"Za největší ztrátu považujeme skartaci znaleckých posudků k prodejům majetku města z let 1995 - 2008. Kvůli tomu bude po volbách prakticky nemožné provést kontrolu toho, jak město přišlo o svůj majetek," říká Jan Korytář.

"Chtěli jsme se zaměřit především na výměny pozemků při přípravě areálu ve Vesci, kterými město přišlo mimo jiné o rozsáhlé pozemky v okolí Papírového náměstí. Řadu těchto znaleckých posudků vypracovával ing. Josef Nadrchal a vlastně díky žádosti o jeden z těchto znaleckých posudků jsme na tuto rozsáhlou skartační akci přišli," vysvětluje Jaromír Baxa ze Změny pro Liberec.

Nejvíce těchto důležitých transakcí proběhlo na odboru strategického rozvoje a dotací. Podle názoru Změny pro Liberec došlo skartací znaleckých posudků k porušení interních pravidel o skartaci dokumentů. Podle platných předpisů platí, že dokumenty k majetkoprávním operacím nesmí být skartovány, ale po určité době mohou být uskladněny ve Státním okresním archivu v Liberci. Smlouvy o převodu majetku se přitom na znalecké posudky často přímo odkazují a pouze na jejich základě je možné posoudit, jestli převody majetků byly v pořádku či nikoliv. Zatřídění dokumentů ke skartaci nebo k trvalé archivaci je přitom zodpovědností jednotlivých úředníků města.

"Zmizely také některé dokumenty k významným stavbám, které mohou změnit tvář města. U řady z nich je ale sporné, jestli se do města hodí. Pro město je přitom důležité vědět, za jakých podmínek byly pozemky prodány a jaké má vůbec město možnosti ovlivnit tvář města. Podobně dříve zmizely dokumenty, které mohly zabránit výstavbě obchodního domu Plaza na Šaldově náměstí," připomíná Zuzana Kocumová, která v roce 2006 organizovala petici proti výstavbě obchodního centra.

"Na základě této skartace, která byla ukončena 29.5., jsme již jednali s tajemníkem města o možných změnách ve skartačním řádu města, abychom alespoň trochu omezili možnost, že se podobná věc stane i v budoucnu," dodává Pavel Felgr.