Jak se z nezajímavé úmluvy Rady Evropy stal strašák.

Stačí namixovat strach, hodně strachu, slovo "gender", násilí a ženy.

Z řadové úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy) se stal obludný dokument, jehož přijetím podle kritiků skončí normální svět.

Příběh, do té doby nudné, úmluvy odstartoval v roce 2018 proslulým kázáním prof. Piťhy o homosexuálech jako nadřazené vládnoucí třídě a deportacích do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.

Vyděsil tím minimálně polovinu těch, co se bojí všeho neznámého. Vzbuzování strachu byl vždycky spolehlivý nástroj k rozdělování a ovládání.

Na vybuzenou atmosféru pak rychle navázaly nejrůznější skupiny, které si úmluvu vzaly jako svoje téma ke zviditelnění a strach dál soustavně živí.

Ve skutečnosti úmluva řeší:

• prevenci násilí
• dostupnost péče pro osoby vystavené násilí
• zacházení s nimi během vyšetřování a trestního řízení.

Vyhodnocení přijatých opatření se děje formou doporučení a sdílení dobré praxe, tedy žádné tvrdé sankce nebo zavírání lidí do vyhlazovacích táborů.

Opravdu tady ještě řešíme násilí nebo nějaké fiktivní hypotézy? Už je načase přestat s touhle pohádkou a vlastně by mne moc potěšil první krok ze strany katolické církve, která v podstatě stála na začátku téhle smršti.

Díky za pozvání na včerejší seminář ve Sněmovně k uvedenému tématu, který pořádala  Lucie Potůčková a Barbora Urbanová.

Vyčerpávající analýzu obsahu úmluvy připravila Zuzana Fellegi, jedna z přednášejících. Doporučuji.