Rozhodnutí Ústavního soudu ČR v otázce lichtensteinského majetku a žalob na jeho vrácení považuji za zásadní ve věci platnosti a účinků tzv. Benešových dekretů:

“Na tehdejší konfiskaci přitom nelze zpětně uplatňovat současné právní standardy – tehdejší události se nacházejí mimo působnost později přijaté Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obdobně o československé konfiskaci lichtenštejnského majetku rozhodl v roce 2001 velký senát Evropského soudu pro lidská práva, a posléze v roce 2005 i Mezinárodní soudní dvůr. V obdobných případech Ústavní soud nevyhověl vysokým desítkám stěžovatelů a není důvod, aby se odchyloval od své dlouhodobě ustálené judikatury.”

Jsem jako občan i advokát rád, že se Ústavní soud České republiky přihlásil k dosavadní konstantní judikatuře a připomněl i rozhodnutí evropských soudních institucí.