Lidovci už v minulosti kritizovali vládní návrh zákona o odpadech, který podle nich nepatří do 21. století. Jako důvody uvádějí nedostatečnou podporu státu v možnostech energetického a materiálového využití odpadu a recyklace. Stát podle nich nepředstavuje ani konkrétní kroky vedoucí k předcházení vzniku odpadu. Vadí jim také posunutí zákazu termínu skládkování z roku 2024 až na rok 2030. Lidovci proto připravili devět pozměňovacích návrhů, které vládní předlohu výrazně vylepšují. Navrhují například zálohy za PET lahve nebo daňové zvýhodnění výrobků z recyklovaného odpadu.

„Vládní návrh o odpadech není v dnešní době vůbec ambiciózní. Žijeme v době, kdy pro nás prakticky nic není odpad. Odpady dokážeme recyklovat a vyrábět z nich teplo nebo elektřinu. Místo toho je ale v České republice 178 skládek, což z nás dělá evropskou velmoc. Snahou státu musí být co nejvíce odpad vytřídit, aby vše co lze, se dalo materiálově využít. Co nelze materiálově využít se musí využít energeticky. Jakákoliv jiná ambice nepatří do tohoto století,“ uvedl místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že cílem je vybudovat smysluplný princip oběhového hospodářství v České republice. „Chceme se chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí a budoucím generacím. Pro stát by mělo být důležité posílit motivaci pro spotřebitele i pro firmy, aby se snažili orientovat na využívání druhotných surovin.“

Podle lidovců stát nijak nepodporuje využívání moderních technologií v odpadovém hospodářství, čímž nejenže výrazně zatěžuje životní prostředí, ale nechová se ani ekonomicky. Zákon by měl podle nich upravovat nakládání s vytříděným plastem, který díky depolymerizaci může být přeměněn na plyn a následně energeticky využit. Chybí jim také konkrétní nástroje podporující recyklaci.

Lidovci navrhují zavést zálohy na PET lahve do objemu pěti litrů ve stejné výši, jaká je u pivních lahví. Podle nich by také měly společnosti, které vydávají letáky, platit za jejich zpětný odběr jako u obalu. Dále požadují, aby prostředky, které budou díky zvýšenému poplatku za skládkování mířit do Státního fondu životního prostředí, byly použity na modernizaci technologií odpadového hospodářství - například na modernizaci linek na třídění odpadu.

„Budeme také usilovat o zavedení nástrojů podporujících recyklaci, prosazujeme sníženou sazbu DPH na výrobky z recyklátů, zvýhodnění výrobků z recyklátů v rámci veřejných zakázek, chceme podpořit motivaci projektantů, stavebníků a výrobců k využívání recyklátů. Stát tak nevytváří žádné podmínky k tomu, aby tady vznikaly třídírny odpadu nebo zařízení na energetické využití odpadu. Zákon také nepodporuje konkrétní nástroje, které zamezují předcházení vzniku odpadu jako například využívání bioodpadu k výrobě bioplynu nebo kompostování. Jsme přesvědčeni o tom, že finance získané díky zvyšujícímu se poplatku za skládkování by měly být nadále využívány v odpadovém hospodářství,“ dodal Hladík, podle kterého by se měl do množství vytříděného odpadu započítávat i bioodpad, který lidé sami zkompostují na svých pozemcích, aby obce dosáhly na finanční bonus za předcházení vzniku odpadu.

KDU-ČSL se výrazně staví na stranu měst a obcí a chce dát obcím více možností v rámci svozu odpadu od právnických osob a firem. V současnosti totiž působí velké komplikace, že každá firma má pro svůj odpad nasmlouvanou vlastní společnost. Stává se tak, že ve městech projíždí popelářská auta různých firem v jednom místě i několikrát denně. Obtěžuje to tak občany svým hlukem, smogem a dopravními komplikacemi. Obce s rozšířenou působností by také měly dostávat příspěvek na likvidaci odpadu.

„Zákon o odpadech a celý balíček oběhového hospodářství je pro mě velkým zklamáním. Není tam ambice a změna systému, který by lépe využil materiálově i jinak všechny odpady, a snažil se, aby nevznikaly,“ komentovala na závěr senátorka Jitka Seitlová, podle které dochází k tomu, že se celý systém rozvolňuje.