Měly by přinést výhody především spotřebitelům – dostupnější náhradní díly, levnější opravy a lepší přístup k informacím o výrobku. Detaily nového nařízení představuje pirátský europoslanec a kvestor Marcel Kolaja.

Drobná vada, jejíž oprava by ale stála pomalu víc než koupě nového výrobku, rozbití produktu vždy těsně po vypršení záruky nebo zásadní zpomalení elektronického zařízení poté, co se aktualizuje jeho software. To jsou problémy, které řeší celá řada spotřebitelů. Změnit by to měla nová evropská pravidla.

“Každý z nás úplně zbytečně vyhazuje ještě funkční výrobky. Proč? Kvůli designu, který nás do toho nutí. Design výrobku ovlivňuje až 80 % jeho dopadu na životní prostředí. Proto je důležité myslet na udržitelnost už při jeho navrhování. Díky novým evropským pravidlům docílíme toho, že výrobky bude jednodušší opravit, budou odolnější a bude snadnější je používat opakovaně. A spotřebitelé budou díky zavedení ‘digitálního pasu’ lépe vědět, co vlastně nakupují. Odkud jednotlivé díly produktu pocházejí, kde je sehnat, či jak výrobek recyklovat,” vysvětluje Kolaja.

“Výrobky, jako je například elektronika, se dnes často neopravují, prostě se vyhazují. V roce 2020 bylo průměrné množství e-odpadu v Evropské unii vyčísleno na 10,5 kilogramu na obyvatele. Je to jedna ze stinných stránek moderní konzumní společnosti. Méně v tomto případě rozhodně znamená více, a hlavně pozitivnější vyhlídky na budoucnost,” komentuje lídr pirátské delegace v Evropském parlamentu.

Vyzdvihuje přitom i druhou oblast, na kterou se návrh zaměřuje. “Nově si posvítíme také na textilní průmysl, který zůstává často opomíjen. Přitom se jedná pravidelně o jeden z největších zdrojů znehodnocování vody a využívání půdy. Podle odhadů se na výrobu jednoho bavlněného trička spotřebuje stejný objem pitné vody, který by jedné osobě vystačil na 2,5 roku ke konzumaci. To si přitom málokdo uvědomuje. Díky novým pravidlům budou spotřebitelé znát skutečnou cenu toho, co nakupují,” doplňuje Kolaja.

“Legislativa zavádí také zákaz zbavování se funkčních, ale neprodaných výrobků, a to právě například u textilu. Možná jste někdy viděli fotografie obřích hald neprodaného oblečení k vyhození. Je to úplně zbytečné vyhazování, a to jen a pouze s cílem nesnížit tržní ceny. To vše v době, kdy slýcháme od těch stejných výrobců výzvy k rozumnějším způsobům konzumace,” dodává Kolaja.

Po schválení pozice Evropského parlamentu vstoupí návrh do vyjednávání mezi Parlamentem a Radou, která svou pozici k legislativě již přijala.