Vážená paní předsedkyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, vážení členové vlády, já bych si dovolil zařadit bod s názvem Dopady klimatických opatření na domácnosti a firmy, v závěru ještě zopakuji jednou název tohoto bodu. A nyní zdůvodním, proč se domnívám, že je nezbytné o tom diskutovat v rámci samostatného bodu, nikoliv v rámci toho, co nám doporučují členové vlády, a to jsou interpelace, protože v interpelacích máme v lepším případě několik málo minut na to, abychom položili dotaz a abyste vy odpověděli. A jak se vám budu snažit ukázat v těch následujících minutách, toto opravdu není na pětiminutovou odpověď, ale na velmi vážnou diskusi, protože jsem přesvědčen, že v rámci předsednictví Evropské unie v té klimaticko-ekonomicko-energetické oblasti jste pracovali s mandátem, který jste nedostali. Nejste schopni poskytovat úplné informace o tom, co se tam vlastně dojednalo a jaké to bude mít dopady. 

Takže vážený pane ministře průmyslu nepřítomný, ani já jsem vás neviděl od začátku tohoto roku. Bezemisní budovy jste odsouhlasili od roku 2027 respektive 2030 podle toho, jestli to jsou budovy veřejné nebo rodinné. To samo o sobě bude znamenat desetiprocentní nárůst cen nových budov. Byl bych rád, abyste nám toto potvrdil či vyvrátil, ale současně abyste nám vysvětlil to, co se jaksi nezmiňuje. Do roku 2050, což nevypadá špatně, musí být bezemisní i všechny starší budovy - podle toho, co jste domluvili v rámci energetických ministrů na Evropské unii v rámci našeho předsednictví. Leč ďábel je skrytý v detailu, pane ministře, a vy určitě víte, doufám, že to víte, že je zde tzv. přechodové období. A nyní, prosím, poslouchejme všichni, o co se jedná.

Do roku 2033 musí být vcelku, v celé České republice, v průměru všechny budovy na tzv. energetické účinnosti maximálně D. 

Fakticky to znamená, že bude muset drtivá většina budov, obytných budov, bytů, domků, ale i veřejných budov projít rekonstrukcí, protože naprosto drtivá většina z nich nesplňuje tento požadavek, to znamená, D jakožto déčko. Jak se to bude řešit? Víte, že to bude stát statisíce korun pro běžné obyvatele, držitele bytu, anebo dokonce i miliony pro ty, kteří mají rodinný domek staršího data? Co se bude dělat s těmi, kteří na to nebudou mít? Jak k tomu stát přistoupí, aby se to zprůměrovalo? Bude se to nějakým způsobem podporovat? Uvědomujeme si to, že to bude v roce 2033, to znamená, že pokud někdo chce udělat renovaci, modernizaci, tak o tom musí v následujících měsících, možná jednotkách let, začít přemýšlet, začít co střádat peníze a začít si připravovat nejenom zdroje, ale možná i vše, co se týká jeho bydlení, k tomu, aby k tomuto došlo? Tak to je jedna věc.