Vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr při své úvodní řeči tady uvedl, že odpůrci tohoto zákona se budou snažit prosadit samostatných návrh zákona o Národním parku Šumava. Já osobně si myslím, že tato záležitost není nutná. Stačí, aby tento návrh, který nám byl předložen, byl připraven kvalitně a v souladu nejen se stanovisky vědců a ekologů, ale i obcí.

Je pravda a zaznělo tady mnohokrát, nebo několikrát, že Národní park Šumava je výjimečný. Ano, je výjimečný jak svou rozlohou, což jsou skoro 2 % území České republiky, tak i tím, že v intravilánu Národního parku Šumava jako jediném národním parku je 22 obcí. Žádný jiný národní park nemá obce na svém území. Národní park Šumava ano.

Tato novela by měla řešit několik věcí. Mnohé argumenty tady zazněly, já je budu opakovat, ale myslím si, že opakování je matka moudrosti a že nebudete dotčeni tím, že některé věci uslyšíte vícekrát, ale myslím si, že je to dobře, protože věci, které v tomto návrhu zákona jsou a jsou špatné, by skutečně tam být neměly. A každý by si to měl uvědomit.

Novela by měla řešit několik věcí, nebo několik problematických částí. Měl by sjednotit pravidla pro všechny národní parky. Národní park Šumava bude mít jako základní území strategii dílčích ploch. Ostatní národní parky budou mít zonaci. Zonace se řídí zákonem, dílčí plochy jsou managementovým opatřením orgánů ochrany přírody. Takže už podle toho si myslím, že se bude jednat o rozdílné národní parky, nikoliv že by se sjednotila pravidla pro všechny parky.

Měl by se aktualizovat zákon z roku 1992 jako reakce na současný moderní přístup k ochraně přírody a území, který je ve světě. Není to pravda. Systém ochrany přírody ve světě reaguje na skutečný stav chráněného území a vliv tohoto území na regionální potřeby. Národní park Bavorský les je významným regionálním hospodářským faktorem. Národní park Šumava není.

Moderním přístupem novely - moderním myslím v uvozovkách - je to, že bez ohledu na skutečný stav přírody a krajiny se stanovuje cílový stav, který je přáním zejména skupiny vědců a ekologů, nikoliv obyvatel, kteří tam žijí, nikoliv obcí.

Tato novela by měla snížit administrativu. Není to pravda. Novela upřednostňuje procesně výrazně složitější opatření obecné povahy. V kombinaci s novelou zákona o posuzování vlivu dojde k jednoznačnému nárůstu administrativy.

Měl by zpřesnit legislativu národního parku. Opět to není pravda. Novela předpokládá prováděcí vyhlášky k zákonu, které dosud neexistují, a opatření obecné povahy, které mohou být vydávány dle jakékoliv potřeby. Dojde jednoznačně k znepřehlednění legislativy, nikoliv k zpřehlednění a k zjednodušení.

Novela by měla upřesnit postavení obcí v rozhodovacích procesech. Tato novela upřesňuje tak, že drasticky snižuje postavení obcí.

Novela sebrala obcím právo na dohodu o strategických dokumentech a toto je nahrazeno pouhým projednáním. To znamená, všechny obce, které jsou na území národního parku, se stanou pouhými loutkami a stanou pouze tím, že můžou přihlížet, aniž by mohli cokoliv a jakýmkoliv způsobem zasahovat.

Novela by měla řešit otevření národních parků šetrnému turismu. Platný zákon zakazuje vstup do prvních zón, ale není to pravda, podle platného zákona se do první zóny vstupuje se souhlasem orgánů ochrany přírody.

Toto pravidlo bude platit i v novele u klidového území. Ale to se okamžitě vyhlašuje touto novelou ve stávající první zóně, takže nic nového se neotvírá. Dále pak v jakékoliv dnes nespecifikovaném území bez specifikovaných pravidel, tzn. v jakékoliv zóně to lze vyhlásit. Pravidlo je zde jedno jediné - orgán ochrany přírody rozhodne o potřebě regulace, aniž by bylo přihlíženo na potřeby obcí, na potřeby obyvatel, kteří na území národního parku žijí. Netýká se to národních parků ostatních, týká se to skutečně Národního parku Šumava.

Novela by měla měnit mnoho věcí. Jednou z nich je - měla by stanovit dlouhodobé cíle ochrany národního parku a poslání národního parku včetně udržitelného rozvoje života místních obyvatel či šetrného turistického ruchu. To není pravda. Cituji preambuli novely § 15 odst. 2: Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli sledovanými jejich vyhlášením. Cíle jsou stanoveny v následujícím odstavci číslo tři.

Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka významných z hlediska biologické rozmanitosti na zbývající území národních parků.

Dále cituji § 18a odst. 4: V zóně kulturní krajiny je zakázáno provádět opatření nebo zásahy, které ohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku. Toto lze hodnotit jako naprosto čistý fundamentalismus. Cílem je národní park bez lidí, ve kterém se lidská činnost připouští pouze v případě, která je potřeba ke zlepšení stavu ekosystémů, tzn. kosení trávy, maximálně pasení ovcí, event. dobytka. To znamená, ano, zvířata tam budou moci. Sekat tráva se tam bude moci, ale lidé ne.

Pojetí zonace. Stávající třístupňová zonace je nahrazena pětistupňovou s tím, že zvláštní - zopakuji zvláštní - postavení má klidová zóna, která může být vyhlášena kdekoliv. Specifikum národního parku je to, že jsou součástí území národního parku, což způsobuje dlouhodobý problém. A ustanovení odstavce d) v § 18 tento rozpor ještě významně více prohlubuje. V takovém pojetí zákona je nemožné, aby obce byly součástí národního parku. Nevím, jakým způsobem bude těch 22 obcí, které jsou na území národního parku, fungovat a jakým způsobem bude zachována jejich existence.

Už na to upozornili moji kolegové, že do první zóny může být zařazeno jakékoliv území, které nemusí splňovat kritéria první zóny. Vše je pouze ne managementu parku. Velmi zvláštní.

Upozorňuji, že Národní park Šumava je v navrhovaném plánu péče o národní park stávající základní územní strategie, kterou je třístupňová zonace ochrany přírody a krajiny nahrazovaná sedmistupňovou menežmentovou zonací dílčími plochami, které mohou být rozčleňovány na další podcelky. Menežmentová zonace se nevyhlašuje ani vyhláškou, ani opatřením obecné povahy. To znamená, stávající stav, který není příliš vyhovující, ale stále ještě nějakým způsobem únosný, bude nahrazen něčím, co já osobně si nedovedu představit. Mluvil jsem se starosty obcí na té Šumavě a ani oni prostě nejsou absolutně schopni si představit, jakým způsobem to bude fungovat. A zatím nikdo mi to nevysvětlil.

Nově budou moci obce a dotčené subjekty vstupovat do rozhodovacího procesu pouze skrz opatření obecné povahy. Ale tohle není pravda. O žádné nové ustanovení nejde, není to nic nového. Opatření obecné povahy řeší zákon číslo 500/2004 v §§ 171 až 184. Obce mohou vstupovat pouze do přípravy podle § 136, a to pouze v případě, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. Právo na samosprávu je ukotveno v Ústavě v článku 100 odst. 1, ale je specifikováno pouze judikáty, nikoliv novelou zákona.

Opatření obecné povahy byla v minulosti vydávána, například návštěvní řády Národního parku Šumava. Není to tedy zde žádný nový instrument.

Novela by měla přinést pro turistu mnoho nových věcí. Za prvé. Měla by otevřít první zóny národního parku šetrné turistice, ovšem nikde to není stanoveno. Stávající první zóna se stává v okamžiku platnosti této novely klidovým územím. Cituji § 17 odst. 4 novely: Hranice klidového území národního parku a informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku vyznačí orgán přírody v terénu způsobem stanoveným - a pozor - vyhláškou Ministerstva životního prostředí. Ale žádná vyhláška zatím neexistuje. To znamená, zákon předjímá něco, co ještě neexistuje.

Vycházím tedy z ustanovení § 18 odst. 1. V zóně přírodní je zakázáno provádět jakékoliv zásahy, které jsou v rozporu s cílem ochrany této zóny, s výjimkou následujících opatření, je-li jejich provádění nezbytné z důvodu ochrany životů a zdraví osob, ochrany majetku nebo ochrany přírody. Ale ve výčtu povolených opatření žádné otevření prvních zón vůbec není. To, že v novele zákona není, žádná první zóna neexistuje, neexistuje(?) a jde o zónu přírodní - to nebudu komentovat. To znamená, i v textu jsou určité nedostatky.

Pro obce by novela měla přinést rozšířit roli rozhodování o národních parcích. Obce by měly mít postavení dotčeného orgánu při schvalování opatření obecné povahy, v procesu schvalování plánu péče se bude s obcemi projednávat návrh, který prošel připomínkovým řízením vlastníků a veřejnosti. Není pravdou, že by obce měly postavení dotčeného orgánu při schvalování. Správní řád nic takového neřeší. Obce mohou mít postavení dotčeného orgánu podle § 136 zákona 524, správní řád, pouze ve fázi přípravy, a to pouze v tom případě, jestliže se věc týká územního samosprávného celku na samosprávu. Už jsem tady o tom mluvil.

Uvedený proces projednávání plánu péče vyplývá pouze z rozsudku městského Nejvyššího správního soudu, nikoliv novelou zákona. Jenom taková perlička. Stále se v této novele mluví o plánu péče o národní park, ale ten neexistuje. Jedná se o zásady péče.

Za další by měl snižovat a upřesňovat počet zákazů na území národního parku v zastavěných obcích. Když pominu, že neznám pojem nezastavěné obce - zastavěné obce budiž - tak novela v § 18a odst. 4 uvádí: V zóně kulturní krajiny je zakázáno provádět opatření nebo zásahy, které ohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku.

Dále v § 15 odst. 2 se uvádí: Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů. To znamená ano, souhlasím, že tato novela snižuje, upřesňuje počet zásahů na území národního parku, protože to, co jsem teď přečetl, je generální zákaz. Takže je absolutní pravdou, že počet zákazů se snižuje.

Pro obce by mělo být posláním národního parku také nově umožnit využití národních parků k trvale udržitelnému rozvoji. Z předchozích komentářů je naprosto jasné, že jde o absolutní nepravdu ve smyslu udržitelného rozvoje obcí. Přírody ano, obcí nikoliv.

Pro ochranu přírody by měla tato novela přinést výhodu v dlouhodobém stanovení cílů ochrany přírody na území národního parku prostřednictvím nově vymezené zonace. Na Šumavě to není pravda. Cíle jsou zde stanoveny dílčími plochami a zonace se zde stává pouze podružným strategickým nástrojem.

Mělo by to přinést snížení a zjednodušení administrativy. Skutečností je zvýšení administrativy a zvýšení složitosti všech procesů a zvýší se rovněž zátěž soudní moci, protože to, co se chystá a to, co se připravuje a to, co je v této novele zákona, tak jednoznačně pro obce znamená, že se většině opatření, která bude vyhlašovat národní park, budou bránit soudní cestou.

Pro ochranu přírody by tato novela měla přinést úpravu postavení k jiným právním předpisům, jejichž aplikace na území národních parků byla problematická. Tady je možné uvažovat pouze o jedné jediné problematice v té vyhlášce číslo 64/2011, o plánech péče. 

Novela zavádí zásady péče, ale součástí novely není prováděcí vyhláška, která by tyto zásady specifikovala.

Ostatní argumenty, které zde mám, si myslím, že číst nemusím, protože už to tady zaznělo a jsem přesvědčen, že to zazní, včetně těch věcí, že v národním parku nebude hlavním identifikátorem a strategií zónace a dílčí plochy. Tyto dílčí plochy A, B, C, D, jak zde již zaznělo, mají shodný režim se stávající první zónou, ale co je důležité, národní park Šumava od roku 2016 do roku 2030 by měl mít výměru, pardon, ta první zóna by měla mít výměru 52 % území národního parku. To znamená, na 52 % by se nesmělo dělat vůbec nic.

Z toho všeho, co jsem tady uvedl, vyplývá, že tento návrh podle mého názoru obsahuje zásadní chyby a nepřesnosti a z těchto důvodů se připojuji k mým předřečníkům a navrhuji zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení. Připojuji se ke kolegovi Zahradníkovi. Pokud by tento návrh nebyl přijat, tak navrhuji vrátit předkladateli k přepracování.

Děkuji.