Vážený pane ministře, Českou republiku trápí v posledních letech i díky mírným zimám přemnožení hlodavců, kteří způsobují našim zemědělcům škody, jež se blíží miliardě korun. Tuto situaci lze nazvat kalamitou. Jelikož je plošná aplikace Stutoxu, která by pomohla kalamitu s přemnožením hrabošů řešit, Ministerstvem životního prostředí nepovolená a cílená aplikace do děr je vzhledem k rozsahu neúčinná, je situace v některých oblastech katastrofální. Škody zejména na ozimech dosahují až 80 %.

V méně zasažených oblastech se k řešení problému používá zejména hluboká orba, cílená aplikace jedu do děr a budování bidýlek pro dravce, ale v nejvíce postižených oblastech to nestačí. To platí zejména pro jižní Moravu a některé oblasti Čech, kde je až 40 hraboších děr na metr čtvereční. Pokud se kalamitní situace nezačne urychleně řešit a v některých oblastech se nepovolí plošná aplikace účinného postřiku, mohou škůdci totálně zdevastovat místní zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí odmítá povolovat postřik Stutoxem s ohledem na ochranu křečka polního i přes žádosti postižených zemědělců. Ti přišli o úrodu a krmivo nehledě na to, že nemá smysl cokoli na podzim sázet, protože pak by se nejednalo o výsev, ale o výkrm hrabošů.

Pokud Ministerstvo životního prostředí blokuje i v těchto opodstatněných případech plošné užití účinných látek k nápravě kalamitního výskytu hrabošů, pak je beze vší diskuse na místě stoprocentní kompenzace škod zemědělcům v postižených oblastech. Pane ministře, zvažujete přehodnotit v některých lokalitách zákaz plošného trávení hraboše? A pokud ne, budete iniciovat vyplácení plošných kompenzací za škody způsobené našim zemědělcům?