V souvislosti s válkou na Ukrajině bylo v Jihomoravském kraji v roce 2022 uděleno celkem 45 879 víz dočasné ochrany, v roce 2023 to bylo celkem 11 219 a od ledna 2024 do 11. února 2024 bylo uděleno celkem 1 062 víz dočasné ochrany. Tato čísla ale nekorespondují s počtem ukrajinských uprchlíků, kteří se momentálně na území jižní Moravy nachází.

„K nám na jižní Moravu přišlo po Praze a Středočeském kraji nejvíc lidí, kteří utíkali před válkou z Ukrajiny. Dnes je u nás zhruba 40 tisíc lidí s dočasnou ochranou a převažují ženy.  Jsem rád, že jsme to zvládli a dokázali jsme jim pomoct, když to nejvíc potřebovali. I díky tomu tady nejsou žádné velké problémy. Ti lidi se normálně začleňují do společnosti, chodí do škol nebo tady pracují. Jenom u nás to je přes 12,5 tisíce uprchlíků,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Jihomoravský kraj zahájil provoz Krajského asistenčního centra (KACPU) ve spolupráci s jihomoravskými hasiči, policií, zdravotnickou záchrannou službou, pracovníky Centra pro cizince a neziskovými organizacemi 2. března 2022 na brněnském výstavišti v pavilonu B. Uprchlíci se pod jednou střechou mohli zaregistrovat, vystavit si víza u cizinecké policie nebo odboru azylové a migrační politiky, nechyběly zde zdravotní pojišťovny nebo úřad práce. Hasiči odtud také rozváželi uprchlíky do přiděleného ubytování. Nejsilnější nápor byl zaznamenán hned po otevření centra, kdy v prvních dnech prošlo registrací až 1 700 osob za den. Postupem času ale začalo uprchlíků ubývat, a proto se KACPU přestěhovalo od 1. června 2022 na novou adresu – Hněvkovského 65. Jihomoravský kraj také 3. června 2022 otevřel u Ostrovačic stanové městečko pro krátké přechodné ubytování. V domcích IKEA našlo zázemí až 60 osob, u kterých se čekalo na lustraci z Maďarska. Městečko bylo zavřeno na konci září téhož roku.

Od 1. dubna 2023 převzalo koordinaci všech KACPU v České republice Ministerstvo vnitra. Aktuálně má jihomoravské KACPU otevřeno 3 dny v týdnu a denně odbaví asi 200 příchozích, kteří si žádají o registraci nebo změnu adresy ubytování.

V současnosti Jihomoravský kraj zajištuje pro ukrajinské uprchlíky ubytování, které je mu následně propláceno ze státního rozpočtu. Ubytování se poskytuje nejvýše po dobu 150 dnů. Maximální doba se nevztahuje na tzv. „zranitelné osoby“.  Uprchlíci nachází zázemí zejména v hotelech, penzionech, internátech a ubytovnách. U ubytovacího zařízení ve vlastnictví kraje či obce je za osobu a noc stanovena paušální náhrada ve výši 300 Kč, u soukromých subjektů ve výši 350 Kč.

„Lůžek je dostatek. K dnešnímu dni má kraj nasmlouváno 6 420 lůžek u 149 ubytovacích zařízení, a z toho je využito 1 581 míst,“ uvedl hejtman Grolich.

Celkem za rok 2022 a 2023 vynaložil kraj na výdaje na pomoc Ukrajině částku ve výši 924,2 milionu korun. Tyto výdaje byly pokryty z následujících zdrojů: státní rozpočet 847,4 miliony korun, dary 17,1 milionu korun a vlastní prostředky z krajského rozpočtu ve výši 59,7 milionu korun.

„Převážná část výdajů se týkala zabezpečení ubytování pro uprchlíky a činnosti KACPU,“ vysvětlil hejtman Grolich a doplnil: „Na letošní rok jsme na zmírnění následků války na Ukrajině uvolnili 2 miliony korun. Nadále pak probíhají úhrady výdajů za ubytování uprchlíků, které jsou financovány z dotace ze státního rozpočtu.“

Bez problémů přijaly žáky z Ukrajiny střední školy v Jihomoravském kraji. V době konání přijímacího řízení pro školní rok 2023/24 bylo podle statistiky Ministerstva vnitra na území regionu přibližně 2 900 uprchlíků z Ukrajiny ve věku 15 - 18 let. Ve školním roce 2023/24 studuje na středních školách přibližně 510 azylantů, z toho 447 navštěvuje krajem zřizované školy.

Jihomoravský kraj vyčlenil v srpnu 2022 ze své struktury agendu zajišťující služby pro cizince do samostatné organizace – Centra pro cizince Jihomoravského kraje (dále Centrum), a to především v reakci na situaci spojenou s konfliktem na Ukrajině. Služby tohoto Centra podporuje kraj ze svého rozpočtu, dále jsou k činnosti vyžívány zdroje Ministerstva vnitra, EU nebo UNICEF.

„V rámci bezplatných služeb nabízí naše Centrum od prvopočátku ukrajinským uprchlíkům především informační služby, tlumočení a poradenství, a to jak v prostorách na ul. Kounicova v Brně, na KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) nebo v 11 lokalitách Jihomoravského kraje, včetně brněnských městských částí. Tuto podporu zajišťujeme díky interkulturním a terénním pracovníkům s ukrajinštinou,“ přibližuje činnost Centra pro cizince ředitelka Alena Krejčí.

Interkulturní pracovníci asistují klientům např. při vyřizování humanitární dávky nebo registraci k prodloužení víza. Pomáhají vyhledat školu a školku pro děti, na které se vztahuje povinná školní docházka, informují o dostupných formách bydlení, pracovních možnostech, pomáhají s nostrifikací vzdělání a směřují klienty na navazující služby Centra či jiných organizací.

„Nejvíce se ukrajinští klienti zapojují do kurzů českého jazyka. Stále máme větší poptávku po kurzech, než můžeme nabídnout. V loňském roce jsme otevřeli 168 kurzů, ve kterých ukrajinští klienti představovali více jak 60 % všech účastníků,“ doplňuje Alena Krejčí.

Další hojně využívanou službou je kariérové poradenství zaměřené zejména na rodiče s dětmi a mladistvé. Kariéroví poradci Centra pomáhají s orientací na trhu práce, informují o pracovních nabídkách, o možnostech nostrifikace vzdělávání a uplatnění kvalifikace na jiných než nízkokvalifikovaných profesích, zprostředkovávají informace o rekvalifikačních kurzech úřadu práce či informují o možnostech samostatného podnikání.

Krajské Centrum slouží také jako informační a poradenské středisko pro obce, školy, zaměstnavatele či další instituce, které přichází do kontaktu s ukrajinskými uprchlíky. Každý měsíc pravidelně koordinuje setkávání zástupců kraje, města Brna, Ministerstva vnitra, úřadu práce, policie a neziskových organizací, kteří se vzájemně informují o aktuální situaci v kraji a hledají společná řešení.

„Uvědomujeme si, že čím déle je situace na Ukrajině nestabilní, tím se zvyšuje procento těch, kteří budou chtít v našem kraji zůstat. Ve spolupráci s vedením kraje, města Brna, neziskovými organizacemi a dalšími aktéry, jsme připraveni pokračovat v prointegračních aktivitách, posilovat jazykové znalosti klientů, podporovat je v lepším pracovním uplatnění a podávat pomocnou ruku zejména těm nezranitelnějším – rodičům s dětmi a mladistvým,“ uzavírá Krejčí.