Hlavním problém je absence dálnice D3. Termín kompletní dostavby se stále posouvá a zatím je v nedohlednu. Kromě dobrého spojení směrem na Prahu a Linz, má dálnice D3 hlavní přínos v tom, že odčerpá tranzitní dopravu z jednotlivých obcí a hlavně z Českých Budějovic. Bohužel vytouženou dálnici komunální politici nepostaví a mohou se tak pouze přimlouvat v Praze.

S čím však již budějovičtí politici mohou něco dělat je doprava ve městě. České Budějovice mají téměř ideální možnost stát se díky své členitosti cyklistickou metropolí. Bohužel opak je pravdou. Ve srovnání s ostatními městy v České republice je zde minimální podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce (cca 17%, pro porovnání v Uničově 42%, v Nymburku 38% nebo v Pardubicích 24%). Podpora cyklistiky je v Českých Budějovicích prakticky na bodě nula. O aspoň částečné zlepšení se snaží například CykloBudějovice o.s., bohužel dlouhodobě není komunálními politiky vyslyšeno.

Co se týká hromadné dopravy, opět zde město významně zaspalo. V posledních letech se začínají konečně prosazovat vyhrazené jízdní pruhy pro hromadnou dopravu. Takováto opatření jsou však v ostatních městech již dávno běžná. Navíc v Českých Budějovicích chybí integrovaný systém hromadné dopravy. Pro srovnání třikrát menší Tábor takový integrovaný systém má. O větších městech po republice nemluvě. Bohužel v jihočeské metropoli zůstalo u pilotního projektu na Hlubokou nad Vltavou.

Dalším problémem je parkování. Z historického náměstí Přemysla Otakara II. mají občané Českých Budějovic kruhový objezd a parkoviště. Nejen ve vyspělých zemích pochopili, že jednou z nejvýhodnějších cest je motoristům nabídnout výhodnou alternativu. A to například záchytná parkoviště na kraji měst s napojením na městskou hromadnou dopravu.

V kontextu všech nefungujících aspektů dopravy v Českých Budějovicích na občany musí působit úsměvně myšlenka, že město by začalo řešit letiště v Plané. Pokud bude dálnice D3 dostavěna, je dojezd na pražské letiště otázkou maximálně hodiny a půl. Proto se domnívám, že investice do letiště není dobrou cestou. Stejně jako splavňování Vltavy. Je to podobné, jako když majiteli teče do domu a on řeší, jaká luxusní kamna si do podmáčeného obývacího pokoje koupí.

V drtivé většině měst na západě se snaží o podporu alternativních způsobů přepravy a hromadné dopravy. Je to levnější, ekologičtější a může to být i rychlejší a pohodlnější. Musíme se rozhodnout, jestli půjdeme směrem jako města ve vyspělých státech, anebo cestou neustálého nafukování dopravy, kdy budeme čekat, až tato bublina praskne.