Grebeníček (KSČM): Význam výzkumu v oblasti závažných změn klimatu stoupá

27.11.2019 22:56 | Zprávy

Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny 27. listopadu 2019 k zákonu o státním rozpočtu České republiky na rok 2020

Grebeníček (KSČM): Význam výzkumu v oblasti závažných změn klimatu stoupá
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Miroslav Grebeníček

Vážený pane předsedající, dámy a pánové,

obecně si dovolím konstatovat, že návrh zákona o státním rozpočtu, který předkládá tedy vláda nebo vláda předložila, pokládám za současných podmínek s ohledem na ekonomický vývoj a očekávané příjmy v roce 2020 za vcelku racionální a odpovídající daným možnostem. Předesílám rovněž, že pozměňovací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020, sněmovní dokument 3758, který předkládám a ke kterému se tímto hlásím, nejde proti konceptu vládního návrhu a neznamená ani mechanické dílčí navýšení prostředků pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd za cenu toho, že by v jiné kapitole měly prostředky chybět. Podstatou mého pozměňovacího návrhu je navýšení prostředků kapitoly Akademie věd na institucionální podporu Ústavu výzkumu globální změny, jehož institucionální podpora je nyní velmi nízká, a to z nečerpaných a kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů v kapitole Technologická agentura. Jde o prostředky pro odpovídající institucionální podporu výzkumu a řešení mimořádně závažných problémů, kterým musí republika dnes a zejména v budoucnosti čelit v souvislosti s klimatickými změnami a nepříznivými tendencemi vývoje, pokud jde o zhoršování kvality půdy a ohrožení vodních zdrojů a zásob vody.

Proto navrhuji: 1. Navýšení rozpočtu výdajů kapitoly 361 - Akademie věd ČR na specifickém ukazateli "Infrastruktura výzkumu" a na průřezových ukazatelích "Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů" v tom "ze státního rozpočtu celkem" v tom "institucionální podpora celkem" o 50 mil. korun na rok 2020 s určením této částky k navýšení prostředků na institucionální podporu pro Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, veřejnou výzkumnou instituci.

2. Snížení výdajů v kapitole 377 - Technologická agentura ČR - na specifickém ukazateli "Dotace jiným subjektům" a na průřezových ukazatelích "Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů", v tom "ze státního rozpočtu celkem", v tom "účelová podpora celkem" o 50 mil. korun a "Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací".

Krátké odůvodnění. V současnosti mimořádně stoupá význam výzkumu v oblasti závažných změn klimatu, průběhu počasí, přírody a životního prostředí ve střední Evropě, na území České republiky a v sousedních zemích v souvislosti s celkovými změnami klimatu a nepříznivými tendencemi vývoje, zejména vlivy globálního oteplování, problematikou nedostatku srážek a proměnami vývoje počasí, ohrožením vodních zdrojů a vysycháním a zhoršováním kvality půdy. Je žádoucí a naléhavé zajistit a posílit výzkum v této oblasti a garantovat určitou stabilitu výzkumné základny.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd, který se výzkumem v této oblasti zabývá, až dosud pokrýval převážnou část prostředků z grantů. Oproti většině výzkumných institucí zřizovaných Akademií věd, které jsou v souladu se standardem velmi podstatně financovány z prostředků institucionální podpory kapitoly 361 - Akademie věd ČR, tak například tento ústav podle údajů výroční zprávy za rok 2018 obdržel od Akademie věd jako zřizovatele běžné, tedy neinvestiční prostředky institucionální podpory v objemu 47 358 000 korun, což činilo pouhých 19,9% výnosů instituce. Celých 80,1 % výnosů instituce bylo pořízeno mimo dotace zřizovatele. S ohledem na skutečnost, že jde o ústav s velkým vědeckým výkonem a dosahem, s mimořádně důležitými výstupy vzhledem k současným i budoucím problémům České republiky v této oblasti, je vhodné a žádoucí navýšit procento institucionální podpory ústavu tak, aby se přiblížilo standardu.

Zatím ústav získal přibližně 15 % financování formou základního financování, tedy z institucionálních prostředků z rozpočtu Akademie věd ČR. Zbytek 85 % získával formou individuálních grantů včetně mezinárodních projektů. Uznávaný standard pro obdobná pracoviště je však v poměru 70:30. Na rok 2020 jde o meziroční navýšení výdajů pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd o 50 mil. korun. Toto navýšení by pak mělo být zachováno v dosaženém procentu institucionální podpory i pro léta následující. Snížení účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v kapitole 377 - Technologická agentura ČR - navrhuji z důvodu nečerpání kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů na tomto ukazateli. Snížení účelové podpory uvedené kapitoly v žádném případě tak neohrozí financování realizace programů a projektů této agentury.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost i za vaši případnou podporu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Richterová (Piráti): Dětské skupiny fungují, inspirovali jsme se i v zahraničí

22:01 Richterová (Piráti): Dětské skupiny fungují, inspirovali jsme se i v zahraničí

Dětské skupiny poskytují rodičům možnost volby v péči o jejich nejmenší. A tam, kde není ve školkách…