Pražští radní vyjádřili svůj postoj schválením zásadních připomínek ke stavebnímu zákonu, proti němuž se zásadně vymezuje také iniciativa CityDeal, jež spojuje největší česká města. Česká města přicházejí s návrhem nového řešení.
Dokument, který schválila pražská rada, obsahuje základní teze, které vysvětlují, co se v návrhu stavebního zákona musí nezbytně změnit. Stanoviska vycházejí z praktických zkušeností se správou a rozvojem měst od městských samospráv a jejich odborných institucí. Mezi požadavky patří například zachování možnosti zpracovávat změny územního plánu, zachování Pražských stavebních předpisů a možnosti pro ostatní města mít obdobnou vyhlášku nebo větší pravomoci pro obce.
„Stavební zákon dnes v podstatě nerozlišuje mezi malou obcí a stotisícovým městem. V důsledku to znamená obrovský problém pro všechny. Velká města mají logicky jiné potřeby než malá,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.
Konec zrychlených změn územního plánu i Pražských stavebních předpisů
Změny územního plánu jsou dnes v mnoha městech jediným možným nástrojem rozvoje. Například dnes platný územní plán Prahy pochází z roku 1999 a neodpovídá dnešním potřebám města. Má v evidenci 6 980 změn územního plánu, což je v podstatě každý den jedna změna.
Změny do roku 2019 schvalovali zastupitelé v balících. Pokud byla např. jedna změna z balíku o 30 změnách problematická, ostatních 29 to brzdilo. Nově se však přistoupilo k využívání možnosti pořizovat změny ve zkráceném a zrychleném režimu, který šetří čas i peníze. „Proces projednávání změny se v Praze podařilo zkrátit o 72,5 procenta, nyní to ale vypadá, že kvůli zásahu státu o tuto možnost přijdeme,“ doplňuje Hlaváček. Zastavil by se tak plánovaný rozvoj například Bubnů, Rohanského ostrova nebo připravovaného Městského okruhu. Mohli bychom také zapomenout na řešení krize dostupného bydlení v Praze.
Stejně tak hrozí i zrušení velmi úspěšných a osvědčených Pražských stavebních předpisů. Nový návrh zákona nepočítá ani s městskými stavebními předpisy pro Brno, Ostravu a další města, která o ně dlouhou dobu stojí „Je smutné, že i minulý návrh stavebního zákona, který zdaleka nebyl dokonalý, pravomoc mít vlastní stavební předpisy přiznával alespoň Praze, Brnu a Ostravě. Ministerstvo tedy udělalo zase krok zpět a nevyslyšelo apely a přání samospráv,“ dodává Petr Hlaváček.
„V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy – pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel Ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV