Muslimští utečenci dnes proudí prakticky stejnou cestou, jakou od 14. století útočila turecká vojska (Osmanská říše). V roce 1683 dokázaly spojené síly Habsburků, Polsko – litevské unie atd. porazit statisícové turecké vojsko. Dnes je Evropská unie s 28 státy proti neozbrojeným muslimským uprchlíků bezbranná?

Pro nás toto výročí může být poučením, že tato část Evropy již „výhody“ islámské civilizace okusila. Samozřejmě nemůžeme dnešnímu Turecku či muslimským uprchlíkům vyčítat milióny zmasakrovaných křesťanů (například při genocidě Arménů). Odmítání Turecka uznat genocidu Arménů je však výmluvné. I když jakákoli srovnání jsou zpochybnitelná, pro mě osobně má výročí z 12. září větší význam než americké 11. září. Jen pro srovnání Turci po neúspěchu v bitvě povraždili cca 30 000 zajatých křesťanů. V USA bylo pří útocích 11. září zabito cca 3000 lidí.

Co však následovalo? Křesťanská Evropa ještě více než 200 let osvobozovala křesťanské národy jihovýchodní Evropy. USA naopak zaútočily na několik zemí, jejichž obyvatelé neměli s útoky v USA prakticky nic společného. Ačkoli se po 15 letech zdá, že za 11. zářím přímo nebo nepřímo stáli především občané Saúdské Arábie, USA stačily vojensky zničit Afganistán, Irák a Libyi. Několik dalších zemí destabilizovaly. Stovky tisíc mrtvých v těchto zemích však nikomu nepomohly? Ironií je skutečnost, že za nehumánní přístup je nakonec kritizováno například hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura, které odmítá unijní uprchlické kvóty.    

Každý vyhaslý lidský život je tragédií ať je to Američan nebo Syřan, není však třeba litovat Spojené státy, které svými vojenskými akcemi prakticky současnou uprchlickou krizi vyvolaly.

Autor je lídr jihočeské kandidátky hnutí Svoboda a přímá demokracie a Strany Práv Občanů (SPD a SPO)