„Do tří let chci mít komplexní celoevropský seznam všech moderních forem kybernetického šmírování. A chci vidět skutečnou vymahatelnost v rámci jednotného trhu, rovné podmínky a adekvátní tresty za porušování kontrolních pravidel evropského exportu,“ avizovala Gregorová, která byla zpravodajkou za celý Evropský parlament při schvalování legislativy pro regulaci vývozu technologií dvojího použití.

Účastníci mezinárodního fóra se shodli na tom, že nová unijní legislativa neznamená pro jednotný trh brzdu, ale naopak zajišťuje férovější soutěž. Na setkání také silně zněly výzvy k prohloubení mezinárodní spolupráce, především se Spojenými státy, Británií nebo Japonskem, která může přinést benefity všem zúčastněným – nejen ekonomické, ale především z hlediska lidských práv.

„Čím déle budeme bez politických reforem, tím více bude naše evropská národní bezpečnost podlamována, Čína a Spojené státy budou určovat podobu naší kontroly vývozu a autoritářským režimům umožníme mučit své obyvatelstvo. Nebuďme ochotni splácet takovou cenu. Jde o víc než naši přítomnost. Jde o budoucnost. A ta není jen naše,” uvedla Gregorová.

Firmy a členské země z Evropské unie vyvážejí mimo EU technologie, které mají tzv. dvojí použití – civilní i vojenské; typicky jde právě o různé sledovací technologie. Nařízení z roku 2009 už delší dobu v mnohém pokulhávalo za technologiemi, které šly naopak rychle kupředu.

„Naše reforma legislativy k technologiím dvojího užití přichází s novou definicí nástrojů kybernetického šmírování a také s mechanismem kontroly těch, které dosud nejsou na seznamu. Jsem skeptická, zda je dostatečně široká, aby dokázala zachytit nejnovější a nejnebezpečnější nástroje. Ale je to krok kupředu a beru to jako výzvu k další práci,“ dodala europoslankyně.