Děkuji, vážená paní předsedající, dámy a pánové, přeji vám krásné odpoledne takové pozdější.

Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Stav legislativní nouze se poslední dobou stává takovým novým normálem. Já si myslím, že v minulosti nikdy nebylo tolik zákonů přijímáno ve stavu legislativní nouze.

Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid a to zjara roku 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci. Tehdy si myslím tedy, že to bylo pochopitelné a myslím si také, že lidé, kteří nás sledují, tedy občané, to také tak vnímali.

Tedy dá se říct, že členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení s návrhy velmi malý čas nebo minimální a ten čas byl tak krátký, že nebylo možné, aby se předkládané legislativní předlohy detailně prostudovaly, posoudily a mohly jim případně kvalifikované oponovat. Jak se bohužel ukazuje, vláda i parlament pokračují v této nastavené praxi, v tomto nešvaru a návrhy zákonů jsou předkládány a projednávány ve stavu legislativní nouze i tam, kde k jejich přípravě měla veřejná moc k dispozici nejméně půl roku. A to si myslím, že je právě tento případ, protože vzhledem k tomu, že paní předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová za TOP 09 v televizi Prima prohlásila, že ten zákon bude potřeba až na podzim. Tak právě z tohoto důvodu si myslím, že je nutné před takovým postupem co nejrozhodněji varovat.

Moc výkonná by neměla předpokládat, že její předlohy zákonů budou muset projít standardním legislativním procesem a hodnocením dopadů regulace jen proto, že pokračuje šíření choroby covid-19, který ovšem již v této situaci nepředstavuje tak závažné nebezpečí, jak to bylo v roce 2020, protože jednak máme nové léčebné postupy a jednak ty varianty, které se tady objevují, ať již se tady říká, že to jsou nějaké mutace nebo kvazi mutace nebo nějaké nové viry, tak nejsou naštěstí tak nebezpečné, jako původní. (Poslanec kašle.) Pardon. Tento stav tedy může trvat po mnoho dalších měsíců nebo dokonce let a je zjevně neúnosné, aby Česká republika jen proto upustila od veřejně a pod odbornou kontrolou vedené debaty nad těmito legislativními návrhy vlády.

Moc zákonodárná by měla s aktivací režimu legislativní nouze souhlasit jen s největší zdrženlivostí nejen proto, že tento režim dramaticky omezuje parlamentní debatu nad vládními návrhy zákonů, ale i proto, že tento režim zpětně legitimizuje stav, v němž vláda předkládá Parlamentu návrhy zákonů, které nebyly dostatečně diskutovány a jejichž dopady a souvislosti nebyly dostatečně vyhodnoceny.

Jak výkonná, tak zákonodárná moc by se měly v tomto ohledu poučit ze situace, která nastala v souvislosti s projednáváním vládního návrhu novelizace zákona 191/2020 Sb., označovaného jako lex covid, a zasahující mimo jiné do právní úpravy insolvenčního řízení. Ten vykazuje známky nedostatečné analýzy dopadů navrhovaných pravidel a to zejména u pravidla prodlužujícího pozastavení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh u novelizace pravidel upravujících mimořádné moratorium. (Poslanec kašle.)

Zákon č. 191/2020 Sb., označovaný tedy jako lex covid, vznikl na přelomu března a dubna jako extrémně rychlá a z hlediska závazných standardů legislativní praxe zcela improvizovaná reakce na propuknutí epidemie nemoci covid a na restrikce vyhlášené vládou a Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s ní. Vládní návrh zákona byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 807 dne 1. dubna a dále Poslanecká sněmovna předlohu ve stavu legislativní nouze projednala, schválila a postoupila Senátu dne 9. dubna. Senát ji schválil 17. dubna a prezident republiky zákon Parlamentem podepsal 20. dubna 2020. Takto rozsáhlý právní předpis zasahující nebývalým způsobem do celé řady oborů procesního práva včetně práva insolvenčního byl Parlamentem projednán a schválen za méně než tři týdny.