„Úřadující ministr Jakub Kulhánek sliboval, že do voleb vyřeší zastoupení demokratické běloruské opozice v Česku. Je měsíc po volbách a nezměnilo se nic. Tenhle úkol zjevně čeká na nového ministra a vůbec bych se nezlobil, kdyby vznik kanceláře demokratických běloruských politiků byl jednou z prvních věcí, kterou by vyřešil,“ říká poslanec Ondřej Kolář.

Ve středu se sešel s nejbližším spolupracovníkem Svjatlany Cichanouské, která loni vyhrála prezidentské volby v Bělorusku, Franakem Viačorkou. Výhru Alexandra Lukašenka, který volby zmanipuloval, Česko neuznává – stejně jako ostatní státy Evropské unie. V čele Běloruska se diktátor dál drží pomocí věznění politických odpůrců, porušování základních lidských práv, násilného potlačování demonstrací i utlačování politických odpůrců.

„Lukašenko je prodlouženou rukou Putina a je v zájmu nás všech se mu postavit. Poskytnout běloruským demokratickým politikům v exilu kancelář v Praze je šance dát diktátorovi nedaleko našich hranic jasně najevo, na čí straně stojíme,“ říká Ondřej Kolář.

„Dlouho jsme se všichni tvářili, že se nás některé věci netýkají. Je to ale chyba, kterou už teď dost konkrétně pociťují třeba Poláci na hranicích s Běloruskem. Lukašenko s Putinem se nebojí posílat zubožené migranty přes hranice EU a my se proto nesmíme bát jejich demokratickým odpůrcům nabídnout pomocnou ruku. Podpora exilových politiků Česku přinese to, o co teď roky přicházelo – jasný signál, že stojí na straně těch, kteří za lidská práva bojují, ne na straně těch, který je porušují, zneužívají a obchodují s nimi,“ vysvětlil Kolář.

Na středeční schůzce s Franakem Viačorkou proto řešili, jaké konkrétní kroky by mělo Česko podniknout, aby běloruským politikům účinně pomohlo.

„Bavili jsme se o tom, co potřebují, stejně jako o tom, co by jim Česko mohlo nabídnout. Z pozice poslance proto budu prosazovat, aby nový ministr dosavadní jednání konečně posunul,“ uzavírá Kolář.