Poslanci budou rozhodovat o novele zákona, která by měla zakázat umisťování dětí do tří let do ústavů a navýšit odměny pro pěstouny.

Hlavní město na zlepšení podmínek pro ohrožené děti pracuje dlouhodobě a maximálně podporuje udržení dětí v rodinném prostředí nebo náhradních rodinách mimo ústavní výchovu. Pražský magistrát hledá nové pěstouny i pomocí kampaně Noví pěstouni, která odstartovala na začátku roku kontroverzně oznámením o nově vznikajícím televizním sitcomu.

Odborníci se dlouhodobě shodují, že dětské domovy pro děti do tří let, tedy kojenecké ústavy, nedokážou dětem zajistit potřebné rodinné prostředí. Česká republika je přesto jednou z posledních zemí Evropské unie, která stále umožňuje do ústavů posílat i malé děti. Právě to by měla změnit novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou poslanci vrátili do druhého čtení.

„Děti v prvních letech života potřebují především lásku, bezpečí a pozornost, které jim ústavy nemůžou poskytnout. V rámci Prahy proto na zlepšení podmínek pro ohrožené děti pracujeme dlouhodobě. Novelu velmi podporujeme, protože by pomohla sjednotit praxi v celé republice a dostat více dětí do rodin. Pevně věříme, že poslanci budou jednat a hlasovat ve prospěch dětí, které potřebují domovy,“ říká radní hlavního města Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.

Metropole dlouhodobě příkladem

Hlavní město už transformaci ústavních zařízení pro děti zahájilo bez ohledu na měnící se legislativu. Z dětského domova Charlotty Masarykové ve Zbraslavi vytváří například centrum služeb pro rodiny dětí s postižením. Na území Prahy pak zůstává v současnosti pouze jeden kojenecký ústav, který navíc patří ministerstvu zdravotnictví. „Bez spolupráce s tímto ústavem nemůžeme pomoci všem dětem v Praze. Nabídli jsme ministerstvu, že ústav převezmeme nebo budeme sdílet naše zkušenosti s transformací, bohužel spolupráci zatím odmítlo,“ dodává Milena Johnová.

Do kritizovaných kojeneckých ústavů se podle statistik ročně dostává kolem 1 200 dětí. Jak ale upozorňují odborníci, u dvou třetin dětí by bylo umístění do ústavu možné předejít lepší podporou biologické rodiny. Pro třetinu dětí je pak potřeba hledat náhradní rodiny – adoptivní a pěstounské. Právě na pěstouny novela také myslí a jednou z navrhovaných variant, která se aktuálně řeší, je zvýšení odměn přechodných pěstounů z 20 000 Kč na 30 000 Kč. Pozměňovací návrhy v novele počítají i s jednorázovým příspěvkem při převzetí dítěte nebo navýšením odměny dlouhodobých pěstounů pečujících o jedno dítě na úroveň minimální mzdy a s příslušnými koeficienty podle počtu dětí v péči nebo postižení dítěte.