Receptem na boj s klimatickou změnou je zelené město. Autoři Metropolitního plánu, který by měl od roku 2023 určovat veškerou výstavbu v hlavním městě, však považují za zeleň pouze parky. S ostatními zelenými plochami, jako jsou například louky, travnaté plochy nebo izolační zeleň, plán nepočítá. Přitom právě i tento tzv. zelený filtr chrání obytnou zástavbu před hlukem a prachem z dopravy. Tato zeleň nejenže nemá v Metropolitním plánu své místo, ale 10 % z ní má být dokonce zastavěno.

Stromy, keře, ale i trávníky snižují teplotu ve městě. Koruny stromů vytváří nezbytný stín a vypařováním z listů zvyšují vlhkost vzduchu a tím snižují teplotu. Fungují tedy jako klimatizační jednotka. Parky a aleje jsou i plícemi města. Stromy přispívají k ozdravění ovzduší ve městě, vytvářejí kyslík, listy stromů na sebe zachycují prach. Z těchto obecných pravd vychází jednoznačně to, že je třeba zeleň udržovat a rozšiřovat, sázet a zatravňovat namísto kácení a betonování.

Metropolitní plán, který má podle jeho autora architekta Romana Kouckého spasit město a zlepšit územní plánování, je v přímém rozporu se strategiemi, které již Rada hl. m. Prahy schválila. Jednou z nich je Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, kterou pražští radní schválili vloni na jaře v návaznosti na strategii národní. Má řešit důsledky změn klimatu, jako jsou střídající se sucha, povodně atd. O její potřebě nás znovu přesvědčuje vlna veder, kterou právě prožíváme.

Pražané teď mají jedinečnou šanci vyjádřit se k budoucímu vývoji metropole, ale i jednotlivým návrhům v místě, kde žijí nebo pracují. Připomínkové řízení na Institutu plánování a rozvoje (IPR) začne 27. června 2018 a výstava plánu potrvá měsíc. Nyní projíždí Prahou informační stánky. Já sama se chci nedostatkům plánu věnovat i nadále a pravidelně je komentovat a upozorňovat na jejich úskalí.

Materiál k prostudování najdete ZDE.