Předsedou vlády se opět stal socialista Stefan Löfvén a jeho rétorika se nikterak nezměnila.  Přijímání muslimských uprchlíků, navyšování počtu policistů, potlačování vlasteneckých stran, ignorace výsledků voleb a zejména vyloučení politické strany Sverigedemokraterna z veškerých jednání parlamentu, ačkoliv získali ve volbách v roce 2018 o 13 mandátů víc, než v posledních volbách a naproti tomu socialista Löfvén ztratil stejný počet mandátů. Hlas voliče tedy nic neznamená i ve Švédsku. 

Volby v roce 2018 vyhrála sice sociální demokracie v čele s staronovým premiérem Löfvénem. Ovšem nebyla to zdaleka čistá hra, o čemž jsem již psal.  Volby se konaly 9. září 2018 a teprve 18. ledna 2019 se parlament přinutil k opětovnému a konečnému zvolení Löfvéna, proti kterému kandidovala řada jiných politiků. Dá se sice říci, že socialisté volby vyhráli s 31,01 % ale současně nesmíme opomíjet skutečnost, že se tak stalo díky urychlenému přidělování občanství stovkám tisíc muslimských imigrantů, kteří hlasovali především pro „otevřené Švédsko“, tedy nejen liberální Centerpartiet, ale především pro sociální demokracii. Dalším faktorem je dlouholetý zvyk Švédů, preferovat buď konzervativní „Umírněnce“ Moderaterna, jejichž vládu vystřídal právě socialista Löfvén a mezi sociální demokracií. Rovněž mediální masáž a kampaň proti vlasteneckým stranám zahrála svoji roli.

V 349 členném parlamentu mají socialisté 100 mandátů a vlastenečtí Sverigedemokraterna  62 poslanců. Přesto jsou naprosto ignorováni. Švédská veřejnoprávní televize SVT denně komunikuje s předsedkyní liberální a imigraci zcela otevřené Strany středu – Centerpartiet,  Annie Lööf,  jejíž strana má ale pouhých 31 poslanců. Tedy síla hlasu voliče nemá význam ani ve Švédsku.

Politické handrkování o nejvyšší post ve švédské politice trvalo rekordní čas pěti měsíců a výsledek je na další 4 roky stejný – Švédsko bude dál podporovat imigraci ze států s vysokým bezpečnostním rizikem a bude dále komplikovat a znemožňovat legální migraci občanů EU. Löfvén na tiskovce uvedl, že činnost vlády zahájí již v pondělí  21. ledna 2019.  Tedy další pošlapávání práv občanů Evropské unie a preference migrantů ze zemí mimo EU. 

Češi,  jako členové EU mají mít, dle dohod, absolutní přednost,  tedy nemají povinnost žádat o povolení k pobytu a práci,  ale volný pohyb na území a pracovním trhu.  Avšak proces začlenění občana EU do pracovního trhu ve Švédsku je komplikovaný a to viditelně úmyslně.  Úřední blok žene stovky mladých Čechů v bludném kruhu a spousta nadšených a Švédsko milujících mladých a vzdělaných českých občanů nakonec volí odchod ze Švédska.  Nejen pro neustálé zamítání přidělení švédského rodného čísla personnummer,  které je současně i daňovým identifikačním číslem, ale i pro další důvody se naši lidé obrací domů, nebo do jiných zemí.  Podstatná je skutečnost, že Čech má málo šancí získat práci, arab ji dostane i bez znalosti švédštiny a upřímně řečeno, způsob certifikace a vzdělávání muslimské komunity je spíše formální záležitostí.

Personnummer přiděluje daňový úřad Skatteverket,  který současně vydá občanský průkaz a Migrationsverket později provede tzv. folkbokföring – tedy něco jako trvalý pobyt ve Švédsku.

Ovšem v praxi má šanci se uchytit jen malá skupinka lidí.  Zejména jde o vědecké pracovníky,  vysokoškolsky vzdělané specialisty ve vybraných oborech, zejména v lékařství a IT.  Ovšem uniká mi důvod,  kdo by z této cílové skupiny šel do Švédska,  kde míra zdanění příjmů nad 36 000 SEK hrubého,  činí příjmy neatraktivními a Čech má větší šance v USA ovšem současně i vyšší možnosti uplatnění a mnohem vyšší mzdu a nižší daně.  Navíc USA jsou dnes poněkud jinde,  než Švédsko, které přijalo za poslední roky statisíce muslimů a to i přes varování švédské tajné agentury SÄPO,  že do země proudí navrátilci z cvičeni IS a podobných teroristických organizací a nekontrolovaně se pohybují po zemi, případně Švédsko nevystopovatelně opouští kamsi do EU, kde později páchají ojedinělé teroristické vraždy.  Je rozdíl přijímat migranty po dlouhá staletí a postupně je začleňovat,  i když ne vždy se to podaří,  a je rozdíl přijmout jich 600 000 během dvaceti let a navíc ze zemí,  jejichž zákony a způsob myšlení se značně liší od evropských a amerických.

Běžný občan ČR může dosáhnout začlenění do společnosti a získat po čase a vysoké trpělivosti všech úředních schválení, ale za předpokladu, že má pevné nervy a vytrvalost a hlavně cca 200 000 Kč na první měsíce života ve Švédsku, než získá tamní „vzdělání“, projde řadou „akademických programů“ a to i na pozici skladníka, či ostrahy a podaří se mu získat jakékoliv bydlení a nad 6 měsíců udržet práci, aby mu byl změněn status stálého zaměstnance a konečně získal personnummer a personbevis, což mu umožňuje ve Švédsku podnikat, ale i založit si bankovní účet, nebo požádat město o přidělení bytu. Muslimský migrant dostane novostavbu bytu okamžitě. A zadarmo.

Pokud mám provést malé srovnání, politika Švédska je bezesporu sebedestruktivní,  politika USA naopak chrání americké výrobce, americké občany a americký styl života a prezident Trump na jedné nedávné tiskové konferenci  uvedl, že výstavbou robustní a perfektní kovové zdi na jihu USA na mexické hranici prokazatelně sníží kriminalitu a šíření drog a to nejen v pohraničí, ale po celém území USA, kam tamní uprchlíci a regálové směřují a napojují se na existující kriminální sítě cizinců, žijících v USA zejména z drog a další kriminální činnosti. Prezident Trump je častým terčem útoků švédské politické reprezentace i médií. Ovšem kdo žil delší dobu ve Švédsku ví, jaká je skutečnost.  Řádění přistěhovaleckých gangů má podobu válečného stavu, bomby, samopaly, kamenování, zapalování aut, benzínek, domů, odpadkových kontejnerů, zkopání kohokoliv na ulici v centru za bílého dne. Vše je snadno dohledatelné na internetu i přes snahy fotky a údaje mazat.

Proto v České republice podporuji vznik stejně vycvičených a kompetentních policejních útvarů, jako jsou v USA jednotky ICE a CBP s propracovaným monitoringem milionů lidí, kteří jsou ročně kontrolovaně propouštěni jako turisté do USA, případně jako ilegálové zadrženi a deportováni domů.

Švédsko má však v čele socialistu Löfvéna,  tolik lpícího na postu premiéra, že svoji pozici vyměnil za diktát opozičních liberálních stran a hlásá v podstatě jejich rétoriku a politiku – otevřená společnost. Jistě, jak pro koho.  Ne pro občany EU.

Riksdag, utahán několikaměsíčními jednáními, zvolil Löfvéna velmi nejsitým výsledkem hlasování. 

Podle zákona, jestliže víc, než polovina poslanců Riksdagu, tedy 175, hlasuje proti návrhu předsedy parlamanetu na nového premiéra, hlasování neprojde.  V jiném případě je schválen.  Pro návrh se vyslovilo 115 poslanců, proti 153, zdrželo se 77 a nepřítomných byli 4 poslanci.  Löfvén tak těsně prošel a v pondělí již obsadí sídlo premiéra Sagerska huset a zahájí činnost vlády, která nic nového nepřinese.

Výhru Löfvéna zajistila Strana středu Centerpartiet,  jejíž poslanci se zdrželi hlasování a nyní budou de facto řídit kroky staronového premiéra Švédska,  tak to bylo dohodnuto v minulosti a tak to bylo dohodnuto i letos.  Demokracie opustila Švédsko,  stejně jak činí desetitisíce původních Švédů,  kteří ze strachu o svoji bezpečnost a ekonomickou budoucnost,  opouští Švédsko již několik let.