Neukojená společnost

V posledním týdnu se v ČR stalo jedním z hlavních témat kojení. Člověk přemýšlí, jak se to vlastně stalo, proč byla žena vykázána z banky pracovníkem ostrahy, proč to vzbudilo takové reakce ve společnosti až k včerejšímu happeningu kojících matek, které vyrazily do banky kvůli kojení. Jako politik jsem musel odpovídat na otázku, jestli kojení by nebylo třeba řešit legislativně.

Přiznám se, že mám pocit, že více než o problematice dát či nedát najíst dítěti. Toto téma a jeho průběh ve společnosti ukazuje na nás samotné. Říkám si, kam se propánajána poděl zdravý rozum? To jsme fakt tak poblázněná společnost, kdy na jeden extrém a asi nešťastné rozhodnutí pracovníka ostrahy chceme reagovat jinými extrémy? Proč? Lidé neblázněme.

Myslím si, že kojení je něco naprosto normálního co je lidstvo lidstvem. Je ale také něčím mimořádně intimním, kdy ženské prso, které je také symbolem úžasné ženské krásy, tak je také zcela zásadním zdrojem výživy narozeného dítěte, kojence. Prakticky skoro všichni až na výjimky, kdy se kojení nezdaří, tak jsme byli odkojeni z maminčiných prsů a získali jsme díky tomu dobrý start do života.
Myslím, že žádná normální a zdravě uvažující maminka nemá zájem z kojení dělat exhibici. Sednout, nakojit, odříhnout, samo o sobě stojí nejen čas, ale také také určitou trpělivost a energii. Maminky, díky za to!

A pokud se stane, že dojde k vykázání maminky z prostoru banky, je to smutné. Maminky, malé děti, staří lidé a nemocní lidé byli vždy v kulturní společnosti těmi, které bychom měli chránit, opatrovat a pomáhat těmto lidem se zvláštním zřetelem. Ne vždy se nám to daří, ale měli bychom se o to snažit. Je zbytečné na jeden extrém reagovat druhým extrémem, přijít ostentativně kojit do banky a vyzývat k tomu ostatní maminky. K čemu je takové hroceni něčeho tak intimního, ale zároveň naprosto přirozeného dobré?

Myslím, že debata ve společnosti, bohatě stačila k tomu, aby si normálně uvažující člověk, či jakýkoliv pracovník ochranky uvědomil, že každý potřebujeme jist a ne vždy se dá vše ideálně naplánovat, ale stačí mít empatii, a zdravý rozum a nemusíme se vyčerpávat na tomto tématu. Stejně mimo mi příjde úvaha a dotaz z řad novinářů, jestli bychom tedy kojení neměli řešit legislativně. Ne neměli. Mějme pochopení pro druhé a zdravý rozum.To by mohlo pro začátek stačit.