Sociální politika bývá často předmětem ”zájmu” politiků před volbami. Ale věnuje se vždy výhradně dvěma tématům – 1) strany slibují snížit sociální dávky a tím donutit flákače do práce 2) strany omýlají fráze o pomoci chudým rodinám.

Tečka. A to vše je formulováno tak, že občan neplatí daně na luxusní životy poslanců a zbytečných senátorů, ale vina se svaluje na sociálně slabé a na vysoké výdaje na sociální politiku a dávky. A jak je to v realitě?

Realita je zcela odlišná od projevů dlouholetých politiků. Politici se tváří jako kdyby neexistovali lidé, kteří ač pracují na stavbě, tak si nemohou dovolit v Brně byt 1+kk za 9 000 korun a tak musí bydlet ve spolubydlení s neznámou osobou, která možná občas i krade, takže na ubytovně můžete jít do sprchy a po návratu už nemáte mobil, boty a kradou se i košile a bundy.

Jakoby neexistovali ženy a muži nad 45 let věku, kteří těžko hledají práci a když najdou, vzhledem ke stavu jejich tělesné schránky již nezvládnou 12ti hodinové pracovní směny.

Často jsem slýchával plačící prodavačky, které si zoufaly, že druhý pracovní víkend už fyzicky prostě nedají, nehledě na fakt, že díky 12 hodinovým směnám a hodinovém dojezdu do práce mají místo bytu ”chlívek” protože nemají čas si doma ani uklidit a navařit. Denně slýcháme v supermarketech rozhlas, že přijmou nové zaměstnance a tak jsem se zeptal dvou pokladních ve dvou brněnských supermarketech. ”Pane ani sem nechoďte, já odcházím koncem týdne, protože tady se to nedá. Jste denně v práci od tmy do tmy a ještě vám strhnou za kdejakou hloupost peníze, takže děláte sotva za nájem a skromné jídlo a proto se tu střídají zaměstnanci, kteří po týdnu odcházejí”

Smutná skutečnost. Zajímá to však poněkud arogantní dámu české sociální demokracie ministryni práce a sociálních věcí Marksovou-Tominovou? Ne. Podle ministryně práce a sociálních věcí je práce dost a tečka. Podmínky ji nezajímají, protože člověk je jen ona a její děti, ale ta lůza za pultem už člověk není.

Člověk v hmotné nouzi je prostě líný

Mnohem horší je to na ubytovnách pro sociálně slabé. Hovořil jsem s 5 zaměstnanci různých poradenských služeb a Úřadu práce a také se třemi obyvateli ubytoven v centru Brna. Všichni mi potvrdili, že pověsti o krádežích se zakládají na pravdě ale nepočítal jsem s tím, že to bude ještě horší – všichni mi potvrdili, že na mnoha ubytovnách v Brně, zejména pak v centru města, jsou štěnice a není možné tam vydržet spát. “Raději sháním někde nájem bytu, protože ty štěnice se nedají vydržet, ale babku v hmotné nouzi bez peněz nikdo neubytuje” říká mi asi 53 letá paní před jedním z domovů.

Problém s hygienou je letitý a ministerstvo toto vůbec neřeší. Dalším problémem je, že z ubytovny se takřka nedá dostat do normálního bydlení, protože mezi pronajímateli existuje stále předsudek, že člověk v hmotné nouzi, jemuž platí na bydlení Úřad práce, je prostě líný a nepracuje úmyslně a odmítají podobné osoby ve svém bytě ubytovat. Nájmy bytů se obcházejí různými paskvily neplatných smluv, které neumožní nájemci nahlášení trvalého pobytu. Toto se ovšem dá pochopit ze strany pronajímatelů obavami, že v případě, že má nájemce exekuce, což v ČR má téměř každý při celkovém počtu cca 700 000 exekucí ročně, a raději neuzavírá buď žádnou smlouvu, nebo neplatné dohody o ubytování, různé podnájemní smlouvy a další právně neplatné smlouvy.

Ministryně Marsková totiž patrně neví, že nájemník, který je na prohlídce bytu a projeví zájem o byt, musí v první řadě složit peněžitou jistotu – dříve vratnou kauci, která je ve výši 1 nájmu. K tomu musí složit majiteli bytu první nájemné před podpisem nájemní smlouvy a za 14 dní už má nájemce povinnost uhradit druhé nájemné s měsíčním předstihem tak, že k 20. dni v měsíci se hradí nájemné za následující měsíc.

Tím se dostávají do problémů ale i pracující, protože pokud si chtějí pronajmout byt řekněme 2+kk v Brně, musí se připravit, že během jednoho měsíce musí někde sehnat 3 nájmy, což u bytu 2+kk v Brně činí nejméně 12 000 korun kráte tři měsíce, tedy 36 000 Kč je třeba mít, aby se s vámi pronajímatel začal vůbec o něčem bavit. Nájemní smlouva se podepisuje za současného uhrazení nejméně dvou nájmu v hotovosti, jinak k podpisu nájemní smlouvy pronajímatelé prostě nepřistoupí.

Nějaké garance Úřadu práce neexistují a zákon na to nepamatuje a proto takto vláda vyrobila desetitisíce bezdomovců, protože stačilo poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc ve výši vratné peněžité jistoty, nebo poskytnout písemnou záruku, že pronajímateli budou nájmy hrazeny z dávek hmtoné nouze osobě, která nemá práci a má prokazatelnou překážku a práci najít nemůže. Lidé se často předlužují právě díky kaucím a novým nájmům, protože si půjčí na dva až tři nájmy a posléze zjistí, že ze mzdy tento úvěr, který je logicky navýšen o úroky banky, nezvládají splácet a dostávají se tak do dluhové pasti.

Často se u nás v České republice poukazuje na Rakousko, kde se platí až 6 nájmů kauce a dva nájmy realitní kanceláři jako provize. Ovšem nejsme v Rakousku, kde běžná mzda je 3000 EUR a nájem bytu 1+1 stojí kolem 700 EUR. Tam se dá snadno věc řešit kreditní kartou s tím, že se snadněji a rychleji splácí. Česká mzda je někde kolem 12 až 16 tisíc čistého a tři nájmy bytu 1+kk činí v Brně 27 000 korun včetně záloh na energie a vratné peněžité jistoty. Co ovšem v případě, že nemáte práci a zaměstnavatele prostě nedonutíte násilím, aby vás přijal? Nebo v případě lehčího zdravotního postižení, které nezakládá nárok na invalidní důchod, ale pracovat se s tím všude nedá? Potom už padají v úvahu bohužel jen splátkové společnosti a ty mají RPSN až 207 % podle mluvčího Člověka v tísni. Podle analýzy Sdružení obrany spotřebitelů a Člověka v tísni sice i vysoké RPSN představuje pro klienty relativně nízké riziko vzniku předlužení a společnosti

Provident a Cofidis dokonce nabízejí na svém webu přehledné online kalkulačky, což je co do transparentnosti staví na úroveň bank, avšak Provident a Cofidis zároveň uvádějí RPSN mnohem výše, než banky. Ještě horší jsou však společnosti Home Credit a Cetelem, které sice na webu uvádějí velmi nízké sazby, vždy se ale jedná o sazby „od". Lze tedy předpokládat, že reálná sazba RPSN bude výrazně vyšší.

Velké riziko pro klienty (dlužníky) ovšem pak představují ustanovení o smluvních pokutách a úrocích z prodlení, zvláště pokud jsou nejednoznačně formulována nebo skryta v nepřehledných a příliš dlouhých smluvních podmínkách. Taktéž dlouhodobě vládou nevyřešeno a problémy předlužování bují dál.

Mnohdy předlužení lidí tak způsobuje prostě jen potřeba najmout si byt a riziko předlužení je o to větší, pokud jste osoba, která je bez práce delší dobu a žije už jen z dávek hmotné nouze, tedy na jídlo, oblečení, obuv, hygienu, léky, dopravu a telefon měsíčně 3410 korun, což je částka životního minima, kterou ČSSD po dohodě s ODS odmítla zvýšit, i když je stejná od ledna 2012. A to proto, že zvýšením této částky by nejen vzrostly sociální dávky, což ČSSD ani ODS a ANO nechtějí, ale především by vzrostlo nezabavitelné existenční minimum a to si ve vládě ČSSD+ANO+KDU-ČSL za podpory ODS pravděpodobně vylobbovala slavná miliardářská exekutorská lobby. Exekutoři by tak mohli zabavit méně a dlužníkovi by zůstalo víc. A to tato vláda nikdy nedovolí. Proč? To si můžeme domyslet.

Nemajetný a nezaměstnaný klidně může umrznout

Špinavé ubytovny se štěnicemi jsou něco, co jsem si dokázal představit někdy v období první republiky, avšak nyní v roce 2016 je toto realita, stejně jako fakt, že člověk v hmotné nouzi si nesáhne na nájem bytu ani omylem. Chudý člověk prostě v České republice není člověk a může klidně uhynout na ulici hladem a v těchto dnech i mrazem. Při částkách, které vláda hodlá zaplatit na pomoc imigrantům by český člověk nad vlastními chudými hořce zaplakal.

Píše se rok 2016 a chudí utíkají z brněnských ubytoven, protože nevydrží noci v pokojích, plných nesnesitelného zápachu, špíny a štěnic. Toto je výsledek dnenší i minulé vlády avšak minulá vláda je prostě minulá a ta současná ČSSD + KDU-ČSL + ANO je u moci již 3 roky a “nestihla” za celou dobu otázku chudých nebydlících, nebo ohrožených bezdomovectvím, vůbec vyřešit.

Místo toho ale tato vláda stihla při nástupu a taktéž nyní při vyhlášení parlamentních prázdnin od 9.12 2016 do 9.1.2017 si dvakrát zvýšit platy.

A nemajetný člověk? Zajímá to “křesťany” z KDU-ČSL? Zajímá to “sociální” demokraty? Nemajetný a nezaměstnaný si klidně může umrznout, nebo žít ve smradu a být poštípaný štěnicemi, protože sociální ministerstvo není schopné dát za 3 roky dohromady logický zákon, který by umožnil snadné uzavírání nájemních smluv v soukromých bytech i osobám, které dočasně čerpají dávky v hmotné nouzi, protože je zcela jasné, že práci si může najít pouze ten, kdo bydlí a je čistý a zdravý. Po měsíci v ubytovně v centru Brna se člověk změní tak, že jej nezaměstná již nikdo a jeho život tak končí díky neschopným ministrům vlády a neschopným poslancům, jejichž jména se objevují v parlamentních lavicích již několikeré volební období, ale pro lidi nedokázali udělat ve skutečnosti nikdy nic za celých svých 25 poslaneckých let.