Kobza (SPD): Pokrytectví veřejnoprávních médií aneb cenzura na plné pecky

15.10.2020 13:09 | Zprávy

V současnosti probíhají otevřené vojenské konflikty v Libyi, Syrii, Iráku, Luhansku, Doněcku a v Nagorném Karabachu. Dlouhá léta trvá ozbrojené napětí v oblastech, které kdysi tvořily stát sice pokaždé krátkého trvání, ale vždy značného významu, totiž Kurdistán.

Kobza (SPD): Pokrytectví veřejnoprávních médií aneb cenzura na plné pecky
Foto: SPD
Popisek: Jiří Kobza, poslanec za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Je členem zahraničního výboru a místopředsedou výboru pro životní prostředí

Vratké příměří je na Kypru a napětí stoupá a klesá na řecko-tureckých hranicích. V drtivé většině z těchto horkých bodů (snad kromě občanské války na Donbasu) je zaangažováno Turecko. To samé Turecko, které chce nezákonně těžit kyperský a řecký zemní plyn ze dna Středozemního moře. To samé Turecko, které vyváží do Nagorného Karabachu islámské radikály a bojovníky islámského státu. To samé Turecko, které mnoho desítek let brání vzniku samostatného státu Kurdů. Proč? Protože v některých tamních oblastech se nachází ropa pár metrů pod povrchem země, zatímco třeba v Saudské Arábii se těží z hloubky před dva kilometry. To samé Turecko, jehož vládce brutálně potlačil opozici, uvěznil desetitisíce politických oponentů, z nichž mnozí zmizeli neznámo kam. To samé Turecko, které vydírá bezradnou, slabou a prohnilou EU výhrůžkami o uvolnění milionů migrantů do Evropy. Tu samou EU, která miliardami EUR financuje Erdoganova válečná dobrodružství.

Ano, je to to samé Turecko, kolem kterého chodí naše média i vláda a tzv. demoliberální opoziční strany (Piráti, ODS, STAN, KDU-ČSL,TOP 09) po špičkách. Nedozvíme se, kolik politických oponentů Erdogan pozatýkal, odsoudil anebo popravil. Zato občas slýcháme nesmělé hlasy, jak by se vše v dobré obrátilo, kdyby se Turecko stalo plnoprávným členem EU a přijalo prý její hodnoty. A na druhou stranu se nikterak nepřipomíná skutečnost, že Turecko je od invaze své armády na Kypr (operace Atila, 20. 7. 1974) a obsazení severní části ostrova, které bylo přejmenováno na Tureckou republiku severního Kypru (z mezinárodního společenství tento „stát“ uznalo opět Turecko), de facto v permanentním válečném stavu s Řeckem, přičemž obě země jsou členy stejného vojenského paktu – NATO. Co by asi nastalo se vstupem Turecka do EU, si v tomto kontextu nikdo snad ani nepředstavuje.

Naše média, ve smyslu instrukce EU o tom, co jako občané smíme a co nesmíme vědět, jsou zahlcena koronavirem, zdravotním stavem Navalného, který přežil otravu nejjedovatějším jedem Novičokem (stejně jako Skripal), a především rozeštváváním obyvatel Běloruska proti prezidentu Lukašenkovi, který se provinil proti liberálům nejspíš tím, že se nesplašil kvůli koronaviru a dovolil si vyhrát prezidentské volby ve vlastní zemi. Je příznačné, že i ty průzkumy, které se stavějí k Lukašenkovi kriticky, uznávají, že většina Bělorusů nechce skončit v láskyplné náruči Mutti Merkel a jejich soudruhů a soudružek z EU. Je ostudou, že ČR v tomto hraje svoji špinavou roli, jak dokazují webové stránky spolku Občanské Bělorusko (Civic Belarus).

Naše (SPD) volání po zavedení sankcí proti Erdoganovi a Turecku celkově, naráží na hluché uši v Evropě. Proč tomu tak asi je? Přece proto, že turecká menšina v Německu má již vlastní politickou stranu, která v posledních volbách dosáhla nějakých tuším 7,5% hlasů. Dost na to, aby rozhodla o bytí či nebytí (ve vládě) Merkelové. Mají své členy parlamentu, zemských vlád i centrální vlády (např. ministryni pro migraci – tomu se říká kozel zahradníkem).

Takže já se ptám, jak dlouho tohle všechno bude turecké vládě procházet? Proč je takový problém namísto Turkům dát tyto peníze Řekům, Bulharům a Rumunům, aby poslali armádu na hranice s Tureckem a pobřeží a neprodyšně je pro nelegální migraci uzavřeli? Bylo by to logické a správné a proto na to nikdo v EU nechce slyšet. Místo toho proudí z Turecka čluny plné svalnatých migrantů, neskutečné peníze vydělávají překupníci s těmito utečenci, a bez nejmenší pochyby se souhlasem či aspoň s vědomím (a tedy za finančního benefitu) tureckého vedení. Teď už snad jen chybí, aby Erdogan dostal Nobelovu cenu míru!

Po odporně ponížené návštěvě šéfa NASTO Jense Stoltenberga u Paši Erdogana je zvláštní, že to bylo Rusko, kdo zprostředkoval příměří v Nagorném Karabachu, výměnu zajatců a těl padlých vojáků.

Nebylo to NATO, nebyla to EU, nebyly to USA, nebylo to Turecko na nátlak NATO,  bylo to Rusko!

O čem asi to tak vypovídá?

Chytrému napověz!

Jiří Kobza

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Skopeček (ODS): Emisní povolenky prostě považuju za pseudosocialismus

23:08 Skopeček (ODS): Emisní povolenky prostě považuju za pseudosocialismus

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 22. listopadu 2024 k zákonu o podmínkách obchodování s pov…