Jeho zastánci vycházejí z domněnky, že když velkoryse nabídnete lidem bez přístřeší domov anebo lidem v nouzi lepší bydlení, lépe se začlení do společnosti.

Jenže pokud projekt nedostane hranice, mine se účinkem a naruší dosavadní činnost institucí, které s těmito lidmi pracují. Podle mě musí být třeba jasně nastavený výběr klientů, nájem nesmí být nižší než u sociálních bytů poskytovaných městem, děti „ubytovávaných“ rodin musí chodit do škol a musí být jasně nastavený způsob řešení jejich dluhů. Bez podobných podmínek může dojít ke zbytečnému napětí.

A také není jasné, jaké budoucí finanční závazky z toho vyplynou pro města. Na ně bohužel stát v sociální oblasti přesouvá čím dál větší odpovědnost, jenže bez potřebných peněz včetně dotací. Slavnostní jednorázové předání bytu bezdomovcům s tím, že si oddychneme, že už nejsou na ulici, tu nic neřeší. Pokud ale v budoucnu tuto otázku budou muset místo státu řešit samosprávy, je prozíravé tento projekt vyzkoušet.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek jihlavského primátora a zastupitel kraje (KDU-ČSL)
(článek byl zaslán do květnového čísla Novin Kraje Vysočina)