Na začátek by bylo dobré si říct, že se se nejedná o ledajaké spojení. Nejde ani o podporu, ani o místa na kandidátkách, ale o plnohodnotnou předvolební koalici dvou rovnocenných partnerů. Je to něco, o co se STAN pokusil už s Lidovci v roce 2017. Ti se tehdy zalekli 10% volební klauzule, kterou musí koalice dvou stran překonat, a raději společný projekt zařízli. Tato volební klauzule před námi bude znovu, ale naše výchozí pozice bude podstatně lepší, než ta v roce 2017, kdy se spojovaly dvě 5% strany. Piráti mají v poslední průzkumech něco okolo 15 %. STAN už je někde okolo deseti. Obavy, že bychom skončili těsně pod čarou a nedostali se do sněmovny, mít opravdu nemusíme. Druhým dechem ovšem dodávám, že to samé si na Slovensku myslela koalice stran PS+Spolu, která vyhrála prezidentské volby se Zuzanou Čaputovou, a skončila těsně pod čarou o pár desetin procent.

A proč zrovna Piráti a nikoli ODS? To byla moje první otázka, kterou jsem si položil. Vždycky jsem STAN vnímal jako pravicovou nebo spíše středo-pravicovou stranu. Myslel jsem si, že by spojení s ODS dávalo větší smysl, ale byl jsem brzo přesvědčen o opaku. Starostové, kteří stranu zakládali a kteří přebírali často děravé městské rozpočty, je přebírali převážně od politiků ODS. Tato averze trvá dodnes, nutno ovšem dodat, že není jednostranná. To koneckonců můžeme vidět už druhým měsícem u nás na kraji. STAN dal ODS jasnou a velkorysou nabídku. Oni, namísto toho, aby ji rychle vydiskutovali, tak všechno neuvěřitelně protahují, nárokují si hejtmana a chtějí největší zastoupení v krajské radě ze všech koaličních stran, a to všechno s jejich historicky nejslabším výsledkem. Nedokážu si představit, že bychom s těmito lidmi byli na jedné kandidátce a hájili společné ideje a myšlenky. Programově jsme si v některých otázkách možná blízko, ale lidsky jsme od sebe na míle daleko.

Spolupráce s Piráty bude v několika aspektech odlišná. Na rozdíl od ODS si s Piráty v našem kraji rozumíme. Problém nastává spíše u programových priorit, konkrétně v ekonomických a zahraničně-politických otázkách. Rozhodně se totiž nedá říct, že by STAN patřil k obhájcům progresivní daně či odpůrcům duševního vlastnictví. Jako člena komise pro zahraniční politiku mě ale zajímal především jejich program pro mezinárodní vztahy. Ten mají Piráti velmi nečitelný a celkem vágní. Určitě se s nimi shodneme na prozápadním směřování země a ukotvenost v EU, což je super, ale víc toho není. Otázka přijetí Eura či podpora Izraele je velkou neznámou. Piráti totiž přijetí Eura v programu nemají, byť projevy jejich europoslanců jsou naladěny výrazně proevropsky. S podporou Izraele, jako našeho spojence na Blízkém východě, je to ještě zapeklitější, neboť od některých Pirátů zaznívá spíše podpora Hizballáhu. Je tedy otázka s čím jdou Piráti vlastně do vyjednávání.

Představme si, že vše půjde podle plánu a koalice se nakonec ustanoví. Co to bude znamenat pro STAN do budoucna? Můžeme uspět? Jedním slovem, určitě. Vnitrostranická demokracie u Pirátů je sice komplikovaná a osud koalice je díky tomu nejistý, nicméně věřím, že celostátní fórum Pirátů dá vyjednané koalici šanci a pokusíme se společně volby vyhrát. STAN se díky tomu může stát stranou první volby, nikoli druhou, jako tomu je dnes. Bude snáze identifikovatelný, jako hnutí, které se zasazuje o liberální hodnoty a které určitě nemá potřebu lidem říkat, jak by měla vypadat tradiční rodina. Společně můžeme vyhrát volby a porazit hnutí ANO, což by se nám samotným nikdy nepodařilo. Ať už tato koalice přinese cokoliv, za pokus to určitě stojí.

Oldřich Horák, krajský místopředseda mSTAN