Přiznejme si, že pandemie koronaviru je mj. i zdrojem poznání sama sebe, okolí a především mezilidských a mezistátních vztahů. Ukazuje se, že všechny krásné fráze o společenství, soudržnosti, solidaritě atd. jsou jenom prázdné řeči, když začne ze strnišť foukat studený vítr.

Pro mne je dění okolo koronaviru především varováním před tím, co může se značnou pravděpodobností přijít a nastat. Přirovnání pandemie k válečnému stavu docela sedí. Dochází totiž k úplnému zvrácení základních hodnot liberální západní společnosti. Vymoženosti EU se najednou otáčí proti občanům národních států s nebývalou bezohledností a arogancí.

Náš veliký bratr, spojenec a „milý přítel“ Německo, když se provalil nedostatek zdravotnického materiálu pro boj s pandemií, začal bez varování licencovat vývoz zdravotnického materiálu z evropských distribučních center, která se nachází na německém území. Kontejnery se zdravotnickým materiálem (zejména respirátory, roušky a desinfekce), které projížděly přes Německo na cestě do Rakouska a Švýcarska, Němci zabavili. Kde zůstala solidarita a spolupráce? Já to vím, jen to nesmím napsat…..

Rovný mezi rovnými, „wir schaffen das!“. Ani náhodou, nedokážete nic, bez uzurpování zdrojů, patřících někomu jinému. Jenže to už tady jednou bylo, před 80 léty. A Evropa se nepoučila.

Co to znamená pro nás? Především poučení, že s EU cesta nevede nikam, že budeme vždycky jenom ti, co slouží těm velkým jako odkladiště šrotu a odpadu a zdroj levných zisků.

My máme možnost poučit se alespoň z toho, co se děje nyní. Protože si myslím, že koronavirem naše problémy nekončí, ale naopak začínají.

Co je ještě na cestě? No přece ty statisíce syrských uprchlíků před Asadem (no oni jsou sice z Afghanistánu a neprchají před něčím, ale za německými sociálními dávkami), co se tísní na tureckých hranicích a tvrdě útočí na řecké pohraničníky a hraniční bariéry. Dále je to propad cen ropy a následný propad burz. Následovat bude dopad výrazného snížení výroby ve všech odvětvích následkem pandemie v Evropě (snad kromě psychiatrie a samozřejmě nekonečného byznysu se zdravotními pomůckami a léky, jak si to ještě pamatujeme z kauzy Tamiflu). Co to udělá s životní úrovní lidí, si umí představit málokdo. Já ano, ve válečné zóně jsem strávil dost času, abych věděl, jaké to je stát ve frontě na příděl mouky, cukru či žárovek, vše na lístky. Proto tohle píšu.

Před násilnou imigrační invazí nás EU neochrání, to předvedla a svou neschopnost prokázala už mnohokrát. Pokud nás tedy neochrání prvosledoví Řekové, nastoupí další obranný perimetr - maďarská hranice. Pokud ta nevydrží, pak naše statečné jednotky, které hlídají maková pole v Afghanistánu, nás už nezachrání a budeme v ….. (viz výše).

Můžeme si jen opakovat: Wir Schengen das! Pořád se totiž najde dost dobře placených rozvracečů, kteří budou vykřikovat hesla o lidských právech imigrantů. O tom, že existují také zákonná občanská práva Evropanů, nechtějí slyšet. Volný pohyb osob po Evropě se náramně hodí všem, kteří ji chtějí rozvrátit a ovládnout. Všem bojovníkům bez rodin, bez nutnosti platit daně a vůbec se o cokoliv starat, protože díky liberálním socialistům, kteří si usurpovali vládu v Evropě, dostávají vše zdarma a mohou se tedy plně soustředit na přípravu na boj. Dokud budeme členy Schengenského prostoru, budeme bezbranní.

Tedy pokud si připustíme, že ještě nějaký „schengen“ vůbec  existuje a nebyl už dokonale vygumován právě tím „Wir shaffen das“, které z původně Schengenem poměrně chráněné Evropy udělalo promenádu pro každého, kdo si řekne.

Co ještě hrozí? No přece to, že akce se zdravotnickým materiálem v Německu se bude pravděpodobně opakovat v jiných komoditách po světě. Totéž se může stát například v potravinách, na jejichž dovozu jsme závislí, a kde že jsou doby československé soběstačnosti v jejich výrobě a vysoké (čs. normované) kvalitě! V momentě, kdy díky poklesu zemědělské výroby díky epidemii či válce dojde k omezení exportu potravin z vývozních zemí, ty dovozové, závislé, budou mít problém. Protože budou první, kdo bude mít hlad. Tedy ne ty země, ale lidi, žijící v nich.

Co energie? Když díky ekoteroristům nebo pomatené „zelené dohodě“ EU dojde k odstavení pár dalších elektráren a elektřina se stane nedostatkovým zdrojem? Nebo dojde k poškození přenosové sítě teroristickým útokem (když už latentní pachatele EU tak statečně dováží v nevídaných počtech)? Co když Němci uzavřou Ingolstadtský ropovod? Zachrání nás ruský plyn před zmrznutím a ruská ropa náš průmysl před krachem? Naše média a zejména „demobloklí“ politici s piráty do Ruska kopou v jednom kuse. Přesedlají snad na kola a budou chodit orat s kravkou?

Co náš obranný průmysl a armáda, jak dopadneme bez dodávek ze zahraničí? Jak dopadneme bez Cas, Grippenů, Pandurů, neplovoucích BVP a samozřejmě zastaralých amerických vrtulníků, které už ani US Army nekupuje?

To nejlepší na závěr. Umíte si představit, jak začne v situaci tlaku na každého z nás řádit cenzor na sociálních sítích, jak najednou se okruhy přátel na FB začnou zmenšovat, jak „předsudečná nenávist“ se stane základní mantrou pro vytváření strachu mezi občany? Protože hladovým, vystrašeným občanům se snadno vládne (pokud to vládce nepřepálí jako Alexandr II. v Rusku v roce 1918).

Tohle je válka a koronavirus je podle všeho předehrou dalších hrůz.

Je na to náš stát připraven? Nechci působit skepticky, ale upřímně pochybuji, že vůbec někoho z vlády napadlo se podobnou otázkou zabývat.

Je jasné, že když tohle všechno sečtu a podtrhnu, vychází mi, že dříve či později bude veta s naší svobodou a bezstarostným životem. Připravme se na to.

Ano, líp už bylo!

Jiří Kobza