Ve čtvrtek se podařilo na zastupitelstvu schválit usnesení, které pomůže dětem i jejich rodičům. Jsem za to velice ráda, protože jde o téma, které mě trápilo dlouhodobě.

V Praze už několik let nefunguje dětská zubní pohotovost. V minulosti přitom fungovala celkem bez problémů.

Náhlá bolest zubů je něco, co nechce zažít nikdo. Pokud rozbolí zuby vaše dítě, myslíte jako rodič jen na to, jak mu rychle ulevit.

Vychovávala jsem sama dceru, takže si dovedu představit pocity rodiče, co může jen nosit obklady a tlačit očima hodiny, aby už bylo ráno, kdy otevře zubař. Zoufalství a bezmoc.

Když jsem působila ve funkci starostky Prahy 10, měli jsme v našem obvodu dětskou zubní pohotovost.

Pak ale přišla éra chaotického vládnutí koalice Vlasta, Piráti a ODS, která spolupráci s lékařem, poskytujícím tuto službu, rychle ukončila.

Že prý tam jezdí i děti z jiných pražských obvodů, což je pozoruhodný argument. Na provoz dětské zubní pohotovosti se přispívalo do 3 milionu ročně, zatímco ve vizích tohoto vedení typu nové radnice létají miliardy.

A teď zažíváme velmi podobné pocity u koalice hnutí Vlasta se seskupením pana starosty Valoviče Společně pro Prahu 10.

S dítětem které rozbolel zub jste pak mohli ještě do nemocnice v Motole, kde ale byla dětská zubní pohotovost zrušena rovněž, protože takto vysoce specializované pracoviště se zaměřuje zejména na dětskou zubní a čelistní chirurgii.

Takže milionová Praha není schopna dětem v noci pomoci.

Podle náměstkyně primátorky Alexandry Udženije se jedná o rozšíření zubní pohotovosti v Thomayerově nemocnici a v centru je k dispozici všeobecná zubní pohotovost ve Spálené ulici, kde jsou děti ošetřovány přednostně.

Jenže pohotovost ve Spálené je přetížená, protože kromě Pražanů sanuje i nedostupnost pohotovostní zubní péče ve Středočeském kraji. A navíc zde děti stejně musí čekat spolu s dospělými pacienty, což je pro ně stresující. Podobný scénář je dost pravděpodobný i v Thomayerce, což je navíc „nemocnicí na kraji města“ s výrazně horší dostupností.

Na nesmyslné zrušení dětské zubní pohotovosti jsem upozorňovala, stejně jako na zrušení lékařské služby první pomoci.

Obnovení této služby jsme měli ve volebním programu a usilovali o něj na Praze 10, ale i magistrát by o tuto službu rodinám určitě měl mít zájem.

Řešením je oslovení soukromých zubních klinik, které by mohly pro Prahu externě služby dětské zubní pohotovosti provozovat, za což by byly z městského rozpočtu placeny, čímž by pro koncové pacienty byla služba de facto bezplatná.

Sama jsem se s některými představiteli těchto pracovišť bavila a říkali, že mají příslušné kapacity jsou ochotni s městem jednat o konkrétních podmínkách spolupráce.