Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové.

Dopoledne jsem to avizoval ve faktické poznámce, teď ve svém vystoupení se detailněji postavím a rozeberu to, co vidíme kriticky a kde navrhujeme i určitou nápravu ve vztahu toho velkého státního rozpočtu k rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Na úvod svého vystoupení vám tady, kolegyně a kolegové, nejdřív něco ocituji, možná s tou citací za chviličku překvapím, cituji z médií. Česko si chce půjčit 100 miliard na investice do dopravy. Úvěr je lepší než navyšovat státní dluh, uvedl ministr dopravy. Ten podepsal memorandum se zástupcem Evropské investiční banky. Úvěr musí ještě schválit vláda. Otvíráme novou kapitolu s EIB. Finance použijeme na rozvoj dopravní infrastruktury, především železniční. A teď, dámy a pánové a pane ministře, pozor, toto není citace médií z těchto dnů, citace pana ministra Martina Kupky nebo pana ministra Zbyňka Stanjury. Toto je citace ministra Dana Ťoka, který tato slova prohlásil nebo tento krok provedl v dubnu, bylo to na jaře roku 2018 na železniční konferenci v Pardubicích, kterou já tam léta pořádám. Co touhle citací a tím úvodem chci povědět? A tím reaguji na Zbyňka Stanjuru. To, že stát jedná s EIB, že uzavírá memorandum, a teď to fakt není myšleno jako ironie, v dobrém, není až taková novinka. Vlastně byste to mohli vy nám jakoby vrátit, že my teď kritizujeme něco, co už jsme sami udělali, s čím jsme začali. Takže ano, opravdu tady tu práci s EIB už jsme si odvedli nebo odpracovali, vyzkoušeli, jakkoliv to nazveme. My, opakuji, bylo to na jaře v dubnu roku 2018, kdy po dohodě ve spolupráci naší, mě za hospodářský výbor, tehdejšího ministra Dana Ťoka, se povedlo tohle memorandum v obnovené výši 100 miliard korun podepsat s EIB na té dopravní konferenci v dubnu, pak to schválila vláda.

Ale ten ďábel je opravdu, kolegyně a kolegové, ukryt v detailu a podle mě prostě tady platí to okřídlené: není všechno zlato, co se třpytí. A v čem je ten rozdíl? Já to zkusím... Jsem rád, že přibíhá, přichází Martin Kupka ministr dopravy a bude mě pozorně poslouchat. V čem je skrytý ten rozdíl, ta mechanika? Tohle memorandum, ty peníze, které jsme tedy podepsali a začali používat od roku 2018, já to uvedu na dvou konkrétních příkladech, v čem je rozdíl mezi tím, jak jsme s tím pracovali my a co navrhujete vy teď v tomto návrhu státního rozpočtu a rozpočtu SFDI. Tak říká se tomu blending cally, tedy investiční akce infrastrukturní, typicky, ilustračně, dvě takové akce na hlavním železničním koridoru z Prahy na Moravu u Ústí nad Orlicí, u Brandýsa, anebo mezi Velimí a Poříčany. Mechanika takové akce funguje tak, že těch 85 % je financováno z evropských peněz operačního programu Doprava. A kouzlo toho takzvaného blendingu, ta vlastní dotace nebo ten vlastní podíl zhruba 15 % není tedy financován z národních vlastních zdrojů, ale právě z té půjčky EIB. A v tom je ten rozdíl, na který poukazujeme my, a pan ministr Stanjura to řekl správně, chápu, kam tím míří, že tím partnerem pro EIB i nadále bude Ministerstvo financí. V tuto chvíli tedy Ministerstvo financí tu splátku splácí, tu půjčku splácí, ale nezatěžuje tím Státní fond dopravní infrastruktury. Jinými slovy, nepromítá se to do bilance státního rozpočtu. Kdežto vy, kolegové, to zatím do té bilance tam zkrátka promítnout chcete. A to je ta věc, která nám nesedí a na kterou se snažíme poukázat. Koneckonců víte moc dobře, že na ni poukázala i Národní rozpočtová rada ve svém komentáři k tvorbě státního rozpočtu, že přenášíte tu nerovnováhu bilance právě na fondy. Citovala to Alena Schillerová a není potřeba, abych to opakoval znovu.