Postavili si branky ze školních tašek a hráli, dokud měli sílu. Každý chtěl být slavným fotbalistou, proto hrál ze všech sil. Každý chtěl dát gól. Hrálo se naplno ale fér. Kluci tam trávili téměř veškerý volný čas. My holky jsme se na ně koukaly a každá fandila tomu „svému“.  Zápasy zpravidla končily, když se setmělo, nebo rodiče zavolali své ratolesti domů.

Nechci se vracet do doby minulé, čas nelze zastavit a doba se mění. Ale mění se vždy tím správným směrem?

Nedávno jsem četla v novinách článek o gangu dětí, který se soustředil na krádeže řetízků převážně ženám a seniorům. Vždycky si vyhlédli nějakou oběť a při vhodné příležitosti ji strhli řetízek z krku a okamžitě zmizeli. Celé to trvá pár vteřin a jsou pryč. Okradený v podstatě nemá čas si všimnout nějakých detailů a pachatele popsat. Ony gangy a jejich „kápové“ si tohoto jsou vědomi a umí toho využít. Způsobené škody nejsou malé, snad jediné štěstí, které okradení mají je v tom, že řetízky nejsou příliš pevné, takže nedochází ke zranění fyzickému, ale šok, který oběti utrpí je zvláště u starších lidí obrovský.

Myslím, že podobné věci se mnohdy dnes stávají v důsledku toho, že děti pobývají na ulicích bez nějakých zájmů. Dnes chybí smysluplné využití volného času. Není to jen o absenci kroužků, volnočasových center či sportovních klubů, které podobné aktivity nabízejí. Dnes se většina života točí kolem peněz. Každý kroužek či sport něco stojí a rodiče v mnoha případech mají problém zajistit základní potřeby rodiny a na podobné aktivity prostě peníze nejsou.

Děti si tyto existenční problémy mnohdy neuvědomují a v rámci hesla: „On má nový mobil, já ho chci taky“ podléhají svodům různých part, které se stávají jejich druhým domovem. Snaží se ukázat, jak jsou „dobří“, však ten stržený řetízek je jen legrace, o nic nejde, ne? Bohužel si mnohdy ve své touze po uznání v partě neuvědomují důsledky svých činů. Neuvědomují si, že jejich počínání není normální, že to není ani „dětinské“ stržení řetízku, může pro jiného znamenat šok a mnohdy i ohrožení života.

Nestálo by za to pomoci těmto skupinám a nejen jim tím, že stát podpoří sportovní kluby a jiné volnočasové aktivity, aby se staly místy, kde se budou moci naše děti nejen setkávat, ale také realizovat?  Není lepší vstřelit ten gól do branky než ukrást řetízek?