Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře,

dovolte mi, abych se také vyjádřil k vládnímu návrhu na poměrně brutální osekání veřejné podpory zdravotnictví pro letošní rok, protože nic jiného ten vládní návrh jak snížit prakticky o čtvrtinu výši pojistných odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce v praxi není. A navíc jde o návrh, který má začít platit už od 1. července letošního roku a tak by nás docela zajímalo, jestli vláda má nějaké informace, nebo předpoklady o tom, že ke konci června přijde takové hospodářské oživení, taková konjunktura, takové zvýšení daňových výnosů mezd, a tím pádem i povinných odvodů, které tuto díru, těch 14 miliard zaplní.

Jedná se snad o předpoklady výnosů z daně spotřební, anebo z daně z přidané hodnoty. Víme, že díky vysokým cenám pohonných hmot tyto výnosy jsou na skutečně vysoké výši. Pokud ovšem tyto informace nemají, bylo by rozumné ten návrh stáhnout, protože je to hazard se zdravím našich občanů, s našimi zdravotníky, zaměstnanci ve zdravotnictví, kteří si takovéto zacházení od státní moci v žádném případě nezaslouží.

Přes třicet let bývalo v oblasti rozpočtu rezortu zdravotnictví, je obecně dobrým zvykem, že se platby veřejného zdravotního pojištění za tak zvané státní pojištěnce, tedy odvody za děti, seniory, nezaměstnané, nemajetné a další pravidelně s růstem cenové hladiny zvyšovaly. Já mám tady takovou brožuru, jmenuje se to Programové prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 a tady se píše v kapitole Zdravotnictví, že do konce volebního období prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Já myslím, že do konce volebního období je to příliš vzdálené a bylo by velmi pozitivní, kdyby k této pravidelné valorizaci docházelo průběžně. Ono totiž jde o to, že tato akce, tento škrt dopadne především na ty nejpotřebnější, na ty nemajetné. A když si vzpomenu na známé přísloví, že kdo chce vědět, jak se žije v určité zemi, že by se měl starým a chudým lidem podívat do úst, jestli si mohou dovolit zubaře nebo nemohou. Já žiju na venkově, kde starých a chudých lidí je poměrně hodně a musím říct, že to, co mají v ústech nebo spíš nemají, je hrozné a snažím se najít nějaký způsob, jak třeba lidem, kteří jsou bezdomovci a žijí úplně na okraji systému, jak jim pomoct v této péči, v protetice zubařské, aspoň té základní. Zatím se ukazuje, že to je nepřekonatelný administrativní problém, aspoň pro ty zubaře.