Hannig (Rozumní): A co my?

22.04.2024 17:17 | Komentář

Můj dlouholetý kamarád, architekt z Berlína, mi zatelefonoval a ptal se, kolik že stojí pronájem menšího bytu v centru Prahy. Sám bydlí v centru Berlína, je mu lehce přes sedmdesát a začíná se ve svém městě bát.

Hannig (Rozumní): A co my?
Foto: Vít Hassan
Popisek: Petr Hannig

Povídá mi do telefonu: »Jak jsem byl na tvých narozeninách v Praze, tak jsem se zase jednou cítil bezpečně. Vaše policie má ještě respekt.« A notně mě překvapil. On, pravý Berlíňan, který si nedokázal vůbec představit, že by mohl žít někde jinde, ten, který aktivně boural berlínskou zeď, ten, který vždy lehce přezíravě pohlížel na toho Čecha s komickým pražským přízvukem v němčině, právě ten by se chtěl na stará kolena přestěhovat do Prahy? V Německu se prý už necítí bezpečně.

Dalo by se říct, se vším svým dosavadním viděním světa, politickým zaměřením spíše do zelena, avantgardní umělec, uznávaný fotograf (v našich současných podmínkách, kdy ještě nemáme skoro žádné nelegální migranty, by se dal nazvat »sluníčkářem«), ten, se kterým jsme chodili dřív v Berlíně do multikulturních restaurací a kaváren, už se v Německu bojí.

Obrázek z bývalé NDR. Na severu v malebném okresním přístavním městečku Ückermünde, na břehu zálivu, do sídliště nastěhovaly úřady přes tisíc migrantů, kterým platí ubytování, stravování a vůbec všechno. Někteří němečtí obyvatelé se z toho sídliště ještě stačili předtím rychle odstěhovat do podnájmů v okolních vesnicích. Nezaměstnanost je tam obrovská a všichni pozorují, jak ze sociálního pojištění, které si po celý život platili, žije někdo jiný a co hlavně, bez sebemenšího vděku, neboť oni migranti jsou též nespokojení, že bydlí kdesi »v úplném zapadákově« a ne v městských aglomeracích, kam mířili.

Pěstuje se frustrace na obou stranách. A uprostřed frustrace klíčí nenávist.

V bývalém východním Německu je díky nezaměstnanosti spoustu volných bytů ve středních a malých městech. Například ve Zhořelci – Görlitz je 17 tisíc volných bytů. A obyvatelé, kteří ještě ve městě zůstali, trnou, že jim vláda přidělí do města 17 tisíc migrantských rodin. Ve velkých městech, zvláště v bývalé NSR (ale i ve velkých městech bývalé NDR) je problém opačný, byty nejsou. A ty volné dostávají přednostně migranti.

Němci byli velice tolerantní a k orientálním cizincům vstřícní. Nálada se však prudce mění. Trochu mi to připomíná stav před nástupem fašismu. Vítězné mocnosti první světové války naordinovaly meziválečnému Německu podmínky, které uvrhly obyvatelstvo do takové bídy, že bylo téměř stoprocentní, že se zmocní vlády nějaký diktátor. A jak to dopadlo, to všichni víme. Němci dlouho snášeli útrapy ve formě obří devalvace měny, hladu a strádání v období krize.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Juchelka (ANO): Model výpočtu je zjevný, mě by ale zajímalo, z čeho vycházíte

13:09 Juchelka (ANO): Model výpočtu je zjevný, mě by ale zajímalo, z čeho vycházíte

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 21. listopadu 2024 – interpelace ministra práce a sociální…