Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Já se budu držet hodně těch hospodářských témat a budu se snažit být velmi konkrétní a vypíchnout ty nejdůležitější věci, o kterých jsem přesvědčen, že v rámci vládního prohlášení anebo dosavadních kroků vlády jsou opomíjeny, nebo bych vás poprosil o to, abychom je případně zde dovysvětlili. 

Tím spíše, když jsem trochu zmaten z toho, jak se k tomu doposud vláda vyjadřuje. Začnu Green Dealem. Není mi jasné, jestli vláda tedy podporuje Green Deal, anebo jde proti Green Dealu. Na jednu stranu schytáváme kritiku za to, že jsme přistoupili k politickému závazku Green Dealu. Všichni vědí, že bychom byli jedinou zemí, kdybychom to odmítli v celé EU. A všichni vědí to, že jsme Green Deal podmínili tím, že těch 55 % bude uznáno v rámci Evropě jako celku, nikoliv jednotlivých zemí. Myslím si, že to byl do značné míry úspěch.

Ale je zde kritika, že jsme si vůbec dovolili k tomu politicky takto přistoupit. Na druhou stranu první věta v rámci hospodářské politiky je ta, že Green Deal je příležitost a pak už je to značné míry oslava Green Dealu. Tak prosím pěkně, sdělte nám, jestli tedy Green Deal ano nebo Green Deal. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že co se týká Green Dealu, tak i kdybych připustil to - a lze s tím do značné míry souhlasit, že to samozřejmě je rovněž příležitost, minimálně pro investory, kteří jsou v bezemisních zdrojích, ale i pro některé nové technologie a podobně, tak současně nemůžeme pominout to, že Green Deal je současně jednoznačnou hrozbou pro značnou část průmyslu. To je prostě realita. Z toho nelze nijak vykormidlovat. A ve vládním prohlášení není jedna jediná zmínka, jak se bude tento dopad na tradiční průmysl, který zaměstnává víc jak třetinu pracovníků v České republice, řešit. Nic tam k tomu není.

Co se týká inovací. Co se týká sdělení, že chceme mít chytrý, moderní, efektivní stát. Když to přeložím, nechci chytat skutečně za slovo. Ano, zřejmě míříme k vyšší přidané hodnotě. To je konečně i to, co jsme my deklarovali. K tomu jsme vytvořili naší strategii. Česká republika země pro budoucnost, inovační strategie, byla prodiskutována s celou řadou aktérů, od vědy počínaje přes akademický svět, podnikatelé, instituce, mezinárodní prostředí. A já bych rozuměl tomu, že se vezme tato strategie a třeba se změní. Změní se tam parametry. Já bych rozuměl tomu, že něco vypustíte. Rozuměl bych tomu, že se nastaví nějaké nové ukazatele. Ale abdikovat z toho, že je tady nějaký ucelený koncert, (?) kterým míříme k tomu, co několikrát zaznívá v rámci celého vládního prohlášení, a to je vyšší konkurenceschopnost, aniž by se tam sdělilo jakým způsobem tu konkurenceschopnost docílíme, to, že abdikujeme z toho, že tady máme prostě nějakou koncepci, která by nás měla posunout ve všech žebříčcích inovativnosti, ať už do první desítky v EU, kam jsme se mimo jiné posunuli alespoň tedy k branám té první desítky, jsme na jedenáctém místě, nebo do toho globálního inovačního indexu, do té top čtyřiadvacítky, kam jsme se posunuli, kdybychom třeba chtěli do té top dvacítky, to všechno bych chápal. Dnes, když se na to podíváme, tak tam nemáme jeden jediný ukazatel, jak toho dosáhneme.