Gajdůšková (ČSSD): Otevřený dopis občanům

03.04.2020 20:33 | Zprávy

Vážení spoluobčané, v březnovém Magazínu kraje hejtman označil moje vystoupení na zastupitelstvu Zlínského kraje k tématu Krajské nemocnice T. Bati za nesmyslnou rétoriku podobně jako má dřívější upozornění na problémy v dopravě, sociální oblasti a zdravotnictví.

Gajdůšková (ČSSD): Otevřený dopis občanům
Foto: Daniela Černá
Popisek: Poslankyně Alena Gajdůšková na semináři o koncepci řízení krajských nemocnic ve Zlíně

Hejtman v textu napadl i šéfku odborů zlínské nemocnice Martinu Hvozdenskou. Místo nápravy nejen nesprávného postupu při vedení zastupitelstva a přijímání jeho rozhodnutí, na které upozornilo na základě 21 podání od občanů kraje Ministerstvo vnitra, hejtman zveřejnil otevřený dopis ministru vnitra Janu Hamáčkovi se spoustou invektiv, urážek a nepravd. A jak to tedy je doopravdy? Další text vám ledasco objasní. Vaše Alena Gajdůšková

To, co píše hejtman ministrovi vnitra, není pravda. Takovým způsobem, jak bylo hlasováno dne 16. 12. 2019 o nové nemocnici, nebyl za vedení sociální demokracie zařazen na jednání Zastupitelstva Zlínského kraje (dále jen ZZK) ani jeden bod. V minulosti bylo před konáním ZZK vždy dvakrát jednáno se zástupci politických klubů o materiálech předkládaných na zasedání ZZK. Vždy to bylo uvedeno v návrhu programu, který schválila Rada ZK, a se zasláním příslušných materiálů členům ZZK.

Pokud se chce sociální demokracii něco vytýkat, tak je třeba připomenout, že ČSSD byla ve vedení kraje v letech 2008 – 2016. Už čtvrtým rokem je u kormidla KDU-ČSL. Když se podíváme, za které oblasti odpovídá, tak zrovna tam vidíme nejvíce problémů.

V sociální oblasti došlo k vyvolání značného neklidu a obav snahou převést 13 domovů pro seniory na obce resp. jiné třetí osoby. A kdyby vůči tomuto záměru nebyl tak výrazný odpor a kritika, kdoví jak by to s domovy dopadlo. K dobrému klimatu nepřispívá ani omezování transparentnosti a možnosti srovnání v oblasti financování sociálních služeb.

Ještě horší je situace v dopravě, kde došlo v důsledku zadání špatných výběrových podmínek a uzavření nekvalitních smluv ke zhoršení kvality, což v poslední době těžce nesou občané, kteří jsou nuceni cestovat po železnici či autobusy. Řidiči v Krodos Busu vyhlásili stávkovou pohotovost. Navíc půjde do osobní dopravy (autobusy a železnice) místo námi připravených výběrových řízení ve výši 7 miliard na deset let, částka ve výši 11 miliard korun. Tedy o 400 milionů korun ročně více. Za více peněz horší kvalita. Lidé přesedají z autobusů a vlaků raději do aut! To není dobrý trend.

Největší problémy zažívá kraj ve zdravotnictví. Nejen, že se nerealizovala výstavba „nové interny“ v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen KNTB), byť na ni ČSSD zajistila stavební povolení i peníze. Navíc došlo k personálnímu rozvratu s odvoláním téměř dvou desítek primářů. V důsledku vzniklé situace a klimatu v KNTB následovaly odchody mnoha zkušených lékařů i sester. Personální problémy jsou i v dalších krajských nemocnicích. Nová budova interny ve Vsetíně je kvůli nedostatku zdravotníků zčásti mimo provoz. Urputnost v prosazování nové nemocnice v Malenovicích vyvrcholila dne 16. 12. 2019 na krajském zastupitelstvu. V závěru jednání byl nečekaně na program zařazen bod o výstavbě nové krajské nemocnice a tou nejtěsnější většinou byl schválen. Největší investice v dějinách Zlínského kraje byla schválena naprosto pokoutně a nedůstojně, bez projednávání a neveřejně (veřejnost neměla možnost se v tu chvíli vyjádřit). A co hůře také bez jasné vize financování. Vraťme se nyní do historie, kdy KDU-ČSL v letech 2000 – 2004 měla svého hejtmana a ve své gesci také oblast zdravotnictví, konkrétně za ni v pozici radního zodpovídal Jiří Čunek. V tehdejší koalici prosadili materiál zvaný koncepce, byť jí nebyla, protože de facto šlo o vize příslušných primariátů v jednotlivých oborech v té nejlepší možné úrovni, což je pochopitelné. Co však bylo špatně a na to ČSSD upozorňovala, že nebylo stanoveno, zda to tak bude v daném oboru v každé nemocnici, kdy to bude a zda na to bude! To vedlo ve svém důsledku (z titulu jakési prestiže) k neuvážlivému nákupu přístrojů a zařízení bez ohledu na to, zda jich bude všude potřeba. Nákup šel na úkor úhrady za léky a zdravotnický materiál, čímž došlo k prodloužení lhůt splatnosti o více než jeden rok a k přirážkám dodavatelů o více jak 25 % k ceně. Toto byla jedna z výrazných příčin zadlužení nemocnic spolu s nespravedlivými úhradovými vyhláškami. Nejtragičtější dopady měla vyhláška o úhradách zdravotní péče z r. 2013.

S tímto vším se pak tehdejší vedení kraje za ČSSD, muselo vypořádat, protože to vedlo k zadlužení krajských nemocnic. Zároveň byl snížen podíl sdílených daní z rozpočtového určení daní pro kraje z hodnoty 8,92 % na 7,86 %. Pro Zlínský kraj to znamenalo v roce 2009 proti roku 2008 hned mínus 313 milionů 894 tisíc korun a to v době recese. Tento propad znamenal za období platnosti tohoto koeficientu, že Zlínský kraj přišel o více jak 1,5 mld. Kč.

Přesto i za této situace se podařilo nemocnice v období 2012 – 2016 oddlužit. Jen v KNTB zůstal dluh 200 mil. Kč. Nemocnice ve Zlínském kraji dosahovaly kladného hospodářského výsledku. Na konci roku 2016 jsme předávali kraj s částkou 1 miliarda 750 milionů korun na účtech a záměrem ji využít zejména na výstavbu nové interny v KNTB. Kraj v tuto dobu nesl na bedrech dluh v obdobném objemu jako prostředky na účtech. Čerpal půjčku Evropské investiční banky, díky níž mohl na každou korunu získávat další 3 koruny z evropských dotací. Podařilo se tak získat pro Zlínský kraj 6 miliard korun na krajské investice.

Díky tomu jsme spravili krajské silnice včetně mostů, ručili jsme za úvěr nemocnici v Uherském Hradišti, realizovala se výstavba nové interny a patologie s laboratořemi ve Vsetíně, postavili jsme nové domovy pro seniory ve Valašském Meziříčí, Luhačovicích a Vsetíně, domovy se zvláštním režimem a nová chráněná bydlení po celém kraji. Tak bychom mohli pokračovat ve všech dalších oblastech. Odkážeme však jen na výroční zprávy Zlínského kraje v daných obdobích.

Nyní je otázka, jak hospodaří současné vedení Zlínského kraje? Koeficient rozpočtového určení daní se vrátil na hodnotu 8,92 % podílu na sdílených daních pro kraje. To znamenalo v roce 2017 navíc plus 820 milionů 800 tisíc korun, v roce 2018 plus jedna miliarda 62 milionů korun a v roce 2019 už to byla jedna miliarda 79 milionů korun pro Zlínský kraj proti roku 2008. Ptáme se proto, jaké investice byly realizovány a jaké zadlužení nyní zůstává? Sociální demokraté mohou za sebe s čistým svědomím složit účet. To se současnému vedení nepovede.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rajchl (PRO): Trpí Česká republika stockholmským syndromem?

18:05 Rajchl (PRO): Trpí Česká republika stockholmským syndromem?

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na zvýšení poplatku za transfer plynu přes německé územ…