A co víc, do celé akce se mohly zapojit i zahraniční tajné služby, včetně CIA. Ano, čtete správně – Václav Havel a spol. mohli být jen pěšáky ve velké hře tajných sil, a vše, co jsme považovali za spontánní revoluci, se teď jeví spíše jako předem domluvená transformace režimů. (více ZDE)

Rok 1989: Revoluce ve stylu Hollywoodu

Vzpomínáte si na říjen 1989? Možná vám to uniklo, ale v Praze tehdy přistála jedna velmi zajímavá návštěva – Richard Nixon, bývalý prezident Spojených států, se procházel po Karlově mostě, uličkami kolem malostranských paláců a stínem Pražského hradu. Oficiálně se prý přijel podívat na kulturní krásy naší země a snad trochu připomenout svou slávu. Ale co když to bylo jinak? Co když byl R. Nixon hlavní spojkou mezi StB a CIA, která jen připravovala scénu pro nadcházející revoluční události, které měly vyústit v nástup a transformaci kapitalismu dlážděného divokými devadesátkami? (více ZDE)

Není přece náhodou, že právě měsíc po jeho návštěvě začaly události nabírat nečekaný spád. Jakmile R. Nixon opustil republiku, disidenti najednou věděli, kdy a kde se mají sejít, zatímco StB dohlížela na to, aby se všechno odehrálo v klidu a míru. Připadá vám to jako náhoda? Ne, vypadá to spíš jako hollywoodský scénář s pečlivě zrežírovaným dějem. V hlavních rolích: Václav Havel jako disident, StB jako tajní režiséři a CIA jako zahraniční producenti.

Václav Havel – tajný agent, nebo jen oběť manipulace?

Jakmile přijmeme myšlenku, že StB ve skutečnosti řídila revoluci, musíme se zamyslet nad rolí samotného Václava Havla. Na první pohled se jevil jako charismatický vůdce odporu proti režimu, ale co když byl jen nastrčenou figurkou v daleko větší hře? Co když Havel sám nevědomky hrál roli, kterou mu předepsali soudruzi z StB a jejich západní kolegové? Byl to přeci prominentní disident.