Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Děkuji kolegovi Kuberovi za přednost, moc si toho vážím. Ale teď vážně. Zaprvé jsem cítil povinnost vystoupit, teď určitě v každém případě, aby to nebylo jenom za ODS, já nejsem ODS, jsem z klubu STAN, takže aby taky vystoupil někdo jiný, já doufám, že ještě někdo taky vystoupí od nás, možná z jiné strany.

Předem hlásím, že jsem v obr střetu zájmů, protože jsem 30 let starostou, od roku 2000, když vznikly kraje, tak jsem krajským zastupitelem, ještě tedy ke všemu jsem senátorem. Říkám to z toho důvodu, že kumuluji. Ale od té doby, co vznikly kraje, tak kumuluji už čtyřikrát, vždycky mě do toho kraje zvolí, dokonce z žádné první, druhé, třetí pozice, naposledy ze sedmé jsem přeskákal... To bylo rozhodnutí voličů. To nebylo rozhodnutí moje. Nevím, kdyžtak jestli bys to potom mohl vzkázat tady, abych věděl, co jsi chtěl říct, Miloši. Pardon, vaším prostřednictvím. (Miluše Horská: To sem nepatří, pánové.) Kumuluji úplně stejně na té radnici. Od doby, co jsem senátor, tak jsem to zkumuloval, naposledy na podzim, už čtyřikrát. Kdyby naši voliči, kterých není moc v naší obci, 150, tak mě sem v životě už nezvolí, nebo tedy do té obce. Takže já mám dojem, že tady má rozhodovat volič. Hlavně by neměla rozhodovat vláda o výši odměn formou nařízení. To je celá léta to nejhorší, co mohlo nastat. Protože při volbách v 90. letech jednou jsme se rozhodli s panem starostou Truksou z Jenišova, že volby nevyhlásíme. Protože od té doby, co jsme nastoupili do našich funkcí v roce 90, tak nám nikdo nezvedl naše odměny. Tehdy jsem od pana Klause dostal odpověď, tak ať to neděláme. My už jsme nevěděli, co máme udělat, tak jsme odmítli vyhlásit na úřední desce volby, protože jsme nebyli dostatečně odměněni. Ti, kteří byli placeni dle platových tříd, já kdybych byl býval jako zařazen do platové třídy, s mým vzděláním, tak jsem byl úplně někde jinde, já jsem měl dvojnásobek.

Je pravda, že ministr vnitra mi tehdy nebo nám napsal dopis, že pokud neuděláme volby, tak že to bude trestný čin, takže my jsme to nakonec vzdali, volby jsme vyhlásili v našich dvou obcích, ale hned poté příští rok se nařízení změnilo, všem bylo relativně hodně přidáno, akorát nám z těch malých obcí, tam to navýšení bylo 100 korun na všech dalších 100 občanů, takže v mém případě to dělalo 200 korun měsíčně. Já to říkám z toho důvodu, že jsem v podstatě ten konec nebo tu druhou, třetí třetinu života, nevím, jestli jsem si ji zkazil nebo ne. Ale v tom stavu, v jakém byl náš venkov, v jakém byly naše obce, tak já děkuji všem, kteří to tehdy na sebe vzali, ty starosty a ty místostarosty a ty zastupitele vůbec dělali.

V současné době to vypadá tak, zejména na malých obcích, že se těžko shání lidi, kteří to chtějí dělat, protože se musí naprosto odhalit se vším všudy, s tím nesmyslným zákonem, který jsme tady schválili, že ho mnozí nemůžou ani dodržet, nedodržují, je to v počtech desetitisíců, to víme taky. Že asi když někdo bude mít doma nějakého Rembrandta, tak to přece nedá na tu justici, na ten portál, aby ho druhý den vykradli. Tohle my tady schvalujeme, tyhle nesmysly. Teď tady stojíme před dalším nesmyslem.