskový sektor a podobně. Ale ani to vláda nedělá a vypadá to podle kroků z minulosti, že ani dělat nehodlá. Na straně rozpočtových příjmů bychom pak za legitimní konsolidační opatření považovali zavedení srážkové daně na dividendy vyplácené ze zisků vytvořených v České republice a vyváděných odsud do zahraničí. Takzvaná dorovnávací daň tímto opatřením rozhodně není. Ale já se k tomuto tématu ještě podrobně vrátím.

Musím zde zopakovat, že balík zákonů, který zde teď projednáváme, není ničím jiným než masivním plošným zvýšením všech existujících daní a odvodů v České republice a negativně dopadne na všechny skupiny občanů, zaměstnance, živnostníky, seniory, rodiny s dětmi, ale i na české firmy a zaměstnavatele. Tento balíček je i dle ekonomických expertů, a to napříč názorovým spektrem, silně proinflační a ještě dále bude snižovat čisté disponibilní příjmy a poptávku českých domácností a konkurenceschopnost českých firem. A samozřejmě to sníží i náš hospodářský růst měřený vývojem hrubého domácího produktu. Ostatně už teď relevantní statistické údaje hovoří jasnou řečí. Ve všech těchto parametrech včetně propadu reálných mezd jsme doslova na chvostu Evropy, ne doslova, jsme prostě poslední. Jenom tři země mají v Evropě pokles reálných mezd a Česká republika z těch tří je úplně poslední. Jinak všechny země ve mzdách reálně rostou.

V růstu HDP jsme poslední. Jsme v polovině volebního období a já tady tak trochu bilancuji výsledky této vlády. Propadáme se v průmyslu, ve stavebnictví, ve všech prostě relevantních statistických údajích, které svědčí o tom, co se děje. Bohužel, jak pan premiér říkal, a já jsem to viděl v televizi, velvyslancům, všecko jsme zvládli, nic z těch špatných scénářů, které tady opozice říkala, se nenaplnilo. Tak já tvrdím, že to není pravda, že se naplnilo. Zastavuje se průmysl Německa, zastavuje se ten německý motor Evropy, na který my jsme navázaní exportně a zastavuje se i ten průmyslový motor v České republice a dochází ke stagnaci a všecky relevantní statistické údaje i společnosti, které to dokumentují, o tom hovoří. Takže je to průšvih. Nejradši bych použil ještě tvrdší slovo, ale já ta slova nepoužívám. Je to prostě velký průšvih, který se týká naší budoucnosti. A to je nebetyčná ostuda a je až nepochopitelné, že tu vládu nechává v klidu, že reakce, jakákoliv reakce věcná, personální a podobně na tyto tristní skutečnosti, je doslova nulová. Nejenom ta reakce, že je nulová, ale vlastně vláda říká: my jsme úspěšní, všecko jsme zvládli, všecko je dobrý. Ale já tvrdím opak, že probíhá deindustrializace průmyslu v České republice a nejenom v České republice díky vysokým cenám energií. Ty firmy se prostě dívají jinam a bohužel ty firmy to neudělají tak, že se včera stal průšvih, dnes se rozhodnou a zítra budou pryč. Ale musí udělat nějaká rozhodnutí, musí udělat výběrová řízení, musí se někam posunout, získat na to finanční prostředky, takže to bude trvat několik let. A tato vláda, která s tím nic nedělá, už tady dávno nebude. Ale ty firmy prostě půjdou za levnějšími energiemi tak, aby jejich výrobky byly konkurenceschopné na mezinárodních trzích. Kdyby to neudělaly, je to jejich konec.