V neděli 9. září jsou ve Švédsku komunální, krajské a parlamentní volby, kde občané Švédska rozhodnou, kam bude směřovat Švédsko příští čtyři roky. A možná nejen Švédsko.

Pro pravicovou liberální Alianci se sociálním demokratem a současným premiérem Stefanem  Löfvénem jde o vyrovnaný boj a šance.

Ovšem naproti tomu stojí strana Demokratů Švédska - Sverigedemokraterna a předseda  Jimmie Akesson, kteří jsou adepty na vládnoucí politickou stranu v zemi.

Švédsko má svá interní témata, která nezasahují do politiky Evropy, například otázku budoucnosti jaderných elektráren a reaktorů Ringhals 1 och Ringhals 2, kde stát chce svěřit vlastnický podíl společnost Vattenfall, jestliže nepřehodnotí své rozhodnutí reaktory odstavit a svěřit elektrárnu jinému vlastníkovi, který by elekrtárnu, produkující 8% švédské spotřeby, dál provozoval.

Ovšem generálním problémem Švédska je zvýšená kriminalita, srovnatelná v jistých momentech s válečným stavem a to vše je způsobeno nejsilnější vlnou imigrace, avšak poněkud jednostranné, ze států, které ovládá islám. A to vyvolávající napětí ve společnosti, zejména místními fašisty a ultralevicovými anarchisty. Ale především ve stále silnější míře zde hrají roli i normální občané, kterým jde o budoucnost původního Švédska a jeho identitu a bezpečnost. V klidu však situace švédské vnitřní bezpečnosti nenechává ani odklon velké části populace Švédska od pravicové Aliance a sociálních demokratů a naopak inklinace k Akessonově SD, jejíž preference rostou a některé agentury odhadují výsledek SD již na 80%. Oficiální výzkumné agentury se však drží zpátky a pokračují v původních procentech, kde se strany Aliance a socialisté drží kolem 20% a SD jen na 25%. To však většina Švédů tiše odmítá. SD totiž zastávají politiku regulace přistěhovalectví a udržení imigrace na té úrovni, která nepostihne švédkou identitu, národnost,  životní úroveň a bezpečnost.

Socialisté lákají na zlepšení pracovního trhu a vyšší zaměstnanost a samozřejmě s podtónem snadnější zaměstnanosti imigrantů, nikoliv však těch z EU.

Umírněnci – Moderaterna - (členové Aliance) naopak podporují pracovní přistěhovalectví, ovšem opět s akcentem africké imigrace.

Nejméně populární členové Aliance, Centerpartiet,  hlásají úplnou otevřenost Švédska v otázce imigrace. Opět jen pro ty imigranty, kteří hledají azyl ve Švédsku. O členech EU není ani zmínka.

Strana životního prostředí Miljöpartiet pokračuje v humanitární politice a rovněž otevřených dveřích Švédska zejména azylovým imigrantům. Liberálové staví na vzdělávání imigrantů – azylantů a jejich příliv a začlenění do švédské společnosti. O Švédech samotných ani zmínka.

Liberálové se před nedávnem přejmenovali z původního názvu Lidová strana.

Křesťanští demokraté opatrně hlásají proimigrační politiku, ovšem orientovanou na imigraci do Švédska za svými rodinnými příslušníky a spojování rodin, zejména muslimských, ve Švédsku. Levicová strana (komunisté) se nijak neliší svým vyvoláváním společného Švédska pro všechny, bez ohledu na minulost, pozadí, národnost, v podstatě všichni mají za prioritu jen a jen imigraci z Afriky a arabských, muslimských zemí.

Všichni až na SD, kteří jsou často kritizováni a napadáni, zejména veřejnoprávní televizí SVT, ale i soukromým kanálem TV4 a dalšími, podporují imigraci ze zemí islámu.

Osm hlavních politických stran má šanci na úspěch. 7 z nich hlásá silně proimigrační politiku avšak nikoliv ze zemí EU, což by se dalo čekat s ohledem na závazky Švédska, jakožto člena EU a volný pohyb osob, tedy občanů států EU, práci a nárok na občanství po 5 letech pobytu.

Málokterý občan EU má však šanci překonat nespočet překážek a získat důležité rodné číslo a být zapsán jako rezident (personnummer och folkbokföring) a po pěti letech získat švédské občanství.

Švédsko je drahé a proto každý imigrant ze států EU musí mít hodně peněz na to, aby mohl žít bez jakékoliv opory švédského státu, protože EU je přece, podle Švédska, tak bohatá a pomoc potřebují především afričané. K bezproblémovému začlenění do švédské společnosti je třeba mít statisíce korun a nejlépe dvě vysoké školy, uznatelné ve Švédsku. A samozřejmě ”čistý Facebook” bez náznaků nacionalismu, či odporu ke třem pohlavím, feminismu a otevřené imigrační politice. Běda tomu, kdo byl někdy označen za rasistu, byť jím skutečně není. Proto Švédové o politice a imigraci a už vůbec o muslimech, či jejich děsivé kriminalitě, nehovoří nahlas a jakákoliv veřejná podpora strany SD se rovná de facto nemožnosti být ve Švédsku zaměstnán.

Server Valkompassen, který pomáhá se orientovat v letošních volbách, uvádí v programech a prioritách vlastně jen jeden bod programu u všech a tím je imigrace ze států mimo EU. Sedm stran proti jedné, které však sílí preference.

Současný premiér, socialista Stefan Löfvén fokusuje na povolební spolupráci a jeho prioritou je, pochopitelně, aby prošel návrh státního rozpočtu 2019, což je podmínkou setrvání vlády a to bylo také před čtyřmi lety příčinou nátlaku na Löfvéna, který nemá dostatečný koaliční potenciál a hrozilo, že Aliance mu neschválí rozpočet, což bylo pro Löfvéna katasrofou – nesetrval by v roli premiéra, po které tolik toužil. A proto sepsali prosincovou dohodu Decemberöverenskommelsen, která umožní Löfvén formálně premiérovat, avšak za podmínek, které určovala Aliance a to přes letošní volby. To bylo v prosinci 2014 a dohoda platí dál, i přes současné nové volby, až do roku 2022. Prioritami bylo schválení rozpočtu, dle schématu Aliance, politika Aliance a respektování menšinové sociálně demokratické vlády za předsednictví Löfvéna a jeho strany Socialdemokraterna.

Švédská televize prezentovala předem výsledky letošních voleb tak, že rudozelení získají 40,3 %, Alliansen 37,9 % a SD jen 19 procent.

Mezi lidmi se však hovoří o výrazné převaze SD, vzhledem k odporu SD k otevřené a jednostranné imigraci, která dostala Švédsko na úroveň válečné zóny.

Mlčí se o bombovém útoku Taimour Abdulwahab al-Abdalyho, který při něm zemřel sám, avšak otřásl Stockholmem. Bombový útok se odehrál v centru Stockholmu několika výbuchy 11. prosince 2010, avšak pachateli se nepodařilo odpálit batoh s kovovými částicemi, které měly zabít asi 200 lidí, procházející obchodními tepnami předvánočního Stockholmu a pikantní na všem je, že akt byl předem avízován dopisem. Iráčan z Bagdádu Taimour Abdulwahab al-Abdaly u teroristického aktu sám zemřel. O několik let později tajila média řádění muslimů, které začalo v květnu 2013 v Stockholmu ve čtvrti Husby a šířilo se zapalováním aut, odpadkových kontejnerů a házením kamení po lidech, oknech domů a napadání policejních vozů a sanitek.

Střelba ze samopalu a popravy jsou dnes běžné v Malmö, kde je nejvyšší počet muslimů a také v druhém největším městě Göteborgu a velká koncentrace muslimů je pochopitelně v hlavním městě Stockholmu.

Kdykoliv se stane vražda rukou muslima, následuje mediální mlčení, mlžení, pak demonstrace “fašistických” hnutí a pak následuje dobře zaplacená gigantická statisícová demonstrace proti fašismu a rasismu, který ve Švédsku funguje, ale naruby.

Zkuste jít na Migrationsverket, jako bílý občan, jestli bez úhony od davů muslimů, obstojíte. Stockholmští taxíkáři nedoporučují se volně pohybovat městem po 22:00 hodině a totéž nedoporučuje policie. SÄPO, což je švédská tajná služba, eviduje řádově stovky navrátilců ze Sýrie a dalších center IS. Eviduje stovky osob, které přicestovaly do Švédska, ale dál jejich stopa mizí a SÄPO marně varuje na zvýšené riziko možných teroristickcýh aktů a chlubí se mnoha teroristickými útoky, které se jim podařilo předem vysledovat a zabránit jim.

Vláda na to ovšem nijak nereaguje. Žádná parlamentní politická strana, s výjimkou Sverigedemokraterna, tomu nevěnuje vůbec pozornost. Nesmí se nikdy označit národnost pachatele teroristického útoku a ani vražd, či napadení nožem, nebo střelnou zbraní. V tomnto ohledu nepomohla ani zbrańová amnestie, kterou policie vyhlásila v únoru 2018. Sice se hovoří o tunách zbraní, které byly zajištěny, ale v ulicích velkoměst se občas střílí dál a většinou jde o muslimské gangy, které ovšem nevraždí jen Švédy, ale i muslimy, kteří odmítají poslušnost IS. Jednalo se o historicky čtvrtou zbraňovou amnestii, která platila od letošního února do dubna.

Podle serveru Friatider, je Švédsko nejloajálnější k miliardáři George Sorosovi. Švédsko se tak staví tvrdě proti americkému prezidentu Trumpovi a používá silně protiamerickou rétoriku.

Podle uniklých dokumentů Sorosova fondu Open Society, je řada švédských politiků a jejich strany, podporována právě Sorosem. Hlavním bodem programu je otevřená imigrační politika a ukončení všeho, co inklinuje národní politiku, protiglobalizační politiku a cokoliv, co stojí proti EU.

Švédové žijí nyní v napětí, co udělá finančně silné pozadí, aby změnilo faktický a reálný růst preferencí Sverigedemokraterna a mnozí líčí budoucnost strany a jejího šéfa jako předem prohraný boj. Mnozí však naproti tomu jsou přesvědčeni, že nastala doba se s minulostí vypořádat a chtějí SD volit.

V každém případě bude mít Švédsko se 9 903 000 obyvateli, velký vliv na ostatní státy, kde rovněž rostou preference národních stran. Pokud ovšem volby budou regulérní a Akessonova SD vyhraje.

Podle deníku Expresen tvoří z oněch 9,93 milionu obyvatel Švédska 30% muslimové a z nich tisíce podporují IS, nebo se jeví jako radikální muslimové s nenávistí vůči domácí švédské populaci.

mým exekutorům v ČR”

(převzato z Profilu)