Každý z nás má koneckonců ve svém okolí jistě nějaký sportovní klub, který vlivem koronavirových opatření stojí takřka na pokraji svého ekonomického krachu. Sportovci díky zrušení všech sportovních akcí, utkání a soutěží, přišli nejen gró své tělesné aktivity, ale zejména o příjmy na všech úrovních, ať již jde o vstupné, poplatky za soutěže, trenérské zajištění nebo pronájmy svých sportovišť.

Ze strany veřejných rozpočtů je cítit znatelný výpadek příjmů z dotačních aktivit na malé i velké reprezentační akce a stejně tak i příjmy od sponzorů, dary obchodních společností se v této chvíli úplně zmrazily. Sportovní kluby, které jsou z drtivé většiny založeny jako neziskové, tak stojí před doslova před situací, kdy nemohou plnit své závazky a jejich cash-flow je nulové. Příjmy vypadly, výdaje jim ale zůstaly. Musí platit za energie, mzdy, za vlastní nájem…. A především udržovat alespoň v minimální míře svůj chod, aby mohly po odeznění krize co nejdříve obnovit provoz.

Mnoho, zejména malých klubů na vesnicích již nemají peníze na zaplacení účtů za elektřinu nebo vodu a pouze přechodně oddalují svůj totální krach. Následky této situace mohou být nesmírné a jsem si již teď jistý, že spousta klubů také ukončí svou činnost.

Na pomoc ze strany státu nemohly spoléhat. Jelikož se jedná o neziskové organizace, na programy jako COVID-1 a COVID-2 nedosáhly. Nemohly žádat ani o úvěry garantované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Neboli, měly smůlu. Jenže toto není jen jejich smůla. Odnést by to mohly i tisíce profesionálních a amatérských sportovců. A v neposlední řadě i děti a mládež. Ať už jde o sportovní talenty či prostě zájemce o zdravý pohyb a smysluplné využití volného času.

Opatření, které nám proto vláda předkládá, je pro záchranu českého sportu nejen vítané, ale doslova nezbytné. Já jí za to tímto děkuji a děkuji také předsedovi Národní sportovní agentury za vyslyšení těchto proseb, čímž zároveň dokazuje, že právě Agentura své místo ve vznikajícím systému českého sportu zřejmě má.

V této souvislosti je však nutné ptát se, a to z čiré obavy, zda je v této chvíli Národní sportovní agentura, coby subjekt teprve vznikající, opravdu připravená administrovat žádosti.

• Disponuje v současné době Agentura dostatečným počtem pracovníků?
• Jsou elektronické systémy připravené na příjem žádostí?
• Existuje již harmongram přípravy dotačního programu?
• Nebude vyřizování žádostí zdlouhavé a byrokratické?
• Bude program nastaven vstřícně a bez zbytečných omezení?
• A jaká budou vlastně kritéria pro rozdělování financí?
• Jsou tato kritéria vydefinovaná?
• Půjde o plošnou podporu klubů nebo individuální posuzování?
• Bude někdo v žádostí zvýhodněn? A čím?

Možná je to jen zbytečná opatrnost, ale vzpomeňme si na to, jak žádosti v minulých letech a dokonce i v tomto roce administruje Ministerstvo školství. Zdlouhavé procesy se spoustou zbytečných papírů, neobjektivní požadavky úředníků, špatně nastavený systém a hlavně nekomunikace s žadateli. Typickým příkladem budiž import souborů ve formátu CSV souladu evidenci sportovců se seznam hráčů a kauza téměř 300 klubů, které se s ministerstvem kvůli šikanózním postupům chtěly soudit.

Já sám ostatně ministra školství v této věci interpeluji již od října loňského roku.

Děkuji proto za tuto novelu, která bezpochyby přispěje k záchraně českého sportu, ale je mou povinností vznášet tyto otázky a ubezpečit se, že vše proběhne korektně, vstřícně a bez komplikací.