Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom v krátkosti bych chtěl zareagovat na slova předřečníků, co tady padla. Naše republika se skutečně nachází ve velmi špatné epidemiologické situaci. Bohužel řešením nejsou lockdowny a plošné uzávěry, dokonce i rakouský kancléř pochopil, že prostě lidé jsou vyčerpaní a není možné tímhle způsobem nadále postupovat. (Řečník je zadýchaný.) Omlouvám se, trošku se v tom respirátoru dusím. Já sám mám zkušenost s covidem, mám zkušenost i s covidem celé mé rodiny, protože moje žena pečuje o covidové pacienty, takže bylo jen otázkou času, kdy se nakazíme. Není to skutečně žádná rýmička, není to legrace, skutečně nemá smysl to podceňovat. Ale je potřeba těm lidem nějak pomoct. Problém je, že lidé jsou bezbranní. Není v podstatě nic, čím by se mohli alespoň nějakým způsobem léčit. Paralenem, ibalginem, čajem to prostě není možné zvládnout. Já bych chtěl apelovat na pana ministra zdravotnictví Blatného, jestli mě poslouchá, aby se pokusil, aby zajistil, aby prostě aspoň léčiva, která zvyšují imunitní odpověď organismu, což je třeba ten izoprenosin, je to vyzkoušené, v Polsku to funguje, aby to bylo dostupné, aby to bylo dostupné lidem, nejenom na předpis s obtížemi, ale aby to bylo možné koupit v lékárnách. Protože to je lék, kterého sice v nemocnicích je dostatek, oni ho dají pacientům ve chvíli, kdy je tam dovezou, kdy už mají problémy, kdy už mají poškozené plíce, kdy už lapají po dechu a v té chvíli zvýšená imunitní odpověď nepomůže, naopak zabíjí. Kdežto kdyby ti lidé měli možnost si to vzít na začátku nemoci, těch těžkých případů by ubylo, tak jako v Polsku. Tak to prostě je. Čtyřikrát větší země má polovinu úmrtí, má podstatně méně pacientů, kteří jsou v těžkých stavech. Takže já bych poprosil, aby opravdu byla možnost alespoň nějakým způsobem se efektivně léčit v počátku. Děkuji za slovo.