Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený člene vlády, já těsně před tím, než uvedu svůj bod, který bych chtěl zařadit na dnešní jednání, tak se krátce pozastavím nad tím, co zde říkal pan ministr práce a sociálních věcí. Budu ho citovat: Mluvíme s novináři, komunikujeme s médii, chováme se jinak.  Tak, pane nepřítomný ministře, němá barikáda, to je přezdívka novinářů vůči vaší vládě: arogance, přezíravost, odchody z tiskových konferencí, odmítání odpovídat na věcné dotazy. Vzpomínáme si na to, jak pan ministr Rakušan odmítl dotazy týkající se schůzky s policejním prezidentem, jak odmítl dotazy týkající se darů od anonymních dárců. A legendární se stala tisková konference pana ministra průmyslu a obchodu Síkely k řešení plynové krize v době, kdy národ čekal na to, jakým způsobem budeme reagovat, jak to bude se zásobníky, jak to bude s nákupem plynu, která proběhla po dobu sedmi minut bez možnosti dotazů.

A právě proto bych chtěl předřadit bod Selhání vlády v řešení plynové krize. Důvody jsou zřejmé a jasné. Jsme nejen v energetické krizi, ale v krizi, která je ještě podtržena právě velkou hrozbou v nedodávkách plynu. A neřešíme pouze ceny, které už takto jsou tragické. Vláda na ně nereaguje. Firmy platí x-násobně víc, domácnosti platí x-násobně víc. Vládní sociální pomoc je neúčinná. A vláda není v tuto chvíli pravděpodobně schopna reagovat, protože jsme se to nedozvěděli z médií, reagovat ani na hrozbu nedostatku plynu v České republice.

Podotýkám, že zásobníky na podzim byly plné z 90 %, zásobníky na začátku března byly plné z 15 %, což bych vládě nevyčítal, ani Ministerstvu průmyslu a obchodu, toto nastává každý rok, protože končí sezóna. Ale v zásadě správně Ministerstvo průmyslu a obchodu a možná i po tlaku opozice přišlo na vládu s řešením dokupu plynu do zásobníků prostřednictvím Správy hmotných rezerv, což bylo odmítnuto. I to bych připustil, že může být cesta, pokud by nastala varianta B, například německá cesta, to znamená, kdyby se vláda dohodla s obchodníky, kteří by nakoupili do zásobníků dostatek zásob a motivovala by je například tím, že by jim umožnila, resp. garantovala by jim cenu, případně by jim nastavila podmínky v hodnotě úroku nebo podobně. Nic z toho nenastalo. Máme týden po takřka splněné hrozbě prezidenta Putina, kdy se málem odstřihlo dodávání plynu do Evropy. A my máme zásoby plynu na 25 dní. Vzpomínám si velmi dobře, jak nás a v zásadě bych řekl i docela věcně kritizovala tehdejší opozice za to, když jsme měli dokupovat zásoby ropy. Pouze podotýkám, že zásoby ropy jsou na 90 dní, jakožto předepsané. A my jsme je udržovali mezi 84 až 94 dny, to znamená pohybovali jsme se v rozstřelu plus minus 95 až 105 % nutných zásob. V tuto chvíli máme zásoby plynu na úrovni 11 % a je to na 25 dní. A vláda nečiní nic.

Proto navrhuji můj bod, jak už jsem ho nazval Selhání vlády v řešení plynové krize. A prosím, aby byl zařazen jako bod předřazený před body, které se měly projednávat, čili jako bod první. Děkuji mockrát.