30. listopadu 2018 byl představen nový policejní prezident Jan Švejdar, který ve svém projevu uvedl, že jeho prioritou číslo jedna je drogová trestná činnost a drogová kriminalita. S tímto postojem nesouhlasí především experti na oblast závislostí, kteří dlouhodobě upozorňují na to, že válka proti drogám selhala. Tvrdá represe a válka proti drogám způsobila a působí tragické následky – přílišné perzekuce se obrací proti běžné společnosti, kdy se lidé, kteří potřebují rychlou pomoc, skrývají se svými závislostmi. Válka proti drogám globálně způsobila zneužívání nejrizikovějších látek právě v oblastech, kde je tato válka netvrdší. Drogy jsou levnější a koncentrovanější. Experti na závislosti naopak vyzývají k racionálnější politice, která by trh s drogami kontrolovala podobně, jak se tomu globálně děje například v oblasti tabáku.

Dle prohlášení, které podepsal již v roce 2011 například Jimmy Carter (bývalý prezident USA, nositel Nobelovy ceny), Javier Solana, KOGF, KCMG (bývalý vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku; bývalý generální tajemník NATO), Prezident Fernando H. Cardoso (bývalý prezident Brazílie), či Prezident Lech Walesa (bývalý prezident Polska, nositel Nobelovy ceny) se odhaduje, že na světě je 10 milionů lidí vězněných za drogové delikty, a většinou jsou to „malé ryby“ – uživatelé a drobní prodejci. Prohlášení tak jasně uvádí, že prohibiční politiky vytvářejí mnohem více škod než užitku. Vědecké studie stále více dokazují, že přístup zaměřený na zdraví, přináší mnohem lepší výsledky než kriminalizace. V roce 2017 toto potvrzuje bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, když říká: „Válka proti drogám selhala, nastal čas je dekriminalizovat.”

„Já to vnímám jako velmi chybný výběr priorit s riskantními následky. Jakoby Policie ČR neměla na práci nic podstatnějšího a nevnímala urgenci jiných oblastí, ať už je to majetková trestná činnost či hospodářská kriminalita, nebo nárůst násilných trestných činů. Důsledkem zvýšené kriminalizace drobných uživatelů a samovýrobců bude nutně nárůst organizovaného zločinu. Navíc to odrazuje tzv. skrytou populace uživatelů, aby si včas přišli říct o pomoc,” vysvětluje Vobořil.

A dodává: „Tento postup samozřejmě výrazně navyšuje náklady na práci policie, soudů a vězeňství. Přitom víme, že nakonec nijak nesníží poptávku lidí po drogách. To, co se naopak ukazuje jako jediné funkční, je včasná detekce a včasná intervence, prevence rizikového užívání včetně prevence šíření přenosných chorob, léčba a sociální práce s uživateli drog a řízená regulace trhu - tedy přístup politik založený obecně na tzv. minimalizaci škod a rizik.”

Vobořil se domnívá, že kriminalizace uživatelů a méně rizikových látek naopak povede k růstu trhu s těmi více rizikovými, například vzroste trh s heroinem. Za mnohem větší problém v přístupu k návykovým látkám a závislostem Vobořil vnímá černý trh s hernami a nárůst on-line hazardu obzvlášť u mladých a nezletilých, domácí násilí pod vlivem alkoholu či dostupnost a prodej alkoholu nezletilým.

Jindřich Vobořil