Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já bych chtěl zareagovat na slova pana poslance Luzara a víceméně podpořit jeho slova.

Protože zákon č. 50/1874 Říšského zákoníku jasně stanovil, že katolická církev je pouze správcem, nikoliv vlastníkem majetku nacházejícího se na území Rakouska-Uherska a při této správě je zcela závislá na příslušných státních úřadech. Tento zákon byl ještě doplněn dalšími právními předpisy, které upravovaly odměny pro duchovní z tzv. náboženského fondu apod. Všechny tyto zákonné normy vycházely ze základní tisíc let platné historické zvyklosti, která zcela úmyslně nebyla respektována. Zvyklost spočívala v tom, že panovník nebo šlechtic tyto statky uděloval církvi jako léno, které může být nejen uděleno, ale i odňato. Léno tedy neznamenalo vlastnictví, ale správu propůjčeného majetku. Až posléze zákonem č. 103/1862 Říšského zákoníku dochází k právní likvidaci lenních vztahů, ale to podstatné z těchto vztahů, podřízenost církve státu, a to, že církev pod dohledem státu pouze spravuje jeho majetek, bylo zachováno i v následujících zákonech upravujících vztah státu a církve. První republika převzala rakouské církevní zákonodárství včetně zákona 50 a vzápětí provedla prostřednictvím zákona 215/1919 (řečeno 1990) pozemkovou reformu, v rámci které odňala církvi cca 235 tis. hektarů půdy. Zákonem 142/1947 započala revize této pozemkové reformy, která byla narušena zákonem 46/1948, zákon o nové pozemkové reformě.

Církev je vlastníkem pouze toho majetku, který jí věřící, jeho skuteční vlastníci, darovali, který si zakoupila nebo vybudovala vlastní činností. Ostatní majetky jen spravovala, neboť zůstaly i po přijetí výše zmíněných úprav vztahu církví a státu vlastnictvím státu. V žádném případě by neměla být vyplacena náhrada za majetek, který církev pouze spravovala, cena za zemědělskou půdu nadhodnocena čtyřnásobně, cena za lesy až desetinásobně, pochybný je taky rozsah vydávaného majetku, neboť majetek má dostat i sedm církví, které v České republice vznikly až po roce 1990. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji. (Ozývá se potlesk z řad SPD.)