Pražští radní vyjádřili svůj postoj schválením zásadních připomínek ke stavebnímu zákonu, proti němuž se zásadně vymezuje také iniciativa CityDeal, jež spojuje největší česká města. Česká města přicházejí s návrhem nového řešení.

Dokument, který schválila pražská rada, obsahuje základní teze, které vysvětlují, co se v návrhu stavebního zákona musí nezbytně změnit. Stanoviska vycházejí z praktických zkušeností se správou a rozvojem měst od městských samospráv a jejich odborných institucí. Mezi požadavky patří například zachování možnosti zpracovávat změny územního plánu, zachování Pražských stavebních předpisů a možnosti pro ostatní města mít obdobnou vyhlášku nebo větší pravomoci pro obce.

„Stavební zákon dnes v podstatě nerozlišuje mezi malou obcí a stotisícovým městem. V důsledku to znamená obrovský problém pro všechny. Velká města mají logicky jiné potřeby než malá,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.

Konec zrychlených změn územního plánu i Pražských stavebních předpisů

Změny územního plánu jsou dnes v mnoha městech jediným možným nástrojem rozvoje. Například dnes platný územní plán Prahy pochází z roku 1999 a neodpovídá dnešním potřebám města. Má v evidenci 6 980 změn územního plánu, což je v podstatě každý den jedna změna.

Změny do roku 2019 schvalovali zastupitelé v balících. Pokud byla např. jedna změna z balíku o 30 změnách problematická, ostatních 29 to brzdilo. Nově se však přistoupilo k využívání možnosti pořizovat změny ve zkráceném a zrychleném režimu, který šetří čas i peníze. „Proces projednávání změny se v Praze podařilo zkrátit o 72,5 procenta, nyní to ale vypadá, že kvůli zásahu státu o tuto možnost přijdeme,“ doplňuje Hlaváček. Zastavil by se tak plánovaný rozvoj například Bubnů, Rohanského ostrova nebo připravovaného Městského okruhu. Mohli bychom také zapomenout na řešení krize dostupného bydlení v Praze.

Stejně tak hrozí i zrušení velmi úspěšných a osvědčených Pražských stavebních předpisů. Nový návrh zákona nepočítá ani s městskými stavebními předpisy pro Brno, Ostravu a další města, která o ně dlouhou dobu stojí „Je smutné, že i minulý návrh stavebního zákona, který zdaleka nebyl dokonalý, pravomoc mít vlastní stavební předpisy přiznával alespoň Praze, Brnu a Ostravě. Ministerstvo tedy udělalo zase krok zpět a nevyslyšelo apely a přání samospráv,“ dodává Petr Hlaváček.

„V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy – pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel Ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.