Papež zjevně komunistou není. Pouze kritizuje onen necitlivý tvrdý kapitalismus. Podle argumentace jeho kritiků by jistými komunisty byli i Němci, kteří se snaží o model sociálně – tržního hospodářství, který jim velmi dobře funguje.

Papež řekl nedávno v pohledu celosvětové politiky dvě zásadní myšlenky. Tvrdí, že pokud bude pohár bohatství menšiny stále plnější, nikdy nedojde k dobrovolnému přelití této číše a chudší většina nebude mít z tohoto faktu nikdy profit. Dále řekl, že onu „vlajku chudoby“ komunisté ukradli právě křesťanům. V případě komunistů se jedná o rétoriku, ale skutek zjevně utíká. Viděli jste někdy nějakého komunistu zadarmo pracovat v hospicích, nemocnicích nebo sanatoriích? Viděl jsem tam řadu věřících i nevěřících lidí, ale komunisty opravdu ne.

Vzhledem k faktu, že Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích nedostal na tento rok z nepochopitelných důvodů dotace, pokusili jsme se rozjet Iniciativu Exitus, která má za cíl sehnat prostředky pro toto zařízení. Za 10 dní se díky lidem dobré vůle vybralo přes 80 tisíc. V rámci snahy sehnat prostředky jsme oslovili i všechny senátory a poslance. Většina bohužel ani nereagovala. Menšina se omluvila, že již podporují jiné projekty nebo že jejich cílem jsou primárně charitativní akce v jejich regionu. Jediná odpověď vybočovala ze všech od komunisty Miroslava Opálky, který zjevně bez jakýchkoli informací v odpovědi tvrdil, že pokud hospic v Prachaticích nedostal peníze, jistě k tomu byly důvody. Jaké jsem se od něj však nedozvěděl. Bohužel tento soudruh jenom ilustruje, jak to komunisté s podporou chudých a nemocných myslí vážně.

Nějak to zkrátka těm soudruhům nevěřím a na rozdíl od nich papež František mě přesvědčuje svými činy. Nejedná se totiž o žádného komunistu, ale člověka dobré vůle, který chce věci měnit a má na to. Přál bych nám všem, abychom měli vnitřní sílu jako on.