Pročítám si komentáře článků o eurovolbách 2019 a ty jsou plné pesmimismu, který se ovšem nedá nechápat za dosavadní situace. Jak ale voliči, či nevoliči nakonec zareagují, není zatím zcela jasné. Některé závěry jsou předčasné a nelze předem vědět, jaké složení EP nakonec bude. Podobná situace je i ve státech, kde sice přijde k volbám mnohem silnější procento oprávněných voličů, na rozdíl od ČR, ale není jisté, zda dají hlas národním stranám, nebo servilním liberálům a socialistům, kteří podpoří současné trendy EU, tedy silně otevřenou a proimigrační politiku a zkázu Evropy a identity evropských národů. Ovšem vzhledem k událostem, které se v Evropě dějí se dá předpokládat i posun myšlení voličů, což bylo vidět na posílení některých národních stran v národních volbách, např. ve Švédsku.

Počítalo se, že po odchodu Spojeného království z EU by se měl počet poslanců EP snížit ze 751 na 705.

Zkusme se ale zamyslet nad možnostmi, které tu jsou a jsou využitelné k jednáním a kdo v EP bude nakonec působit.

Jistě nelze opomenout Visegrádskou skupinu, což je aliance čtyř států střední Evropy - Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Celkové počty poslanclů jmenovaných zemí jsou 21+21+52+14 tedy dohromady 108 poslanců, ovšem všech zastoupených stran v rámci každého státu. To ovšem nemusí být všechno. Podpora je možná všude, záleží opravdu na aktivitě voličů, kteří mají přirozený odpor proti přesídlování muslimů do EU.

Otázka je, jak se např. zachovají poslanci států Rumunsko 33 a Bulharsko 17, Chorvatsko 12, Slovinsko 8, Estonsko 7, Lotyšsko 8, Litva 11 a opět je tu faktor složení reprezentací těchto států. Nebudu počty jejich poslanců sčítat, protože nevím, koho si tyto státy zvolí. Zda protiimigrační zůstanou doma a volit půjdou liberálové. Tak to zatím vypadá jenom v Česku, ale zda to tak bude, nebo se lidé probudí, to nikdo neví.