Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážení členové vlády, ano, máme zde mimořádnou schůzi, kde chce pětikoalice řešit to, kterak politici nesmí vlastnit média. Abych to přeložil, politici podle koalice nesmí vlastnit prakticky už dnes vůbec nic. Média nesmí rozhodně vlastnit podle koalice, ale mohou si je kupovat, mohou si kupovat jednotlivé novináře. Škoda, že včera nedopadla ta moje interpelace na Úřad vlády, kde se prokázalo, že si zcela zjevně chtějí sponzorovat novináře z jim nakloněných médií. Naštěstí na to přišly ostatní redakce, takže to stáhly. Ale to je jenom takový dovětek k tomu, jak kdo káže vodu a přitom popíjí víno.

Já jsem přesvědčen, že v současné době lidi, firmy a naši společnost trápí něco úplně, ale úplně jiného. Trápí je to, že z úhlu pohledu hospodářství snad jsme na tom katastrofálně.

Trápí je to, že roste chudoba a trápí je to, že vidí marné kroky vlády, kterak tuto situaci řešit. Vláda se rozhodla, že to vyřeší razantně. A po roce a půl nicnedělání v této oblasti a spoléhání na to, že se to nějak vyřeší, že to vyřeší centrální banka, že ta inflace se nakonec nějakým způsobem otočí a tak dále, pochopila, že musí udělat určité kroky a představila to, co jsme viděli na té zoufalé tiskové konferenci ve čtvrtek minulý týden. Konsolidační balíček a jakýsi pokus o důchodové opatření.

Já jsem to chtěl dneska rozebrat a nastínit z jiného úhlu pohledu. A vezmu to bez emocí, protože jsem přesvědčen, že ten konsolidační balíček ohrozí hospodářství ve střednědobém horizontu. Já netvrdím, že některé z těch věcí, které vláda představila, se nedají krátkodobě, podotýkám krátkodobě, vyřešit tím, že drobně pomohou našemu rozpočtu. Ale to, co se představilo, nemá co do činění s žádným hospodářským úsudkem. Je to čistě účetní pohled, který sleduje to, aby tato vláda dohrála příští rok, možná ještě ten další, v jakés takés kondici. Bohužel ani to nevyjde a pokusím se vám vysvětlit, proč. Bohužel pro tuto vládu samozřejmě, možná bohudík pro ostatní.

Tak nejdříve daně. Navzdory tomu, že tato koalice a zejména Občanská demokratická strana postavila svoje sliby, určitě si vzpomínáte na nezvyšování daní, a to podotýkám nejenom před volbami v roce 2021, ale i po volbách. Já bych možná rozuměl tomu, že nastala mimořádná situace a některé sliby se poopraví a drobně se pozmění. Budiž. To bych vzal. Ale ještě v říjnu roku 2022 premiér Fiala v rozhovoru pro televizi Nova a pusťte si to, já jsem to dal na sítě, jenom ten rozhovor, nic více, nic méně. Nic se tam nesestřihovalo, žádná dezinformace, čistě tento rozhovor. Trvá to jednu minutu. Tak v říjnu v tomto rozhovoru, mimo jiné už to má zhlédnutí 2,3 milionu, tak v říjnu 2022 v tomto rozhovoru několikrát zopakoval, že se nebudou žádné daně zvyšovat. Bylo to v době, kdy se připravoval rozpočet. Jasně tam zdeklaroval to, že se nezvýší daně z příjmu právnických osob, že se nezvýší odvody živnostníků, že se nezvýší DPH a doslova a do písmene řekl, nebudeme daně zvyšovat. Tečka. Znovu opakuji, toto neřekl v roce 2021. Tam bych to možná ještě pochopil s tím, že nastaly změny. Toto řekl před pár měsíci. Tečka. To je realita. Výsledek? O pár měsíců později se daně zvyšují tak, jak se nezvyšovaly nikdy v historii novodobé České republiky.

Daň z příjmu z právnických osob. Můžete říct, vždyť se jedná pouze o dvě procenta. Nejde o ta dvě procenta, jde o to, že když to sečteme a podíváme se na podnikový sektor, na průmyslový sektor, tak to přece musíte vidět, čím si prochází v posledních třech letech. A já neříkám, že je to všechno způsobeno touto vládou, je to způsobeno i vyšší mocí, je to způsobeno covidem, je to způsobeno válkou, je to způsobeno energetickou krizí, vždyť to přece musíme vidět. Ano, v době covidové jsme se to nějak snažili odchytit, kompenzovali jsme to, ne tolik, kolik si možná všichni představovali. Tehdejší opozice chtěla, abychom dávali do té ekonomiky ještě více, dneska nás za to kritizují, ale k tomu se nechci vracet. Ale v každém případě jsme zabezpečili to, že se firmy mohly nadechnout a že přežily nesmírně náročnou dobu. A vůbec netvrdím, že jsme všechno dělali ideálně a vůbec netvrdím, že všechno to, co jsme udělali, že bych se pod to dneska podepsal. Ale snažili jsme se podnikatelský sektor udržet, nezavřeli jsme mimo jiné průmysl, což si myslím, že bylo docela zásadní a zvládlo se to. Mimo jiné i konečně hrubý domácí produkt na konci roku 2021 nebyl vůbec špatný.

V každém případě ale poté přišla energetická krize a tato vláda neodchytila růst cen. Všichni to velmi dobře víme, ačkoliv několikrát tvrdila, že se to zvládne na evropské úrovni vyřešit. Zvládlo se všechno bohužel pozdě. Výsledkem čehož je to, že ceny energií u nás rostly jedním z nejvyšších temp. A kdybych byl hodně zlý, tak řeknu - nejvyšším tempem. Ale dobře. Beru to, že statistika vždycky se dá možná trochu ohnout. V každém případě to ale vidíme. Jeden z nejvyšších růstů cen elektrické energie i plynu v České republice. A nepochybně to byl jeden z důvodů, proč rostla inflace. Proč to říkám? Říkám to proto, že ty firmy logicky na to reagovaly a reagovaly na to tak, že zabrzdily investice, zabrzdily inovace. To je naprosto přirozená věc. Jinými slovy, takto se chovají firmy, když jsou v nepredikovatelném prostředí. Do toho když připočteme to, že stále řeší problém s nedostatkem pracovníků, když do toho připočteme to, že máme jedno z nejvyšších zdanění práce, což je pravda, a taky se slibovalo, jak se s tím zatočí, a do toho když vezmeme, že v okolních zemích je extrémní podpora a subvence, což nechválím, já to konstatuji, to je fakt, výsledkem toho je to, že logicky firmy mají obavu a měly obavu. A to se začne pochopitelně projevovat.

To, že argumentujete ústy ministra průmyslu, že vlastně ten rok 2022 dopadl nad očekávání dobře a že tady máme skvělé výsledky podnikatelského sektoru, to je známka toho, že se nechápe, jakým způsobem hospodaří zejména průmyslové podniky. Ty samozřejmě dojíždí s určitou setrvačností. To znamená, jestliže je tam určitý problém, ony mají zafixované ceny, no tak ještě ten rok dojedou v jakés takés kondici, ale projevuje se to negativně samozřejmě v roce následujícím a v těch dalších letech. Čili lze očekávat, že v roce 2023, 2024 se to skutečně fakticky na tom firemním sektoru projeví. A do té situace jim zvyšujeme daně. Konečně podívejme se, jak dopadlo to zvýšení válečné daně. Vzpomínáte si na ty sliby? Vzpomínáte si na to, jak nám zde pan ministr Stanjura odvyprávěl 100 miliard korun, jak se to krásně zvládne? Když jsme tvrdili, že to je na hraně, že 100 miliard korun je příliš, že ty firmy budou optimalizovat, říkaly to firmy z finančního sektoru, říkaly to firmy z energetického sektoru, nikoliv - smích. Měli jste svoji pravdu, tak výsledek vidíme.

To je realita. Prostě firmy se zachovaly svým způsobem přirozeně, takže bude z toho výrazně méně. Jestli to bude 40 miliard, 30 miliard nebo 20 miliard, to teď těžko očekávat, ale v každém případě jste se sekli o několikanásobek.

Takže v každém případě útlum podnikatelského sektoru, který ještě zvyšujete tím, že jim zvyšujete daně, bude ve finále znamenat to, že poklesne v určité době výkonnost firemního sektoru. A to nás dožene. Dožene nás to tím, že nám budou v určité době, netvrdím v tomto roce, netvrdím ani v příštím roce, chybět příjmy, no a tyto příjmy se logicky projeví v nižším růstu hrubého domácího produktu. To je úplně jednoduché. Myslím si, že každý, kdo kdy řídil nějaký hospodářský subjekt, tak ví, že není možné i v dobách krize nemyslet na dobu budoucí. A na to se myslí zejména tím, že se inovuje a že se investuje. To je to, co mně na tom vadí. Demotivace.

Horší to ještě bude u osob samostatně výdělečně činných. Tam dochází k tomu, že se sociální v tom základu bude zvedat o 60 až 70 procent, někdo tvrdí dokonce ještě více, musí se to dopočítat, všichni víme, jak je nastaven ten nový model, to znamená, že to bude z minimální mzdy. Záleží samozřejmě na tom, jak ta minimální mzda bude nastavena. Já odhaduji, že to bude okolo 70 procent. Což se mi zdá, že je úplně padlé na hlavu. Tak my na jednu stranu odebereme EET, to znamená, zruší se EET, říkám my, ale udělala to samozřejmě tato vláda, nažene ty firmy do šedé zóny, aby následně zkonstatovala to, že je třeba od nich vybrat více. Tak se jim zvednou odvody za sociální. Jenom podotýkám, že pan ministr Stanjura, ministr financí, ne v roce 2021, dokonce ani ne v roce 2022, ale dobře poslouchejme - v roce 2023, a to přesně 16. 4. - to není tak dlouho, víte co prohlásil? Dobře poslouchejte: Zvýšení odvodů pro živnostníky nebude. Nezaznamenal jsem, že by to někdo vážně navrhoval. - Ještě jednou: Nezaznamenal jsem, že by to někdo vážně navrhoval. - To si z nás, pane ministře, fakt děláte legraci? Vždyť přece snad všichni, co tady jste, víte, že pan ministr Jurečka toto navrhuje už třetí měsíc. Já to kritizuji, kritizuje to celá řada ostatních, můžeme se přít o tom, jestli je to dobře, nebo jestli je to špatně, my tvrdíme, že to je špatně, ministr Jurečka tvrdí, že to je dobře. Ale popravdě řečeno, jemu to tolik nevyčítám, on to navrhuje a je o tom nějaká diskuze. Jak může říct ministr financí této vlády, když to jede ve všech médiích, když se o tom diskutuje několik týdnů, že nezaznamenal, že by to někdo vážně navrhoval? Tak to jako ministr práce a sociálních věcí je nevážný člověk? To je kdo? Je to místopředseda vlády. On to několik týdnů navrhuje.

Já na tom dokresluji jednu věc, buď se tedy brutálně lže, anebo ta vláda vůbec nekomunikuje, anebo se vůbec neví, co kdo v té vládě dělá. Jako je na tom nějaká ideologie? Diskutujme ideologicky, jestli je to dobře, nebo špatně, budiž, ale proboha svatého, to ani nevíte, co se chystá? To mi připadá fakt úplně tragický, tohleto. Mimo jiné tedy říká pan ministr Stanjura, opakuji, před měsícem: Žádné zvýšení odvodů pro živnostníky nebude. - Prásk. Tisková konference vlády ani ne měsíc poté - o 60 procent. Jinými slovy v zásadě přesně tak, jak to navrhl už před několika týdny, dokonce měsíci, myslím, že je to asi tři měsíce, pan vicepremiér Jurečka.

A argument, a to je fakt zajímavé: Je to spravedlivé. - To je ta známá písnička, kterou určitě znáte, o těch osobách samostatně výdělečně činných. No, ale kdo tuhletu písničku vždycky zpíval? Vzpomínáte si na to? Já vám to připomenu - ČSSD a KSČM. Nelíbilo se mi to. Ještě jako předseda Asociace malých a středních podniků - a tady vidím kolegy, víte, že jsme za to bojovali, i vy jste za to bojoval, pane poslanče Munzare, a správně jste za to bojoval, měl jste velmi racionální názor, víte, že si vás vážím jako člověka. Tak jsme vždycky argumentovali, že to tak není, že to není o té spravedlnosti, nespravedlnosti, vždyť si to musíte vybavit, pane kolego, jak jsme říkali, že to je o jiném režimu osob samostatně výdělečně činných vůči zaměstnancům, že nemají žádné sociální jistoty, že jejich úloha v ekonomice je někde úplně jiná a tak dále, a tak dále, že jsou základem venkova, základem infrastruktury. Můžeme si to stokrát zopakovávat. Přece to všichni víte. Proboha svatého, vždyť máte ministra financí z ODS. A vy argumentujete tím, co říkala ČSSD a KSČM. Od nich jsem to ale chápal. Oni to říkali vždycky, já jim to nevyčítám, konečně byli jsme s ČSSD ve vládě. Přiznám se, že tohleto mně vůbec, vůbec hlava nebere. Kde jsou vaše ideje? Kde jsou vaše názory? Kde jsou vaše vize? Kde jsou vaše argumenty, které zněly v určité době mně alespoň logicky. Já to opravdu, opravdu nechápu. A ještě to ospravedlňovat tím, že se jim vlastně pomáhá těm živnostníkům. Fakt nechápu. Nechápu. A nemá snad cenu to ani komentovat.

V každém případě, jak to dopadne? Ty osoby samostatně výdělečně činné si to vezmou někde jinde. Bohužel to je fakt, to je realita. Neříká se mi to dobře, ale většina živnostníků ve finále, to jich máme půl milionu, myslím tím těch, kteří jsou na plný režim, ve finále platí ty daně z toho, co má, nikoliv z toho, co by úplně správně měla zaplatit. V mnohém přežívají, v mnohém sotva stojí na tom, aby zvládli uživit chod té firmičky, té živnosti, zejména někde na venkově. Navíc si uvědomme, že to dneska mají ještě daleko komplikovanější. Všichni víme, že klesá poptávka, klesá poptávka vlivem toho, že se zdražuje. To je fakt. Můžeme se bavit o tom, proč se zdražuje, kdo za to může, ale to je jim v zásadě jedno. Oni vidí to, že lidé kupují méně. To všichni přece vidíme, zejména v těch menších městech a už úplně potom v obcích, prostě klesá koupěschopnost obyvatel. Současně jim rostou vstupy. To snad taky vidíme. Podívejme se, kolik se platilo za energie. A zase se můžeme bavit o tom, kdo za to může víc, a kdo za to může méně, ale faktem je, že to je tomu živnostníkovi úplně šumák, kdo za to může. On má vyšší vstupy, on v tuhletu chvíli má nižší poptávku a současně se mu zvedají sociální odvody - a ne o málo. Snad vidíme, že 70 procent není něco, co by bylo úplně zanedbatelné. Takže to je další krok a ten důsledek si všichni poneseme, protože to skutečně může ohrozit jejich existenci daleko víc než cokoliv jiného a nemluvě o tom, že to pochopitelně může mít vliv na obsluhu venkova, regionu a tak dále.

Tak pojďme dál. Daň z nemovitosti. Ano, všichni víme ten mechanismus, má to být příjem pro obce, teď si to stát zvýšil a ten benefit toho si chce vzít celý on. Tak samozřejmě nárok na to má, já tvrdím, že ne, ale má na to právo, to bych řekl správně. Ale co říkal pan ministr financí Stanjura, ať jsem teď objektivní, nikoliv tedy před měsícem, jak to říkal s těmi živnostníky, ale před volbami 2021? Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. Punkt. Tečka. Výsledek? Daň z nemovitosti se zvyšuje. Ano, tady nebude jiná cesta, jak to dopadne. Přesně tak, jak říkal pan ministr Stanjura před volbami - zvýší se nájmy. A proto to nechtěl tenkrát. A popravdě řečeno, trochu jsme mu rozuměli. Taky jsme to nezavedli. To, že jsme o tom uvažovali, je pravda, ale je to naprosto logické. Každý ministr financí se snaží jaksi přemýšlet nad tím, kde získá další zdroje. Nakonec jsme dospěli k závěru, včetně ministryně financí, že nikoliv, že to prostě nemůžeme udělat. Takže do značné míry jsme i třeba chápali vztyčený varovný prst. Kdyby nepřišel pan ministr financí a neudělal úplně přesně pravý opak, ale úplně přesně pravý opak. Ne o 10 procent, ne o 20 procent. O 100 procent. Rozumíme si? O 100 procent. Takže živnostníci o 60 procent, tady o 100 procent.

Nemocenská. Opět. Když jsem to slyšel od ministra financí vysvětlovat na té tiskové konferenci, kouzla s karenční dobou, jak to bylo před deseti lety, před sedmi lety a tak dále... Zkraťme to, pane ministře, prostě zaplatí se více na té nemocenské. A není to málo. Ti zaměstnanci k tomu, že se jim odebere celá řada drobných benefitů v rámci různých daňových výjimek - a diskutujme o nich, tady bych bral tu diskuzi - tak prostě zaplatí více na té nemocenské. Tečka.

A jsme u DPH. Opět kouzla. Já se přiznám, že to DPH jsem vůbec nepochopil. Ne že bych nepochopil, co chcete udělat, to chápu velmi dobře. A dokonce teď vás ani nebudu štengrovat na tom, že jste udělali 0 na knihy a 12 procent pro časopisy včetně různých pochybných časopisů a 21 procent pro noviny, které chodí do obcí a tak dále, to mi taky hlava nebere, ale to už jste si vyslechli a nakonec si myslím, že stejně vás ta media utlučou a že to stáhnete u těch novin na těch 12 procent a bude to dobře v každém případě, protože je to nelogické.

Já nechci být teď jenom jízlivý v tomto. Každý, kdo něco dělá, tak asi udělá nějaké chyby, my jsme je taky udělali, ale ta podstata, celý ten balík DPH, co jste připravili, všechno vypadá krásně, něco snížíme, něco vzroste, všichni velmi dobře víte, že ti obchodníci si to z drtivé většiny ponechají a že se to neprojeví v cenách, zatímco u těch, kteří to zvýší, tam se to zřejmě projeví, ale asi to nebude o moc - to zase, ať jsem objektivní. Čekali jsme, že to bude těch čtrnáct, tak zaplaťpámbu, nakonec je to o něco méně.

Ale proč se tohleto celé dělá, když dopad do státního rozpočtu nebude žádný velký benefit, dokonce to zřejmě, tak, jak (zmínil?) pan ministr Stanjura, bude mít negativní dopad?. Takže my říkáme, že lidem tím fakticky nepomůžeme, v horším případě se tedy drobně zvýší ceny vodného, stočného, stát na tom bude tratný - tak proč to děláme celé v této době?

Dokonce si myslím, že to může být lehce proinflační. Netvrdím zásadně proinflační, jako třeba tvrdí odbory, ale lehce to být proinflační může. Takže zmatek kolem toho je. Teď samozřejmě bude obrovský lobbing zleva, zprava, jestli je to dobře, špatně, víno, voda, já nevím, co všechno, dovedu si to představit, co vás všechno čeká. (Hledí před sebe do lavic.) Tady se usmíváte a víte, že to tak dopadne, ten lobbing, ale spíš si zodpovězme jinou věc, to si musíte holt vyřídit teď, tak jste si to takhle nalajnovali, tak holt budete teď vysvětlovat všem a dělat různé ústupky.

Ale spíš se zamysleme nad tím, proč se to vůbec celé dělalo, když stát na tom prodělá? Vůbec mi hlava nebere. Kde se shodneme asi, ať nejsem jenom negativní, tak by byly některé spotřební daně, tvrdý alkohol, tabák, neřest a tak dále, tam si myslím, že je to v dané chvíli asi rozumné. Ale co jsem chtěl říct těmi daněmi, proboha? A znovu to musím říct - kdyby s tím přišli z ČSSD, z KSČM, tak to chápu. Ale že to razí jako vlajkovou loď ódéeska, to prostě není normální. Nezlobte se na mě a neberu, vážené kolegyně, kolegové z ódéesky, a neříkám to ve zlém, to, že říkáte - ale to byl kompromis, my jsme to museli udělat - ne, nezlobte se na mě, jsou to výmluvy a velmi dobře to víte.

Ódéeska je největší stranou a úplně jste se nechali převálcovat progresivisty, aktivisty, já nevím, socialisty, já nevím, jak bych to nazval, to fakt není kompromis. Vy se stáváte součástí této vládní sestavy s plnou polní, to znamená, včetně ideologie. A přiznejte si to. Vy nám velmi často něco vyčítáte. Fajn, dobrý, beru to, to patří k parlamentní diskusi, demokracii. Vzpomínáte si, jak jste nám vyčítali, že jsme vládli s ČSSD za podpory KSČM? Ano, vládli jsme za podpory KSČM, to je pravda.

A možná si taky vzpomínáte, že v té době byl velký tlak v podstatě po celou dobu, abychom zvyšovali daně. Neustále. I přesto, že jsme to fakt neměli jednoduché, protože jsme byli menšinovou vládou, navíc tedy s tichou podporou KSČM, tak jsme ustáli to, že jsme daně nezvýšili. Dokonce, když se na to podíváme, tak jsme daně snižovali. A můžeme se bavit přesně kde. A garantuji vám a musíte to vědět, že ten tlak na zvyšování daní byl. A to je ten zásadní rozdíl mezi námi. Vy jste dnes ve vládě - chápu, že to nemáte jednoduché, je tam pět stran, od Šumavě k Tatrám, každý pes, jiná ves - ale vy jste tam jako ODS nejsilnější stranou a na rozdíl od nás jste se nechali totálně převálcovat.

Já bych ještě možná vzal to, kdybyste zvýšil jednu daň. No, tak dobře, řekli jste - udělal jsem ten kompromis - to bych bral. A vy jste nezvýšil jednu daň, vy jste zvýšili všechny daně, prakticky, jak na běžícím pásu, tak, jako to tady nikdo nezvýšil. Tak se mrkněte na vaše ideje, které byly ještě před pár lety. Ale ta podstata je někde ještě úplně jinde. Proč jsme nezvyšovali daně? A stojím si za tím! (Zvýšeným hlasem.) A fakt nám můžete vyčítat leccos a někdy máte i pravdu - tak zvyšováním daní tedy fakt jaksi ten problém dlouhodobě nevyřešíme. (Hledí do lavic před sebou.) A zase se usmíváte, protože to víte, že to tak je, že se nevyřeší. Krátkodobě ano, možná, ale ztratí se motivace, ztratíte výkonnost.

A jestli budeme řešit tak, že stát tedy bude bobtnat tím, když má problém - a on má problém, to je pravda - že si navýšíme příjmy z daní a odlehčíme si tedy v těch úsporách, tak... Já se s tím prostě neztotožním a můžete mě nazývat kýmkoliv, třeba populistou, ale jestli to, co vám tady teď říkám, se vám zdá populistické, tak pak nevím, jak bych nazval to, co jste slibovali. Tak to jsou daně.

A druhou věc, do které jste se pustili - a ta zněla dobře a musím říct, že to z té tiskové konference mi rezonuje ještě dneska a bylo to píárově výborně připravené - konec dotačního byznysu. Kdyby to zase nebyla lež. Když řeknu konec dotačního byznysu, zazní to krásně a všichni racionální lidé si musí říct - fajn, to dává smysl, přece nebudeme už neustále dávat těm takzvaně nezbedným podnikatelům neustále další a další peníze, budeme (pokrucovat?) prostředí a tak dále. A mnozí vám za to zatleskali, včetně novinářů a tak dále. Ale ono to nejde.

Nejde to proto, protože drtivá většina těch dotací jsou dneska z Evropské unie. A ano, nemusíte dávat dotace z Evropské unie, ale pak je musíme vrátit, protože když je nedáme z Evropské unie, tak tím rozpočtu fakt nepomůžeme. A můžeme se bavit o to, že tedy je nebudeme rozdělovat, vrátíme (je), a já už tam vidím tedy, přátelé, toho ministra, třeba průmyslu, jak odmítne těch sto miliard korun a řekne - ne, ne, ne, nezbedná Evropa, vracím ti těch sto miliard korun, protože my jsme se rozhodli, že je těm firmám nedáme.

Můžeme se bavit o tom, jakým klíčem se rozdělují, taky velmi dobře víte, že to je víceméně naplánováno z Evropské unie. Ale vrátit se mohou. No, ale tím neušetříme na rozpočtu, ušetříme na národních zdrojích. A tady se vám snažím vysvětlit, že neušetříte prakticky nic. Můžete ušetřit, ale nenazývejme to dotačním byznysem. To přece není žádný dotační byznys! Proč? (Zvýšeným hlasem.) Protože jste řekli - byť to bylo zatím velmi obecně, protože jste se báli jít do detailu - že to vyskládáte například tak, že vezmete dvacet miliard z Ministerstva průmyslu a obchodu.

No, tam je vzít nemůžete, respektive nemůžete je vzít z dotačního byznysu. Tam máte jediné dva zdroje, kde se to dá vzít - ten rozpočet znám nazpaměť - ten první, kde to vzít můžete, je miliarda, a to jdou peníze, které jdou na takzvané energeticky náročné provozy, a to je kompenzace za emisní povolenky, je to jedna miliarda plus minus ročně. Tam se to vzít dá. Už vidím, jak budete vysvětlovat těm firmám, že vzrůstající cena emisních povolenek se projeví tím, že jim seberu tu jedinou dotaci, kterou tam měly. Ale udělat to můžete. Fajn. Musíte si to s těmi firmami pouze vyřídit. Já bych to neudělal, ale respektuji. Miliardu vezmete.

A zbytek? Chtěli jste vzít osmnáct miliard korun z obnovitelných zdrojů. Já nevím, komunikuje vůbec ministr průmyslu s ministrem financí? On přijde na vládu s tím - ministr průmyslu - že se má vrátit těch osmnáct miliard, které si správně převzal na sebe stát v době energetické krize, po čemž jsme volali, na svoje bedra, aby se aspoň trochu odlehčilo domácnostem a firmám. Ministr průmyslu přijde na vládu s tím, že to tedy bude vracet, (nesrozumitelné) takhle to bylo domluveno, že to bude do konce roku 2023, což mu tedy nevyčítám.

Vyčítám panu ministru průmyslu leccos, ale tohle v zásadě plní to, co se slíbilo. To znamená, že to přehodí zpátky na spotřebitele a na firmy a odchází s tím, že se to ušetří na státu. No, ale pak tedy se musí říct, co se s tím udělá. Tak se to nevyplatí tedy těm investorům? To jsme úplně už zešíleli? Přece víme, že udělat nemůžeme. Ne, že bych je hájil. Víme všichni, že se to udělalo špatně, že se to udělalo blbě v tom roce 2010, 2011. A bavme se o tom, kdo byl tím strůjcem. Většina z vás tady nebyla, drtivá. Kdo tady byl, všichni víme, kdo si to prolobboval, ale faktem je to, že těch šest set miliard korun nás to stát bude, ta fotovoltaika.

Tehdy se to vybudovalo, ty solární parky, a od té doby se musí ty poplatky hradit touto formou - část jde za státem, část jde za spotřebitelem, část jde za firmou. Celkem čtyřiačtyřicet miliard korun, z toho osmnáct miliard korun jde za domácnostmi a za firmami. Jsou to tisíce subjektů a všichni dobře víte, že už je to několikrát přeprodáno. Čili tam už nestojí žádní solární baroni. Tam stojí ti, kteří normálně zainvestovali. Nelíbí se mi to - to je pravda, ale nemůžu to řešit tím, že je pošlu ke dnu všechny.

My jsme proti tomu bojovali. A i tam jsem měl... nebyl jsem si úplně jistý, jestli to děláme nejsprávněji, ale nakonec jsme to udělali. A to je podle mě férová cesta - že jim snížíme jejich výdělek, to znamená, marži. Tam se to dá nastavit, nebudu teď to komplikovat jak, ale možná si vzpomínáte na rok 2021 - přišli jsme s tím, že jim snížíme jejich výdělky. To se mi zdá docela fér. Jinými slovy, že jim proplácet to musíme, ale ne v té plné výši.

Oni se tenkrát bouřili, já jsem s nimi měl samozřejmě těžké pořízení, chápal jsem je na druhou stranu, oni trochu chápali i nás a došli jsme k nějakému kompromisu. Mimo jiné, vzpomínáte si tady na to šílené hlasování v říjnu nebo v září, nebo kdy to bylo? Ne, ještě předtím to bylo, někdy v létě 2021, kdy se hlasovalo o tom, jaké budou mít marže ti solární investoři? Já jsem je navrhoval nižší, a ve finále (Se smíchem) jste si zde prohlasovali, že se jim dají o něco vyšší. A kdo chtěl ty vyšší? No, chtěla to hlavně pětikoalice, hlavně tenkrát SPOLU a tak dále. Vzpomínám si na ten obrovský lobbing, který byl. K tomu se nechci vracet.

Já jenom tím chci říct, že to byla z mého pohledu docela férová cesta. Nastavilo se to, řekli jsme, uděláme černou čáru a tečka. A dneska, když jste zjistili, že jste si to špatně spočítali, tak taháte za ruční brzdu a říkáte: My půjdeme do tisíců arbitráží. Nemáte šanci vyhrát, nemáte. A to se vůbec nevracím k tomu, kdo za tím ještě byl. Takže toliko k MPO. No, popravdě řečeno, máte tam jednu cestu, můžete udělat drobný trik. A to je to, že jste nevyčerpali 30 miliard z podpory pro velké podniky. Vzpomínáte si, jak jsme vás tady prosili, ať už konečně něco uděláte a dáte podporu velkým podnikům? Já jsem to tady říkal snad padesátkrát. Takzvaný dotační rámec Evropské unie. Po hromobití a poté, co už opravdu nebylo zbytí a pod obrovským tlakem jste to nakonec udělali a dali jste tam, zaplať pánbůh za to, 30 miliard korun. Jenomže tím, že to bylo, tak se to nastartovalo od kdy? Od roku 2023. Kdy to bylo? No, v době, kdy letěly už ceny zase přirozeným způsobem dolů. Abych to řekl česky, v době, kdy to ty firmy potřebovaly a jiné firmy ve světě to měly, tak jste jim to nedali, protože pan ministr průmyslu totálně zaspal, a v době, kdy už to tolik nepotřebovaly, což je od začátku roku 2023, tak jim to funguje.

Výsledek je takový, že to samozřejmě neproplácíte, to je celkem pochopitelné, takže na tom šetříte něco. Zatím jste proplatili 5 miliard z toho, 25 vám zůstává. Takže ano, pan ministr financí si to může vzít, ať už to budeme nazývat nespotřebované výdaje, nebo jakkoliv jinak, to, co tam vyšetřil. Ale to není úspora na dotačním byznysu, to je důsledek selhání ministra průmyslu, který to blbě odhadl a dal tu podporu místo krátce a rychle, tak jí dal pozdě (Se smíchem.) a špatně nastavěnou. Takže to je bohužel jaksi váš problém. To fakt není úspora dotačního byznysu. No a pak šetříte na dotačním byznysu dále. Na Ministerstvu dopravy 6 miliard korun, skvělé. Prosím vás, kde je ta úspora na dotačním byznysu? Vždyť jste tady snad někdo s nějakým ekonomickým vzděláním. To, že nedám peníze na dopravní infrastrukturu, což udělat můžete, to, že nedám peníze krajům, to, že nedám peníze na údržbu, udělat nepochybně můžete, to nerozporuji, ale nenazývejte to, že to je úspora dotačního byznysu, nemá to s tím vůbec co společného. Zase jenom marketing, nic jiného.

A pak říkáte, vezmeme na dotačním byznysu dále, 5 miliard to je. Ministerstvo pro místní rozvoj a školství. Takže to jsou školy, školky, domovy pro seniory a tak dále. Opět místní komunikace. Je tam nějaký dotační byznys? Vy tam něco takového vidíte? Není. Šetříte. Ano, beru. A udělat to můžete. Pak tvrdíte, že vezmete 10 miliard ze zemědělství, pak tam je jasné zase, k čemu míříte. Ale opět, když se podíváme do detailů na tom zemědělství, tak zjistíte, že to může být 3, 4 miliardy, víc tam není z národních. Zbytek tam jsou evropské, dokonce i ministr zemědělství, když se ho na to novináři zeptali, tak tam kličkoval jak zajíc. Protože ví, že tam 10 miliard z národních zdrojů nemá. A můžeme se bavit o tom, jestli je dobrý, že se to tady těm zemědělcům nebo potravinářům vezme, protože opět tím posílíme akorát dovozy a snížíme soběstačnost. Ale to je věcí(?), to je hospodářská věc. Já se teď bavím o té účetní, o té technické, když už jste to tak nazvali.

A pak tam máte 13 miliard korun, tak ty vůbec netušíte, kde vezmete, s tím, že to ještě doplníte. A já vám to doplním. Nevezmete je nikde. Můžete ušetřit, to netvrdím, že ne, ale ne na dotačním byznysu. Prostě proto, že ten jeden z evropských zdrojů, nikoliv ze zdrojů národních, až na absolutní výjimky, které jsem zde zmínil. Takže určitě můžete šetřit, to není o tom, že tvrdím, že ne, dokonce je to nezbytně nutné. Ale prosím, nazývejte to správnými jmény a nelžete zase. Vezmete to ze školství, z dopravy a tak dále. A co je ještě pikantní, když to vezmete z té dopravy nebo z toho školství, tak samozřejmě ti ministři se brání, což chápu, protože to mají obvykle už třeba i někde zasmluvněné anebo slíbené, tak to řešíte šalamounsky a říkáte, no tak my si to půjčíme. Jinými slovy. Ušetříme a výdaje nahradíme půjčkou. Tak to je fakt hospodářská politika neuvěřitelná.

To lze tou půjčkou. Dostanete 5 % z velkého Fondu národní obnovy, nebo to můžete vzít z Evropské investiční banky. Když si to vezmete na... takže za deset let začnete splácet a dalších dvacet let to budete splácet. Dopočtěte si prosím, dopočtěte si tu pětiprocentní úrokovou sazbu, co to udělá. Zase, jenom si na to hrajeme. Ale shodneme se určitě na tom, že dává smysl ušetřit těch 20 miliard korun, plus minus zaokrouhluji, je to na tom státu. Ano, tady bychom to podepsali. Ale zase. Jako říct uděláme 20 miliard korun, podle mého názoru už jste to připravili několik týdnů, proč se nepřišlo už s tou agendou? Proč se nepřišlo s tím, že budeme slučovat tyto agentury, tuto agendu. Že budeme, dejme tomu škrtat tyto a tyto organizace, které jsou, což si myslím že je správná cesta. My to uděláme za vás.

Já vím, že se nám zase vysmějete, ale my už jsme zadali na stínové vládě to, že si vezmou všechny státní organizace, všechny agentury a ukážeme vám, kde by se na nich dalo ušetřit. A když řeknete, proč jste to neudělali vy, ano, máte pravdu, také jsme v tomhletom nebyli hyperaktivní, ale něco jsme přece jenom sloučili, nějaké agendy jsme dali dohromady a vzpomínám si na ten lobbing, který tenkrát byl, třeba palivový kombinát Ústí a Diamo, nakonec jsme to udělali a ušetřili jsme 100 milionů korun. Takže já jenom říkám, že to je jenom otázka toho chtít a v určité době, krizové době a nevyčítám vám, že jste to nedělali první týden. Ano, ta situace se vyvíjela. Tak ale proč jste teď to nepřestavili? Proč jste neukázali ty agendy, které budete slučovat? Vždyť na to máte stovky lidí. My jsme prosím vás stínová vláda a máme pár ministrů a máme za námi desítky lidí. Vy máte stovky a tisíce lidí na těch úřadech.

My vám nemůžeme v tomhle konkurovat. Nechápu, proč jste to nepředložili. A pak my jsme důsledně vybírali daně. Můžu se znovu bavit o tom, proč jste zrušili EET, určitě se na tom neshodneme, ale v každém případě důslednější výběr daní by vám určitě nějaké zdroje do rozpočtu přidal. Podle našeho názoru je to někde mezi 10 až 20 miliardami korun v důslednějším vybírání daní, dalších 20 miliard v tom, na čem se shodneme, a to jsou ty úspory na těch jednotlivých rezortech a podřízených organizacích a státních podnicích a tak dále. A poté bychom se asi shodli na těch spotřebních daních. Když to celé sečteme a podtrhneme, tak bychom se začali pohybovat u nás někde na úrovni 40, možná 45 miliardách korun. Ať jsme radši při zemi, 40. A to je to saldo, nebo to je ta částka, o kterou bychom to saldo každoročně v následujících několika letech stahávali dolů. Můžete říct, je to málo? 40 až 50 miliard korun? Radši 40 říkejme. Já si nemyslím, že to je málo. Ale jsou to reálná čísla. Vy jste předložili nějakých, tady to mám napsáno, 94,1 miliardy (Se smíchem.) a další rok ještě dalších 53,4 miliardy korun, ale to jsou hausnumera. To neušetříte. To je jenom, že to snese papír, tak radši řekněte, že to bude méně, ale poctivě to dělejte, současně tím nezničte investice, současně tím nezdemotivujte podnikatelský sektor, současně tím nenažeňte lidi do větší a větší chudoby a ten strukturální schodek, který máme někde na úrovni 200 miliard korun, dokážeme společně během pěti let dostat tam, kam potřebujeme.

A garantuji vám, že když se podíváte na ostatní země, které mají zadluženost v drtivé většině výrazně vyšší, než máme my, tak nepůjdou rychlejším tempem, protože samozřejmě ty země řeší v podstatě všechny stejné problémy, všechny si prošly covidem, všechny si prošly energetickou krizí, všechny se musely více zadlužit. A tady mám jednu zprávu, která se snad není úplně negativní. Ano, já jsem zde zkritizoval to už mnohokrát, že máte jednu z nejhorších inflací, jeden z nejhorších růstů HDP, že máte nejvyšší pokles reálných mezd, ceny energií už vůbec nekomentuji a že se vám nedaří pracovat s dluhem a s rozpočtem. To je pravda, za tím si stojím a tvrdím, že to nezvládáte. Ale na druhou stranu nejsem toho názoru, co říkají někteří škarohlídi a dokonce možná vaši ještě bývalí kolegové, kteří někde zpoza roku všechno glosují, že tato země je před bankrotem, že tato země je v katastrofálním stavu. Není to tak. Prosím pěkně, nestrašme nikoho. Tato země není před žádným bankrotem. Ano, byla na tom před dobou covidovou výrazně, výrazně lépe, dokonce v té době jsme byli inspirací pro Evropu, dneska tedy rozhodně inspirací nejsme, ale neznamená to, že zde hrozí bankrot.

Já tím jenom chci říct, že když se nastaví rozumný postup ve smyslu snižování schodku a bude to po těch 40 až 50 miliardách korun, takže rozhodně nebudeme nic fatálně ztrácet. I to nebude vůbec jednoduché, ale troufám si tvrdit, že to je dělatelné. Já děkuji mockrát. (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)